Přesné zbraně

[Shiva]

pokud nemas odzkouseno na vetsi vzdalenost, overenou vypoctenou balistickou krivku, tak jet na zavody jsou vyhozene penize, jak za dopravu tak za startovne. proste drahy a spatny trenink.

[RMP]

No a to je druhá věc. Teprve zítra (snad!) už konečně budu měřit přes ta hradla. Potom si můžu hrát s teorií a pak snad dojde i na ty pokusy na nějaké rozumné vzdálenosti v přírodních podmínkách. Vždyť jsem si z téhle flinty ještě nedal ani ránu na víc než 100m...

Chápu, že přítomní závodníci ve mě netrpělivě očekávají kvalitní konkurenci, ale dejte mi pánové ještě chvilku čas :o)))

[Kall]

k nalezení správné navážky pro danou zbraň, není hradlo naprosto nutné, ale jde to s ním rychlejc.
metody postupu uvádí strejda google v tematu: ladder test.
Bohužel v 223 nemůžu až moc radit neb sem zařízenej na 308 win.

[Shiva]

jo to je pravda, akorat ze hradla ti reknou jak dobre prebijis. a daji ti V3 podle ktereho pak udelas bal tabulku. ale jak jsem psal ve vedlejsim threadu, byl jsem na strelnici testovat 10m/s neni na 100m videt.

[RMP]

To je to, když se na ten můj poslední terč podíváte, tak co byste považovali za perspektivní navážku pro další pokusy? Já z toho tedy vyčtu leda tak h..., takže identické spektrum navážek (je to 6 skupin s odstupem 0,3gr) jdu vyzkoušet znovu a spoléhám, že mne ta hradla alespoň upozorní na největší nepravidelnosti.
Co když je na tom obrázku nejlepší zrovna ta navážka, kterou jsem zprasil tím nechtěným odmáčknutím? :o)

(docela mile mne ovšem překvapilo, že třeba pro ty tři prostřední navážky je střední bod zásahu identický, čekal bych, že v závislosti na navážce se to bude posouvat (jak to ostatně bylo u těch starších laborací))

[Shiva]

podivej, ani jeden soustrel neni pod 1/2 MOA dva jsou tesne nad. nevidim duvod dale rozvijet tyhle navazky. lepsi nebudou (teda ja to z toho posoudit nemohu, protoze nevim kolik je tam tvoje chyba)

bud zmen OAL, nebo zmen strely nebo zmen prach, nebo zapalky.

[ARES]

To není tak docela pravda, 21,4gr je pod 0,5 moa. Sice těsně, ale je

[RMP]

Tak z hradel nebylo nic. Dal jsem prvních 5 ran s tou první navážkou, vypadalo to pěkně (18mm, škoda první rány (úplně první, po vyčištění), ostatní 4x12mm), ale měřič zjistil, že mu to nefunguje. Takže dál jsme šaškovali okolo, pokusovali z polohou hradel i mne, nakonec jsem ve stoje vystřílel zbůhdarma dalších 10 ran a zásobník z pistole, jen abychom zjišťovali, že to opravdu nechodí. No nakonec vybitá baterka, takže zase příští týden :o)

Shiva: zápalky jsem už změnil, tohle je stříleno s Federaly (oproti předchozím Winchesterům je to o trochu lepší). Hrát si s délkou mám v plánu, ale měl jsem za to, že to má smysl až potom, co si budu jistý tím, která navážka je opravdu nejlepší (ve smyslu vyrovnaných rychlostí).
Střely jsou Sierry HPBT a taky už jsou změněné, předtím jsem zkoušel Noslery (jasně, je tu ještě třeba Berger, v předchozí flintě jsem ho používal - ale má smysl s ním experimetovat v této fázi tápání?).
Na prach taky možná dojde - ale taky je to druhý zkoušený typ (a zatím lepší).

