Doutnáková mušketa

[BlueL]

Zdar technicky vim o doutnakovkach vicemene prd.
Pokud jde o literaturu nevim o nejake praci venovane primo doutnakum, ale obcas se objevuji nejaky clanky v historii a vojenstvi. Nicmene - vrele doporucuju navstevu zbrojnice v plzenskem muzeu http://www.virtualtravel.cz/zapadoceske ... ice-i.html (mozna k te sve sbirce i enco vydali-nevim,
Dalsi moznost je Vidensky Arsenal http://www.hgm.or.at/eng/. - a to i jeho publikace - jedna kniha od nich se zabyva palnymi zbranemi habsburske monarchie predpokaldam ze tam neco bude - na nazev si casem snad vzpomenu nebo ho zjistim.
Moc pekne je i muzeum ve Warsave. taky tam toho maji mraky http://www.muzeumwp.pl/.
No a nakonec uvidime, co nas slavny VHU ktery na novovek z vysoka kasle (ale sbirky ma dle vseho fantasticke).... a tedka uz asi dva roky otvira zbrojnici ve Schwarzenberském palaci.

[alistaire]

že jdu tak náhodou kolem...

výborné muzeum je zemské Muzeum ve Štýrském Hradci http://www.zeughaus.at/frameset_e.html rozhodně doporučuju.

Jinak rozšíření doutnákových evropských pistolí je značně minortitní (zatím všechny dvě, co jsem viděl byly fantazií autorů, u té druhé z romantismu 19stol...)

[Rad]

Měl bych dotaz, nemá někdo nákres jak by měl být vyroben a usazen dnový šroub na hlavni pro doutnákovou předovku. Potřebuji to než půjdu k puškaři s polotovarem hlavně, aby ji obrobil. Abych nebyl za úplného blbce a dokázal mu vysvětlit jak si to představuji.

[Black Powder]

Knotova puska Europeo cal.50, od firmy Artax, urcena uz pre vysoku vykonostnu triedu a medzinarodne discipliny: Tanegashima a Hizadai. Pouzivana gula cal.495 s flastrom hr. 0,25mm. Jej bezna cena 1514.-€.

[Black Powder]

[Kentan]

Toho Europeana si František Kadavý postavil vlastníma rukama (již nějaký ten pátek dozadu) za cca pětinové náklady

[alistaire]

Měl bych dotaz, nemá někdo nákres jak by měl být vyroben a usazen dnový šroub na hlavni pro doutnákovou předovku. Potřebuji to než půjdu k puškaři s polotovarem hlavně, aby ji obrobil. Abych nebyl za úplného blbce a dokázal mu vysvětlit jak si to představuji.

Tak puškař by sám měl vědet Takže lepší by bylo se s konkrétním dotazem domluvit na konkrétním díle s ním, ne?

Principů je několik. Já osobně mám nejraději tento nejjednodušší. Má trochu nevýhodu v tom, že je pánvička posazená trochu dál od konce hlavně, ale u dost mušket to tak je...

[PatrikV]

Navrtat dnový šroub a posunout zátravku dál už přece není takový problém.

[Black Powder]

Vacsina predoviek ma zatravku prave v dnovom srobe, kde je aj prachova komora navrtana.

[alistaire]

Jenomže tady jsme, pánové, v tématu o DOUTNÁKOVÝCH mušketách...
jestli tedy nadpis nelže...

a to je trochu jiná doba (a technologická úroveň, i úroveň následné údržby zbraně), než u perkusů...

Neznám jedinou evropskou doutnákovou mušketu, která by měla prachovou komoru, a jen asi 10% z těch co jsem viděl mělo zátravku za hranou dnového šroubu (prošleh vyřešen žlábkem jako u napoleonských 98ček např.)
Fakt je ten, že jsem viděl téměř výhradně vojenské zbraně pocházející zhruba ze dvou lokalit, takže to nemusí být až tak směrodatné, ale je to IMHO několikanásobně víc relevantní, než argumentace zvyklostmi perkusů.

[Black Powder]

Mam dve knotovky /Tomonobu Teppo a Basel/ a obe maju zatravku az za dnovym srobom, teda na dne.
Posunutie vpred nema ziaden negativny vplyv na konstrukciu, skor naopak, aspon je panvicka dalej od oka.

[Kentan]

U vojenských křesadel se to dělalo jak píše Alister, už z hlediska toho, že vrtání šroubu je složitější, zamená nezaměnitelnost další součástky, velmi složité opravy v případě propálení zátravky, prodlužuje zátravku a tím pádem zhoršuje spolehlivost zbraně.
Edit : jo a je to samozřejmě výrobně dražší a hůř se to čistí.....

[PatrikV]

Má trochu nevýhodu v tom, že je pánvička posazená trochu dál od konce hlavně...

