Tavení olova

[alfonss]

do pláš'ťové střely se olovo nelije, ale lisuje - válečky nastříhaný z olověnýho drátu, kterej vzniká rovněž tlakem - z ingotu, kterej může být starej jak metuzalém

Jinak co se týče "zrání" a "tvrdnutí" olova.... dělal jsem střely, který měly ihned po odlití tvrdost cca 22-24 HB. Když jsem je zkalibroval druhý den, tak šly kalibrovat snáz než když jsem je kalibroval za měsíc. Nicméně ač jsem střílel druhý den po odlití, nebo půl roku po odlití, přesnost byla naprosto stejná. Možná je to tím, že ty střely byly dostatečně tvrdý hned po odlití...

[FrantaB]

To z čeho vycházím u olovo-cín byla série měření 100 střel po dobu šesti dnů, první čtyři dny po 4-6 hodinách, po čtvrtém kdy už se to nemění po 6-10 hodinách, pak různě v průběhu dvou let. Slitiny s antimonem byly na menším vzorku 15-50 střel z různého lití, měřené nejdřív pravidelně a pak různě v průběhu asi pěti let. Našel jsem to před lety zasuté skoro "off-topic" na jednom US fóru. Dotyčný si s tím hodně vyhrál. Tabulky nebyly, ale povídání to bylo obsáhlé. Škoda, že jsem si to tenkrát v mladické blbosti neuložil, že to bude dohledatelné kdykoliv....

alfonss: to je jedna z vlastností-nejdřív tvrdé, pak změknou a vrací se. Jenže z 22-24 změknou snad někam k 18 HB, což na pistolové (předpokládám) v normální laboraci bohatě stačí. A u střelby bezdýmem vůbec. Mnohem větší roli hrají takové jevy u černého prachu.

Jim11:v krátké se to tak neprojeví. Ale když si odleješ 550 grs do cal. 45 v jedné rundě s hezky pravidelným licím rytmem, že budeš mít váhy +/- max. 1 gr (není to tak těžké), postavíš je na stejnou laboraci a budeš střílet třeba deset ran každý den ráno a večer, tak se nebudeš stačit divit

[Jim11]

Sice tak dlouhý střely nepoužívám, ale to se tedy nestačím divit už teď.

[Netopyr]

No lidi, střely odlévám už nějaký ten pátek a pravidelně je měřím. Mám dokonce střely staré cca 9let a můžu říct, že v podstatě netvrdnou. Pokud ano tak je to +- 1HB, ale to může zrovna tak být chyba moje a tvrdoměru.
Ten bazmek od Lee je opravdu jen pro orientaci. Literatura sice popisuje tvrdnutí olova, ale zatím jsem se nedočetl nic konkrétního. Pak je potřeba vzít v úvahu, že každý pracuje s jinou slitinou s různým obsahem ostatních kovů. Na tvrdosti se podstatně podílí obsah antimonu, teplota odlévací slitiny, rychlost chlazení odlitků a kdo ví co ještě. Antimon ve slitině se chová poměrně nestardardně a tropí bordel v kristalických mřížkách a mimo jiné velmi rád způsobuje větší tvrdost na povrchu odlitku, než uvnitř.
Ale to je spíš na diplomku....
Myslím, že pro střelce nemá zrání olova podstatný vliv.

[tom]

Já když jsem ještě dělal mazané střely, tak jsem slitinu míchal na tvrdost 20-22HB, kde byla měřena ihned po odlití a po pár dnech už byla o nějaký ten 1-2HB tvrdší. Měření bylo prováděno na odbroušené ploše do hloubky cca 1mm.

[alfonss]

mimo jiné velmi rád způsobuje větší tvrdost na povrchu odlitku, než uvnitř.

A to je pro střely defacto žádoucí

[staM]

Vidím to podobně jako Netopýr.
Navíc drtivé většině odlévačopřebíječu stačí pokud se udrží se soustřelem s vlastními střelami většinou zásahů v devítkovém kruhu na mezinárodním terči 50/20 na 25 metrů a po pár ranách nemají olovo natřené ve vývrtu.
Že by byl posun v tvrdosti o 1-2HB vlivem vystárnutí střel (směrem nahoru nebo dolů) tak zásadní že by to bylo na terči citelně znát moc nevěřím.
Jedině snad v případě že by slitina byla už od počátku namíchána lehce nad hranici měkoty.
Dopoledne jsem si dal pár desítek ran střelami ze tří různých slitin a stáří od jednoho týdne až po cca 7 měsíců.Vše od počátku přez 20HB.
Rozdíl mezi týden nebo půl roku stará nejsem schopen poznat.