Uznávám, že skoro vždycky se najde nějaká položka, kterou by třeba stálo zato změnit. Ale za který konec ty pokusy chytit? Ostatně celá debata na téma "RMP, jeho puška a náboje" začala tím, že hledám, co změnit. Udělat 6x5nábojů (řekněme 5ran od 6ti různých navážek) x 2 (pro jistotu opakování), to celé x 2 (nejméně) druhy střel, to celé x 2 (nejméně) druhy prachu, to celé x 3 (nejméně) délky náboje, to celé x 2 (nejméně) druhy zápalek no ještě to pro jistu udělat na dvou druzích matric - tak to už ani nebude řeč o nové flintě :o) Jasně, trochu to přeháním ale asi je patrné, o co mi jde. Těch potenciálně měnitelných věcí je prostě strašně moc! :o)

Na druhou stranu, co už proběhlo : na začátku proběhla změna spouště - to pomohlo (trochu). Potom typ prachu - pomohlo (trochu). Potom střela (trochu). Potom zápalka (trochu). Osazovací matrice (teď Forster) - vcelku znatelně. Potom (což asi mělo být úplně na začátku, a nevylučuju, že pak jsem možná ani nemusel měnit ten prach) změna rozpětí navážek prachu (viz ty nejednoznačné údaje na netu a v knize) - pomohlo velice zásadně.

Teď to pořád není ten ideál (resp. můj ideál, tj. vše 1/2 MOA a méně), ale z až 1,5 MOA se to na ten dnešní stav dostalo během nějakých 120 pokusných ran, což se mi nezdá špatné tempo. A jak jsem řekl, je to především díky informacím od zde přítomných, jinak bych se s tím dokolečka mlel kdovíjak dlouho.
Pak je tu ale ještě ta věc, že dostat se z rozptylu 45mm na 18 mm pravděpodobně bylo podstatně snazší, než se snažit z 18mm zlepšít to třeba na 12mm (nemluvím o náhodných šťastných soustřelech), a je otázka, zda to už prostě není nad možnosti té zbraně (nestěžuju si, taková cenová kategorie nějakou hranici mít musí).

No, k věci - ale vlastně nemám co. Asi nemá cenu tlachat bez těch hradel. Napíšu sem, co to řeklo, a vespolek opět poprosím o názor.

Jinak ovšem ještě dodávám, že je mi už poněkud trapné, že jsem tuto debatu namotal jen kolem sebe a svého střílení. V poslední době mám ale z několika debat na strelectvi.cz pocit, že převládá jakási křeč, a ledaskdo raději neříká nic, aby z toho nevzešly vzájemné hádky, zesměšňování a napadání. Je to škoda, snad je tu dostatek tak šikovných střelců, že nehrozí úpadek jako na jednom obdobném serveru. Když budete mít kdokoli co říci nejen k mým pokusům, ale k Přesným zbraním a přesné střelbě vůbec, tak to přece bude jen ku všeobecném prospěchu. Jasně, že je zábavnější střílet, než mluvit, ale na střelnici člověk bohužel nemůže být pořád. Takže čím kromě střílení se něco naučit, než tím, že si člověk vyslechne nějaký názor a debatu o něm? Od toho přece tento server je.

[Shiva]

Pravda je, ze me nekdy opravdu hodne unavuje, dohadovat se s nekterymi lidmi. Nebo opakovat stale dokola stejne veci. Ale zase na druhou stranu, pokud alespon jeden clovek najde neco uzitecneho z toho co pisi, tak si myslim ze to je dobre. A tak se proste snazim nektere lidi ignorovat. No ne vzdy je to lehke. Na jedno forum jsem prestal skoro uplne psat.
No neva,
Ja popisi jak zacinam laboraci. Najdu OAL naboje tak, ze se mi otisknou drazky na strelu jako male ctverecky (teda pokud neni nabeh moc dlouhy), zasobnikovou delku neresim. V pripade ze mam komoru moc dlouhou, tak si neberu strely VLD. Pri vyberu strel se ridim stoupanim vyvrtu a doporucenim vyrobce strel ktere stoupani jeho strely ustabilizuje.
Zapalky pouzivam Federal. Nabojnice Lapua a vzdy si koupim nove. (pokud to neni do semi auto).
Podivam se na tovarni rychlosti u danych strel (vahove), podivam se na doporucene prachy. snazim se vzdy mit co nejvice prachu v nabojnici (pouzivam QL) a 100% vyhoreni prachu.
Udelam navazky po 2x5 naboju s davkovanim od 0.3 do 0.5gr (zalesi od raze), vemu si par tovarnich na zahrati hlavne a jdu na strelnici.
strelim 2 tovarni a pak 2x5 z prvni serie. vycistim necham vychladnout, strelim 2 tovarni a strilim dalsi. atd. kdyz to nefunguje, tak zmenim prach. a znova. Vetsinou mi zalezi na pouzite strele, tak jeji vymenu nechavam jako posledni moznost. Kazda hlaven ma dve okynka presnosti. jedno pomalejsi a jedno rychejsi.
vzdy strilim pres hradla abych videl jak jsem sikovnej jak presne jsem schopen ty patrony delat. a vzdy si davam ukazatele vetru, strilim na 100m a mam 6 ukazatelu. pak vim, ze i mala 68gr strela (6mm) kdyz leti stranove pryc, tak vidim jestli fouka nebo ne.
vzdy strilim bud z nozicek nebo z BR stojanu nebo z X-bagu za stolem, s velkym zvetsnim (35x) a vzadu myvam zadni bag ktery mi umoznuje mackanim usi, se dostat vzdy bez potizi tam kam mam. Nejde o to jak dobre ci spatne strilim ale o testovani naboju a zbrane. takze je potreba vyeliminovat vsechy zdroje mozny chyb.
kdyz najdu neco co mi strili relativne dore ale nejsem spokojen, tak si cuknu se strelou o desetinku a vidim co se deje.

