dotaz na funkci

[Hungry]

Domician: No, mi ostruha moc nevyhovuje. Hůře se mi kontroluje zpětný ráz...

[Domician]

-

[carson49]

tak to se obávám aby jsi s tímto problémem zašel spíš na matfyz. Hlaveň se samozřejme pohle okamžitě, když projektyl přechází z válce do hlavně, ale dle mého názoru (i když nestřílím mířenku) než aby ti tento pohyb ovlivnil markantně přesnost, tak ti jí ovlivní ty ruce

Nazdar pánové. Bavím se zbraněmi asi tak 45 let a vždycky mne v první řadě zajímalo jak to funguje. Ten pohyb zbraně při výstřelu není nic složitého, stačí si vzpomenout na jeden ze základních fyzikálních zákonů, zákon akce a reakce. Z toho jednoznačně vyplývá, že zbraň se začne pohybovat v okamžiku, kdy se začne pohybovat střela. Teoretická rychlost pohybu zbraně v okamžiku, kdy střela opouští hlaveň, se dá vypočítat když vynásobíme počáteční rychlost střely její hmotností a vydělíme hmotností zbraně (hmotnosti musí být ve stejných jednotkách, tedy střela v gramech a zbraň v gramech). Skutečná rychlost pohybu zbraně vzad bude o něco menší protože část energie se spotřebuje na zdvih (osa hlavně je u většiny zbraní nad těžištěm zbraně), případně na pohyb závěru u samonabíjecích zbraní. Pokud vezmete v úvahu časy, ve kterých k pohybu dochází, jsou pohyby zbraně do doby než střela opustí hlaveň opravdu nepatrné. K jejich vyloučení stačí nastřelení zbraně. Daleko větší chyba vzniká z chvění ruky, chyb v držení a spouštění.

Pokud jde o ostruhu: na Russianu je to pozůstatek z doby perkusních pistolí. Podle mých zkušeností je ostruha dobrá pro lepší držení zbraně ve směru při jednoruční střelbě (sám jsem si kdysi přidělal ostruhu na lučík Drulova). Další věc je, že ostruha zabraňuje křížení ukazováku a prostředníku ke kterému dochází při vysokém držení starých revolverových rukojetí. Ostruha ale většinou vyhovuje střelcům s delšími prsty.

[PetrL3]

Teoretická rychlost pohybu zbraně v okamžiku, kdy střela opouští hlaveň, se dá vypočítat když vynásobíme počáteční rychlost střely její hmotností a vydělíme hmotností zbraně (hmotnosti musí být ve stejných jednotkách, tedy střela v gramech a zbraň v gramech). Skutečná rychlost pohybu zbraně vzad bude o něco menší protože část energie se spotřebuje na zdvih (osa hlavně je u většiny zbraní nad těžištěm zbraně), případně na pohyb závěru u samonabíjecích zbraní.

Zapoměl si ještě na to, že zbraň někdo drží v ruce, což ti přidá několik proměnných (každý má jiný stisk, jinak osvalenou ruku, jinou hmotnost, tuhosti kloubů...), které bys musel měřit během výstřelu, abys mohl poté něco spočítat, což je problém.

[alfonss]

v ideálním případě (kterého se asi nikdy nedosáhne, bo by člověk musel být terminátor) činí hmotnost zbraně jako celku hmotnost železa plus hmotnost osoby pevně držící zbraň. Pak je nějakých 10 gramů váhy střely zanedbatelných...

