Brneni budoucnosti

[hetzer]

Vlada
mluvis o vecech kterym asi moc nerozumis.
1. hlavice ktere formuji tlouk nejsou kumulativni
2. kovova vlozka v dutine kumulativni strely neni podminkou, spousta kumulativnich hlavic ji nema.
3. nejde ani tak o teplotu toho paprsku, jako spis o rychlost - jsou to radove desitky az stovkytisic m/s.

[hetzer]

na co drahe nevyzkousene systemy, kdyz tohle stoji par supu a taky to funguje:

[DK]

Ad Hetzer: To mi připomíná variaci na starý dobrý Stürzen (nebo tak nějak se to jmenovalo).

[Vlada]

mluvis o vecech kterym asi moc nerozumis.
1. hlavice ktere formuji tlouk nejsou kumulativni
2. kovova vlozka v dutine kumulativni strely neni podminkou, spousta kumulativnich hlavic ji nema.
3. nejde ani tak o teplotu toho paprsku, jako spis o rychlost - jsou to radove desitky az stovkytisic m/s.

No asi takhle - nejdriv si o kumulaci zkus treba neco precist, nez zacnes nekomu rikat, ze tomu nerozumi. Nebo si alespon ujasni terminologii, aby sis pak neplet tlouk a vybuchem formovanej projektil.

1. Pri kumulaci vznikaj dva "proudy" - tlouk a paprsek. Tlouk je pomerne tezkej a pomalej (jeho castecky tecou proti smeru vybuchu), navic casto smeruje trochu jinym smerem nez paprsek. Tvori ho castecky vlozky primo se stykajici s vybusninou, tzn. jeji vnejsi cast, vnitrni cast pak tvori paprsek.
2. Protitankovy zbrane samozrejme kumulativni vlozku maj, ty modernejsi maj jeste vlozku stinici, usmernujici detonacni vlnu. Bez ty vlozky by byla prubojnost vcelku mizerna.
3. rychlost paprsku je radove v tisicich metrech za vterinu (rekneme 6-10k), zavisi to na rychlosti detonacni vlny pouzity vybusniny a materialu vlozky (jeho hmotnosti).

[Steiner]

Ad Hetzer: To mi připomíná variaci na starý dobrý Stürzen (nebo tak nějak se to jmenovalo).

Jmenovalo se to Schürzen. Původně se to na začátku WWII používalo na jako ochrana proti protitankovým puškám. Když se začaly používat kumulativní střely, zjistilo se že to funguje i proti nim. Ty plechové pláty se později nahrazovaly pletivem, který bylo lehčí a plnilo stejnou funkci. Dnes to jako ochrana už těžko může posloužit, snadno se dá překonat tandemovou hlavicí.

O funkci kumulativní hlavice s tloukem (vložkou) doporučuju přečíst tento příspěvek z jiného diskusního fóra (doufám, že tím neporušuju zdejší pravidla...):
http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=507&p=27016#27016

[nekromancer]

Vlada
mluvis o vecech kterym asi moc nerozumis.
1. hlavice ktere formuji tlouk nejsou kumulativni

Mám dojem že máš na mysli EFP - Explosion Formed Penetrator, že? Tzn. výbuchem tvarovaný tlouk, tedy na kinetickém principu podobně jako u podkaliberní (sabot) munice.

[SINCITYMAN]

Směšují se zde dvě věci,kumulativní střela vytváří při výbuchu rychlý proud částic o menší hmotnosti a potom proud pomalých a těžších částic který se nazývá tlouk,konstrukcí střely se dá jedna či druhá část potlačit....a existují samonaváděcí PT střely ničící tank shora,které pomocí výbuchu vytvoří a urychlí projektil,který se nazývá taky tlouk ...

[Vlada]

No vetsina strel nicici tank shora pouziva normalni kumulaci, i kdyz par s vybuchem formovanym projektilem jich je taky (vybavuju si jednu nezavedenou PTRS a jednu pancerovku). Spis se to ale pouziva u protitankovy delostrelecky submunice.
Btw to oznacovani EFP jako "tlouku" je chyba pochazivsi prave od lidi, ktery toho o kumulaci moc nevedi (ze vznika paprsek a tlouk). Pak to spoustu dalsich lidi mate a tlouk si automaticky asociujou s EFP (jako to udelal Hetzer) a vznikaj z toho tyhle hadky :) rek bych ze jinak to tu nikdo nepomichal.
Jo a skvelej clanek o kumulaci byl ve streleckym magazinu 9-10/04

[SINCITYMAN]

Výraz tlouk byl používán v článcích které o kumulativním jevu a pancéřovkách uveřejňoval časopis ATOM v devadesátých a osmdesátých letech....

[Vlada]

Myslis v souvislosti s EFP? No je to mozny, prinejmensim v ATM jsem se s tim urcite setkal (ATOM uz si vybavuju jenom matne). Ale to mas jako s klasickou kumulaci - taky se ty munici bezne rika "prupalna" z dob kdy kumulace jeste moc zmapovana nebyla.

[Pavel R]

Nový typ balistické ochrany?

Scienceworld