[RMP]

Tak v zásadě mnoho věcí dělám a vždy jsem dělal podobně, samozřejmě to neznamená stejně kvalitně :o)

Aby v tom nebyl zmatek tak předesílám, že jde o postup, který používám nejen u této flinty, ale držel jsem ho i u dvou předchozích (stejné ráže).

Hilsnama začínám, pro pokusy taky používám zcela nové. A taky rád Lapuu, a předpokládám, že ty snad po vyndání z krabice není ani potřeba nějak upravovat. Tedy - zcela nové...asi neřeknu nic nového, že nejlepší se mi jeví hilsny jedenkrát vystřelené v dané komoře, přičemž kalibruju jen krček.
(Ne tedy, že bych vícekrát použité hilsny vyhazoval, ale mám je roztříděné podle počtu vykonaných cyklů a ty opakované si nechávám už jen na fungující laborace(zkrátka na ty, co už nejsou ve stadiu pokusu) a nejvícekrát použité hilsny (přičemž jsem je stejně nikdy neotočil více, než 5x) nechávám na nenáročné střílení ve stoje z ruky apod.)
OAL hledám stejně jako ty, nakonec vždy u všeho nejlépe pracovaly o 0,2mm kratší (ale pro každý nový náboj to stejně hledám znovu). Problém délka versus zásobník byl pouze u Saigy, ale to asi nemá cenu řešit, to byl trochu jiný sport :o), CZ 527 má zásobník velice velkorysý, IMHO pro 9" twist neexistuje tak dlouhá střela, která by se tam při maximální délce náboje nevešla (komora je hluboká dost, např. při kontaktu s drážkami je konkrétně se střelou SRA 69 HPBT délka náboje 58,5mm (ale přitom ještě válcová část střely vyplňuje celý krček). Pokud dobře chápu, tak VLD střely jsou ty se skosenou prdelkou? A do hlubokých komor je tedy nepoužíváš právě kvůli nedostatečné ploše kontaktu s krčkem?
Rozpětí navážek jsem také vždy volil také 0,3 gr, popřípadě i 0,2 gr (otázkou je samozřejmě přesnost vážení. Dělám to na obyčejné mechanice od Lee, ale je tam znát skoro každé přihozené zrnko, tak to snad nebude tak zlé).
Výběr navážky: tady bude ten zásadní renonc, chyba byla, že jsem si našel málo zdrojů, a navážky jsem doteď vybíral dle vícekrát již zmíněného Leitnera. Knížka to do začátku byla dobrá (ostatně jediná česká), ale ten zmatek v doporučovaných min/max vahách prachu mu teď zpětně nemohu odpustit (proboha, když už ten chlap kopíruje, tak proč to, co nefunguje ?! Zobecňovat nechci, ale v mé ráži to tam špatně uvedno je). A Baldovi znovu sláva, že na to upozornil! :o)
Rád čtu o dvojím okénku přesnosti. Nikdy jsem o tom nikde nic neslyšel, ale několikrát jsem si toho všiml (graf přesnost/navážka není nějaká samotná parabola, ale prostě takové kozy :o) Docela mne to mátlo, ale když to teď říkáš, tak alespoň vím, že mé pokusy nebyly tak zcela nevypovídající.
Měření rychlosti jsem doposud ignoroval, opět velký omyl. Měl jsem za to, že prostě šuplerou najdu nejmenší rozptyly a teprve ty si změřím, abych mohl počítak křivku. Teď chápu, že měření je už součástí hledání (na vypůjčení hradel jsem bohužel odkázán, ale kupovat si je fakt nechci. Pořád doufám, že prostě postavím dobrý náboj a na pár let bude od hledání pokoj).
Zkouším to z harrisek a vzadu s pytlíkem rýže. BR stolice to zrovna není, ale zase je to myslím lepší, než taková ta obligátní mrcha s filcem potaženými svěráky(nevímjaksetojmenuje). Všiml jsem si, že s tím rádi laborují někteří myslivci. Nic proti nim, ale těch pušek je mi líto, a hlavně jsem to jednou zkusil s malorážkou, a háže to jinam a s větším rozptylem, než snad i pouhá ruka podepřená ruksakem:o)
Střílm v tunelu, takže vítr 0.