[carson49]

Ještě jednou nazdar a všem účastníkům diskuze hezký Nový rok.
Z reakcí na můj příspěvek mám dojem, že jste nepochopili podstatu: děje způsoené pohybem střely v hlavni a následujícím pohybem zbraně jsou tak rychlé, že vyvolávají nepatrné odchylky a na praktický rozptyl nemají vliv! Musí se důsledně rozlišovat co se děje než střela opustí hlaveň a potom, kdy střela z hlavně vyletí. Například hmotnost střelce je zcela nepodstatná. Prakticky to dokazuje třeba Ludmila Potůčková, která střílí IPSC, divizi revolver. Potůčková měří asi 150 cm a váží kolem 40 kg. Používá revolver Smith & Wesson model 625 na náboje 45 ACP, který nabitý váží asi 1,3 kg, a bez problémů dokáže v této divizi konkurovat většině mužů.
Pokud si vezmeme děje, které výstřelu předcházejí, tak na dosažený rozptyl mají největší vliv chyby střelce: postoj, držení zbraně, zamíření a spuštění. Podle mých zkušeností se nejvíc chyb dělá při spouštění. Střelec, který neumí zacházet se spouští, mine mezinárodní pistolový terč s průměrem jedničkového kruhu 50 cm i ze vzdálenosti 2 m!
Na druhé straně se řada začátečníků nechává znervózňovat chvěním ruky. Ale pokud se nedopouštějí chyb v ostatních činnostech, způsobuje chvění ruky u začátečníka rozdíl mezi zásahem desítky (5 cm) a devítky (cca 9 cm), u trénovaného střelce mezi středovou desítkou (3 cm) a okrajovou desítkou (5 cm). Takže dobrý střelec nemusí být žádný Schwarzenegger, chce to jenom trpělivost a do začátku dobrého rádce. Omlouvám se za ukecanost.

[jomekabi]

Mas pravdu, a musim dodat "bohuzel", neb sam nejsem zrovna nejaky podvyziveny vyzle, ale problemu se spoustenim mam spoustu. Sam preferuji bodove, ci temer bodove, spouste (napr. revolvery a 1911), s dlouhymi spoustemi mam silene problemy.

Ale abych nebyl uplne OT: Nevylucoval bych hmotnost zbrane - u tezsich se zpetny raz a zdvih mnohem lepe koriguje. Potuckova se svym S&W 625 je dobrym dukazem (nehlede na to, ze umi i vse ostatni).

[navip]

Dovolím si připominku - směšují se tu dvě věci.Za prvé zdvih zbraně do okamžiku opuštění střely z hlavně a ten není rozhodně zanedbatelný.U těžkého revolveru na 22LR je malý,ale stále to jsou centimetry na 25 m a u revolveru s lehkým rámem a plnotučném střelivu rozdíl mezi pevným a volným sevřením znamená že minete terč na 25 m.Tento zdvih se dá kompenzovat nastřelením (seřízením miřidel) při stále stejném sevření pažby a stejné poloze ruky na pažbě.Pevnějším sevřením vlatně přidáváte další hmotu k váze revolveru.U pistolí jsou poměry příznivější vzhledem k většinou nižší poloze hlavně a tím menšímu klopnému momentu.
Druhá věc je rozptil zaviněný střelcem -nejdůležitější je neudržení vzájemné polohy miřidel v odamžiku spuštění,stržení rány.Potom to je nestejná poloha držení a nestejná síla sevžení pažby.Chvění v oblasti záměrného bodu vycházející z ramene je to nejmenší.Nezpevněné zápěstí a pohyb miřidel jím způsobený už je velký problém.

[krampus]

na to jak střílí ludmila má jistě vliv i síla větru. kdyby každej z nás trénoval tolik jako ona, nebudeme tu žvatlat o spouštění.
na pohyb zbraně před tím, než opustí střela vývrt má vliv i váha kohoutu. zejména na revolverech je to znát. kdysi jsem odlehčoval kohout na rugeru kgp161 a tam to dělalo solidní výkyv hlavně. jinak na chování zbraně má hmotnost střelce velký vliv. na schopnosti střelce už ne (viz ludmila). ale pište si, že kdyby ludmila vážila 2x tolik, čili jako průměrnej chlap, tak by natrhla šosy i dalším kolegům, páč by byla schopná opakovat výstřel rychlejc.