[FrantaB]

V krátké krmené bezdýmem to asi fakt jde poznat hodně těžko. V dlouhé už víc a u dlouhé krmené slušnou dávkou černého prachu je to občas v rovině "být či nebýt". Ale to se bavíme o ogiválech pro kalibr těžkých, se štíhlostí kolem 3,6-4, dlouhým nosem a navážkami od 70 grs nahoru.

[Netopyr]

V rovině černého prachu pokud je tam flastr je to také šumák

[tom]

Asi se mi vtavil do slitiny zinek. Dělá se mi na povrchu permamentní nesebratelnej škraloup. Barva škraloupu po stažení zlatá a velice rychle přechází v modrou až fialovou. Pokud je to tedy zinek jde ze slitiny nějak odstranit?

[Phantom]

Pokud je to zinek, tak do rozpouštějící se slitiny přidej práškovou síru. Výsledný kouř je nebezpečný a rozpuštěná síra může ve styku se vzduchem vzplanout, ale nakonec vybereš strusku obsahující sulfid zinku; olovo/cín/antimon by neměly za těchto teplot se sírou reagovat.

Návod pochází odtud - http://castboolits.gunloads.com/showthread.php?63082-Zinc-Removal-with-Sulfur-Report

[tom]

Pěkný, ale jestli je ten kouř jedovatej, tak by snad bylo lepší to vyměnit ve šroťáku za jiný. Mám toho na vyčištění přes 500kg, tak si to neumím moc představit jak tam u toho stojím s plynovou maskou. Ale díky za typ, ještě to zvážím.

[Phantom]

Já myslel, že toho máš nějaké "lidské" množství . Půl tuny takhle nedáš, i kdyby jenom proto, že bys potřeboval asi 10kg čisté síry (podle toho návodu)

[Sam Jr.]

zinek hlavně negativně ovlivní odlívatelnost, jedno natavený závažíčko v 10kg slitiny (to se člověk zakecá u cigárka, na peci 900oF) a je to jak když se točí zmrzlina :/ bojuju s tím rozředěním

[Wdog]

Tak čistá síra stojí cca 80 Kč za kg, tak to snad není problém.

[Phantom]

Já ceny chemikálií přestal sledovat asi před dvaceti lety, když mne opustily zbytky zájmu o chemii . Myslel jsem, že to bude horší s cenou i s dostupností, teď koukám, že hned na prvním odkazu z Googlu dodají 10kg práškové síry, čistota 98%, za 790Kč včetně daně a doprava zadarmo (Práškové kovy).

Ale pořád bude potřeba po kouskách přetavit půl tuny matroše, s respirátorem na hlavě a ideálně někde na otevřeném prostranství. Jestli je možnost někde to vyměnit, kilo za kilo, tak je výměna mnohem schůdnější cesta.

[Wdog]

Tak to souhlasím, já bych se s tím nedělal, pokud by byla šance to vyměnit.

[tom]

Blbé je že je to namíchaná slitina s cínem a antimonem které přijdou vniveč a vyměnim to akorát za čisté.

odesláno z Tapatalk

[Sam Jr.]

tome: a jak jsi na tom s tou odlévatelností? vyplní ti slitina pěkně formu (vyhřátou) nebo to hned jakoby "tuhne" a matní a nevyplňuje to rohy?
ty barevný variace na povrchu slitiny jsou známkou oxidace, většinou přehřátím, ta ji urychluje. jde to od zlatavé k modré a fialové. takže jestli to odlívá fajn, tak zinek není tvůj problém.

[tom]

Slévatelnost je dobrá, ale ucpává to trysky jakoby pěnou, takže to blbě teče. A i na vrchu kokily to dělá to hrozný škraloupy na povrchu.

odesláno z Tapatalk