No jo, no, je to halt věda. Ale i v laickém pojetí pěkná a zábavná.

[Shiva]

1. VLD strely jsou strely s ogivalem secant. Jsou dlouhe a hodne spicate. napr nektere A-max nebo Berger. Jsou hodne citlive na tzv. jump. Tangent ogival (bezne strely nepr. sierra apd) jsou tupejsi a dost tolerantni na OAL. proto vhodne do semi auto.
2. mel bys nastudovat neco o BR vseobecne. Nic jako BR stolice neexistuje. Bench (stul) rest (opora) je proste stabilni stul (v USA kde na to maji strelnicie jsou stoly z betonu) a flinta je polozena ve stojanu predpazbim a vzadu je na tzv. bagu. ani jedno nemuze byt spojeno. flinta musi byt volne v oporach, opory nesmi branit zpetnemu razu. opory nesmi byt napevno prichyceny ke stolu, nesmi byt spolu propojeny a nesmi byt pevne prichyceny k flinte. pokud ano, tak se vazi puska s nimi. Protoze jsou v podstane jen 2 vahove kategorie (u bezneho BR velkorazneho) a to LV do 10.5 libry a HV do 13.5 libry, tak je to nerealne aby si clovek zatezoval flintu treba jen nozickama.
http://www.sniper.cz/WBC9/WBC9/27.8.07.html
Pytel s piskem pod predpazbim a zadni bag ktery muzes prsty mackat a tim vertikalne precisne mirit je 100x lepsi nez nohy v leze a fusekli s fazolemi v ruce (ja teda taky tak strilim, ale ne kdyz hledam navazky).
to cos popsal ty je tzv. nastrelovaci lavice, nikdy jsem nemem potrebu ji pouzit, ale primarne slouzi k nastreleni dalekohledu a to proto, ze po vystrelu se vratis tam kam jsi miril a muzes si puskohledem doklikat na diru cos udelal v terci. Utahnout flintu do cehokoli, je hovadina a dela to jen ten kdo tomu nerozumi. flinta musi mit tzv. free recoil aby zbran chovala co nejvice jako pri realne strelbe. Coz se nestane kdyz je flinta utazena.
3. Ke knizce se jiz podruhe nebudu vyjadrovat.
Jakykoli prebijeci manual (Speer, Lapua, Norma, Hornady) je mnohonasobne uzitecnejsi.

Lapua nabojnice byvaji velice uniformni a mimo srazeni hran na krcku s nimi nic nedelam, alespon ne v prvni fazi.
pokud nemas komoru s tesnym krckem, tak krckuji s reddinkovymi matricemi (neck bushing sizer die S type) expander ball mi zaruci stejny vnitrni prumer krcku a tim i konzistencnejsi vytahovou silu.
Pro vetsinu mych komor, mam custom FL die, ktere mi kalibruji vzdy celou nabojnici ale uplne minimalne (ne na CIP, ale jsou udelany dle me komory) takze nemam problem s unavou materialu.
ale toto je celkem nepodstatne. Protoze
1. to je dulezite kdyz strilis dal jak 300-400m (tam pak musis zkracovat krcky a prevazovat nabojnice)
2. v pripade kdy se nemuzes dostat na 1/3 MOA tak to neni v tom.

vidim to na zmenu prachu ev. strely

[RMP]

Jasně, problém v názvosloví. BR stolicí jsem nazval to, čemu se říká stojan :o) Ten betonový "špalek" coby základna je fajn věc, škoda, že to u nás není rozšířené. Jak jsem si alespoň u malorážky v praxi ověřil, tak v sedě se mnohem lépe než vleže eliminuje vliv dýchání a tlukotu srdce.
Kdysi jsem si namísto harrisek opravdu tahal ten pytlíček i pod předpažbí (a dokonce ne s rýží, ale s tím pískem), ale nemohu si pomoci - co jsem to dal na harrisky, tak jsem byl rázem přesnější. (Opět si samozřejmě netroufám tvrdit to nějak obecně, jde o osobní zkušenost z asi tak dvou flint a tří malorážek).