V tom případě to není nevýhoda ale konstrukční dobová nutnost.

[alistaire]

pánové... pojďme se znovu bavit k tématu...
na předchozí stránce RAD psal, že touží po doutnákové mušketě cca 1620, typu jaký se vyráběl v Suhlu...

Tzn zkušenosti s tím, jak jsou vyrobeny repliky japonských doutnákovek jsou poněkud dost irelevantní...

Mam dve knotovky /Tomonobu Teppo a Basel/ a obe maju zatravku az za dnovym srobom, teda na dne.
Posunutie vpred nema ziaden negativny vplyv na konstrukciu, skor naopak, aspon je panvicka dalej od oka.

Nikde jsem nepsal, že posunutí pánvičky vpřed má negativní vliv na konstrukci. Jen to může být pro někoho opticky nevyvážené, a pak taky rybina, ve které je pánvička vsazena se trošku víc roztahuje, a zasírá prachem. Ale není to nic zásadního, a nemá to na funkci vliv.

V tom případě to není nevýhoda ale konstrukční dobová nutnost.

Tak to není, oni i tehdy uměli udělat dutý dnový šroub. Ale proč by to dělali, když to nemá žádnou výhodu a naopak jen nevýhody (výrazně vyšší pracnost, problémy s kompatibilitou součástí, spatná opravitelnost, problematická údržba, výrazně horší čištění...

[Black Powder]

Má trochu nevýhodu v tom, že je pánvička posazená trochu dál od konce hlavně, ale u dost mušket to tak je...

ja som to ani tak nebral, len som reagoval na tuto poznamku, ale to by sme tu rozoberali zmysel slov "nevyhoda, negativny"

[PatrikV]

problémy s kompatibilitou součástí

V té době byl co kus to originál , tak jaká kompatibilita?

[alistaire]

To:PatrikV
no... je vidět, že o tomto až tak moc nevíš, resp máš asi jen tradované obecné informace.
Samozřejmě že kompatibilitou míním úroveň puškařského zpracování, ne úroveň 100% zaměnitelnosti kusů.

Pro potřeby třicetileté války už začíná manufakturní typ hromadné výroby tisíců kusů.

Obdobím vrcholu rozkvětu doutnákových mušket (v evropě) se opravdu aktivně zabývám - viz http://www.mortaigne.com

[PatrikV]

Ty seš odborník, já né, takže to víš asi lépe.

[alistaire]

tak odborník bych zrovna neřekl, ale hodně se na toto období specializuji, se vším co to přináší.

Věc je ta, že od revoluce (tedy zítra 20 let) jsou nepoměrně lépe dostupné informace a jejich třídění, a zvlášť v posledních cca deseti letech se poopravují některé tradované názory týkající se z středověkého a ranně novověkého vojenství. Zejména ty vzniklé zjednodušením, zobecněním a někdy i špatným výkladem v 19 stol. , které pak bez kritického náhledu byly přejímány a stále dokola opisovány i v relativně nových, a bezesporu jinak erudovaných publikacích.
Je smutné, že v ČR na ranně novověké vojenství není pokud vím, žádný specialista, který by pracoval s původními prameny (sice tu je vlaštovka na univerzitě, ale jestli budou peníze a vůle VHÚ nebo jiného ústavu...?) Ale to je na jinou debatu. Omlouvám se za off-top, resp. tématu jen vzdáleně se týkající příspěvek (povzdech).

Já sám se nezabývám japonskými předovkami, ani moderními aplikacemi doutnákovek. V této oblasti mám jen povšechné informace, nevím přesně jak jsou dělány a proč, a vlastně mě to ani nezajímá.

Pokud se ale týká doutnákových mušket středoevropské provenience (a zvláště můj oblíbený Suhl), pak prostě musím na zavádějící informace poukázat...

BTW, tahle mušketa, zobrazená v jednom z prvních příspěvků je moje




První, na které jsem se podílel... dělal jsem na ní asi tak čtvrtinu práce sám, pod dohledem J. Andrýska u něj v dílně. Je tam několik věcí dobově špatně (z technologických důvodů), jako např. otvor v pánvičce nebo přímé usazení zámku. Nicméně i to jsou věci které vím jak udělat.
(na zámkové desce má monogram, na fotkách je softwarově vymazaný...)

[Kentan]

Lehce OT, ale je velice zajímavé sledovat, jak prakticky okamžitě s přijetím palných zbraní do armádní výzbroje začínají snahy o normalizaci a kodifikaci. Za jisté vyvrcholení těchto snah lze považovat principy stanovené maršálem Gribeauvalem (první v podstatě moderní logistik v tomto slova smyslu) a ano přijení metrického měrného systému...