[Domician]

-

[Peggy]

Nechci si hrát na všeználka, berte to tedy jako můj názor. Nicméně při studiu historie a používání revolverů (perkusních i moderních) jsem dospěl k následujícímu názoru:

1) Z hlediska obecného dobového použití nebyl u perkusních revolverů příliš významný rozdíl mezi otevřeným a uzavřeným rámem. Četnost použití byla relativně malá, výkon černého prachu přiměřený, střílelo se měkkým olovem a nároky na přesnost střelby byly nevelké (např ve srovnání s dnešní terčovkou). Dnešní repliky vystřílí mnohdy víc ran za jeden závod, než originály za celou dobu existence (nevylučuji ale opak).

2) Při moderním sportovním terčovém použití dává uzavřený rám jistou výhodu, zejména ve spojení s delší pevnou hlavní (Remington ...).

3) Nutnost uzavřít rám nastala s nástupem přechodových a bezdýmných prachů, kdy už otevřený rám nemohl zvládnout velké síly, které na něj působily. Současně se objevují v druhé polovině 19. století i moderní (legované) oceli, které umožnily vyšší pevnosti a odlehčení celé konstrukce.

4) Porovnávat různě stará a konstrukčně odlišné revolvery dost dobře nelze, u levných originálů byl leckdy problém už v době vzniku - jak pravil Švejk: "Některej revolver vám nedá ránu, kdybyste se zbláznila!", což reflektovalo obecnou zkušenost s levnou produkcí doby před 1. světovou válkou.

Popisované problémy v citovaném článku lze chápat jako konstrukční nebo výrobní vady (chybné časování, nesprávná aretace, hlaveň s komorami mimo osu atd.), u originálů by mohlo jít i o neodbornou opravu.

Kvalitně vyrobený revolver, ať už historický, nebo současný nemůže mít v podstatě žádné problémy, pokud je použito adekvátní střelivo.

Samozřejmě při výstřelu dochází k namáhání válce, rámu i hlavně, nevím, jestli má smysl sem psát nějaký detailnější rozbor. Možná se rozepíše někdo další.

[ufo]

Shrnul jsi to dobre. Nemyslim si, ze je potreba davat obrazek prubehu napeti v materialu pomoci barvicek a MKP.

[Domician]

-

[glock1719]

http://www.stastnevdovy.cz/videa/armada ... anatu.html

Střelný prach je , ale mnohem slabší.

[4mike]

............V podstatě se dá říct,že ty zbraně,které měly dělený rám dělaly více potíží,než ty s rámem pevným.Domnívám se,že při výstřelu se v revolveru odehrají jevy,které rozvibrují celou zbraň tak,že soustava součástek dosud v klidu navzájem fungující se zapříčí v nemožných polohách a ty části,které nejsou vysloveně přišroubované,se uvolní,ač by k tomu bylo třeba značné síly a zručnosti (odpadávání boční zámkové desky ve dvou případech......................

na základě zkušeností majitele "bedny" šrotu bych snad vyvodil jen tolik,
že jeho závěry budou asi tak fundované jako tech. stav jeho hraček

[Grimpo]

... Ptám se proto,že při opravdu silné munici by se měly některé spoje a součástky dimenzovat jinak než jak je tradičně zvykem.

Možná mne klame paměť, ale opravdu tento dotaz vznáší ten samý člověk, co zde před časem konstruoval revolver s takřka nulovou sílou stěny mezi komorami?

[glock1719]

Grimpo má pomatováka.

[Domician]

-

[glock1719]

Ještě je někde na youtube video samovabíjecí pušky SVD a té se při střelbě pěkně vlní hlaveň , ale nemožu to najít.

[squedo]

tady je zpomalená střelba z rumuna: http://www.youtube.com/watch?v=ozyw84Swmb4
Ale to je jen kmitání hlavně. Jinak jak píše Domician, že by se snad válec nebo hlaveň při výstřelu nafoukl jak nábojnice a časem se vymačká? V jakých jednotkách myslíš, že "nafouknutí" válce či hlavně probíhá? Řekl bych, že se pohybujeme v jednotkách, které na vliv funkce revolveru nemá žádný vliv...