Zkus prosím alespoň ve zkratce vyložit pojem "custom FL die" (obávám se, že má slovníková angličtina ve spolupráci s googlem by mne navedla maximálně tak na slova jako "zemřít" atd. :o)

[Shiva]

Na miru podle komory udelana celokalibrovaci matrice (samozrejme s bushingem na krcek). kdyz si koupis normalni FL (Full length) matrici, tak ti zkalibruje nabojnici na std. CIP rozmer. coz
1. je v nejake toleranci od do
2. musi se nabojnice po kalibraci vejit do te nejmensi komory dane raze. takze ma vzdy velke tolerance u vetsich komor. To samozrejme neustalym namahanim materialu pri kalibraci, unavuje material ktery ztraci svou pruznost a pamet. Pri pouhem krckovani, se ti zase stane ze ti nabojnice drive ci pozdeji nejdou nebo spatne vytahnout ci nabit.
Custom matrice ti zkalibruje nabojnici pouze o tolik kolik je nezbytne nutne vcetne Head space (zaverova vzdalenost?) a tak je material namahan minimalne, nabojnice ma delsi zivotnost (vetsinou ti zacnou vypadavat zapalky). a vule jsou rovnez minimalni. U BR strelby je nezbytne nutne aby naboje sly rychle nabijet a vyndavat z komory, protoze mas relativne kratky cas souteze a zaroven se snazis strelit tech 5 souteznich ran v co nejkratsim sledu, dokud vitr fouka stejne.

[Kall]

ano, to poslední.... střílet rychle než se něco změní je nutný.
Nedávno na souteži na 700 m se mi podařilo trefit gong hned první ranou, to pak všichni koukali, jak rychle jsem tam nasypal další 4 rány a trefil vše.

[pufr]

Já jsem při hledání sestavy náboje pro novou střelu někdy předloni najel na Kallem výše zmiňovaný Ladder Test nebo přesně podle Randolpha Constantina, který to už snad před dvaceti lety publikoval v Precision Shooting "Incremental Load Development Method".
To zdůvodnění se mi zdálo celkem rozumné:
http://kingfisher.0catch.com/guns/ladde ... ation.html
německy je vlatně totéž tady (přebásněno Lutzem Moellerem)
http://saxtech.eu/Ladungsleiter/Ladungsleiter.htm
Takže, když už jsem to téma potkal asi popáté a pokaždé od nějakého celkem rozumného autora - naposled ve Visieru, zkusil jsem to taky

Líbí se mi, že je to metoda, která umožňuje (s určitou přesností) vizualizovat děj, který je ovlivněný velkou spoustou faktorů, špatně se měří a ještě hůř by se asi počítal. Mi to dává takový základní přehled, kde asi tak můžu přesnost u dané zbraně + střely (náboje) hledat, prostě mi přijde, že to "líp odsejpá" .

Podotýkám - Nikdy jsem nezkoušel hledat "sweet pointy" pro pušku s "tlustou" hlavní = vysokou frekvencí vlastních kmitů, tam to kmitání asi může být zamotanější! Pěkný grafy, kdy střela opouští ústí a "názorné animace" jsou třeba tady:
http://www.varmintal.com/aeste.htm

Ale CZ Varmint, co tu nad ním stůně MRP, nemá zas tak tlustou hlaveň
Výsledek jednoho z mých pokusů jsem už jednou na jiném fóru ukazoval, tak snad to nebude trapný, když to ukážu i tady
http://pufr1.sweb.cz//Sweet%20point%20s ... %20SST.jpg

[Shiva]

nevyhodou je ze tento zpusob vyzaduje alespon 300m strelnici jinak je to dost spatne citelne. to za prve,
za druhe mi nepripada ze to je moc velka uspora naboju (testu) vetsinou je delaji nekolikrat. a za treti, ikdyz se se sleduje pouze vertikalni pohyb (rozpty) tak na delsi vzdalenost je vitr vzdy problem.
Nevim, ja jsem tento zpusob opustil prave z techto duvodu.

[ARES]

No ten vertikální pohyb právě může být jak nábojem tak větrem. Proto mi taky v pufrově grafu hledání sweet pointu chybí horizontální složka

[pufr]

Proč vertikální odchylka - ta "hypotéza" Ladder Testu tvrdí (zhruba, mimo jiné ), že významný nucený kmit "šlehnutí bičem" je vyvolaný otočením zbraně při výstřelu kolem jejího těžiště (před výletem střely z ústí) a těžiště je u pušky (obvyklé konstrukce) od osy hlavně výrazně vzdálené jen ve vertikálním směru. Určitě ale není od věci srovnat i horizontální nebo "absolutní" odchylky mezi zásahy - v Excelu to bude chvilička . Já si pro horizontální odchylku grafík asi ještě neudělal
(Líbí se mi, jak se pokouší tenhle kmit odstranit třeba Tony Halberg - uložil poměrně těžký závěr do "V" bloku s "gumovým" lůžkem a v gumě jsou uložené i tři šrouby co upevňují závěr v pažbě. Při výstřelu (než vyletí střela) jde dozadu jen sestava, která má těžiště blízké ose hlavně - závěr, hlaveň, zaměřovač, spoušť. Šlehnutí bičem se nekoná (podle Halberga). Je to prostě "jenom" ten drobný problém - aby ten zákluz byl vždycky stejný )
http://accurateshooter.net/pix/milanflexibedx300.jpg
http://www.6mmbr.com/gunweek065.html

U výkonných loveckých zbraní s průměrem hlavně na ústí cca 15 mm jsou odchylky dobře čitelné i na 100 m - asi proto se mi ta "metoda" líbí (ale věřím, že u terčovnice s masivní hlavní a nábojem nezatíženým přehnanými "loveckými" požadavky na výkon je těch 300 m potřeba - nakonec taková puška a i náboj jsou právě stavěné tak, aby amplitudy kmitů byly minimální )

Vítr je problém vždycky - nejenom při zkoušení nábojů , snažím se dělat kroky mezi náboji malé - abych něco chytil "statistikou"
Ta "Y" osa je v mm, když se podíváte na hodnoty odchylek, tak "podélná" složka "běžného" větru při rychlosti střely cca 850 m/s, BC G1 kolem 0,5 a vzdálenosti střelby 100 m moc neudělá

[Shiva]

Klopny efekt zbrane (jeji pohyb kolem teziste) nabojem neresim. Ten se meni drzenim ci ulozenim zbrane v rameni. Pokud budou dva strelci drzet zbran rozdilne ale opakovane stejne, tak zbran bude delat stejny soustrel ale bude posunut.
tzv. flexi ulozeni systemu je experiment a v podstate se nepouziva. Toto je rovnez v uvedem clanku o Chytilove zbrani uvedeno. Pro presne zbrane se vyzaduje vlepeni zaveru nebo ulozeni do pillar bedding.
Mozna ze toto tema je zajimave, ale neresi problem hledani optimalni naboje.
Jemnejsi vahove deleni prachu nez 0.3gr u malych (.223, 6BR, 6PPC apd), 0.5gr u strednich (.308, 7-08 apd) a 1gr u magnumovych (.300RUM, .338LM apd) se mi ukazalo jako neefektivni protoze napr. u .308 prach Acc2015 dela 0.5gr kolem 8m/s, 6PPC 0.3gr N133 dela 8-10m/s a tyto rychlosti jsou na 100m vyskove temer nepostrehnutelne. jemnejsi deleni pri hledani je pro mne plytvani materialem. Rozdil .3gr na 100m se projevi pouze vetsi nebo mensi dirou v papire.
Dalsi vec co mi odradila od Ladder testu je, tim ze strilim vzdy pouze jeden naboj s rozdilnou navazkou, tak kazda navazka strili z hlavne v jinem stavu. Leda ze bych vzdy hlaven vycistil, dal 2 rany a pak jednu testovaci. Hlaven opet vycistil, nechal vychladnout dal 2 rany a pak dalsi testovaci.
to bych se z toho zblazni. a protoze nestrilm bezchybne, tak jedna spatne odmacknuta rana, ci spatne precteny vitr mi zkresli vysledek testu. vysledek mi zkresli kazda nepresnost pri vyrobe naboje (spatne usazena strela, jinak zalisovana zapalka apd). Na to abych tyto chyby vyradil statisticky, musim strilet minimalne 10 ran.
Nicmene je na kazdem kterou metodu si vybere. Dulezite je prijit na jak presna moje flinta je.
2 Pufr
v pripade modernich strel je lepsi pouzivat BC G7. RMP resi .223 a tam zadny G1 BC 0.5 neni (mimo 90gr strel, coz je dost extrem). Navic do 300m neni BT strela vyhodou, Vyhoda BT strely se projevuje az na vetsi vzdalenosti.
Uz jsem ten odkaz nekde daval, ale zde je videt vyvoj navazky po 0.3gr, silne pochybuji ze by mi Ladder test neco rekl.
http://www.sniper.cz/ruda/test_6PPC_090826.jpg
co se tyce vetru, tak na tomto terci je jasne videt jak vitr ovlivni strelu 68gr pri rychlosti 960m/s a co to znamena pro soustrel
http://www.sniper.cz/ruda/5x6ppc.jpg
prvni 3 rany jsou do jedne diry. 4. rana jsem si v euforii umackl na sestou hodinu a 5. rana na treti je ten vitr. kdyz odectu mou utrzenou, tak prave tato rana mi zvetsi soustrel z ca 0.07 MOA na 0.14 MOA, coz je ztrata svetoveho rekordu (na soutezi).
2 RMP
Jeste mi napadlo, ze bys mohl zkusit ruzne hodnoty utazeni sroubu. Ale osobne bych opravdu vymenil prach.

[RMP]

Shiva: ještě mám nadělanou jednu zkušební várku s tím ACC2460, ale pak to možná opravdu ještě zkusíms ACC2230 s tím správným rozpětím (hrst ještě mám, takže to nechci vysyspat do hajzlu, než definitivně zkusím něco úplně jiného).

Ty šrouby by to taky být mohly. Pažba sice není dřevěná, je to kevlar s kovovým lůžkem, a udělal jsem si tam značky, abych to pokaždé utáhl stejně (bohužel se pažba musí snímat, když chceš seřizovat spoušť), ale je fakt, že i když to utahuju stejně, tak nemám změřeno jak silně. Možná se na to zaměřím (kdyžtak bych tě výhledově poprosil o zapůjčení momentového klíče, popř. doporučení, kde ho mohu za rozumný peníz koupit. Sice se v té flintě nehodlám vrtat často, ale když si zpětně vybavím kolikrát by se mi už hodil i u jiných zbraní, tak to tak od věci není).

Ještě k těm prachům ACCURATE. Teď odmysleme jejich kvalitu či nekvalitu. Ale abych Leitnerovi jen nekřivdil - už jsem se zmiňoval o té záhadě (resp. mně nejasné věci) v katalogu ACCURATE na netu. Pro jednu ráži je tam několik kategorií doporučovaných laborací. Především "STANDARD CARTRIDGES" (to jsou ty slabší, na které mne přivedl Balda a které se pro mou potřebu ukázaly lepší), a pak "N.R.A. CARTRIDGES" (to jsou ty silnější a korespondují s tím, co do své knížky okopíroval Leitner. V této flintě (24" hlaveň) to bylo neuspokojivé, ale když jsem podle toho dělal do předchozí flinty (pouze 16" hlaveň), tak to chodilo pěkně. Co to ty N.R.A. CARTRIDGES mohou být? Rozdíl mezi doporučeným maximem obou kategorií je přitom 1,2gr, což je pro .223 myslím opravdu hodně.
Ať jsem hledal, jak jsem hledal, nic jsem nezjistil. Jen se tak domnívám, jestli nejde o nějaké specifické americké disciplíny, nebo jestli to není silnější kvůli funkci samonabíjecích zbraní (nejspíše nějaké záležitosti s útočnými(krátkohlavňovými) versemi AR-15, proto možná i ta lepší funkce v krátké hlavni?) Když jsem coural po US stránkách, tak jsem tam občas na použití těch silnějších navážek opravdu narazil. Nebo to předpokládá silnostěnné vojenské hilsny (tam je ale zase méně prostoru...)? No fakt nevím, oč se jedná.