Úpravy, opravy, údržba, výroba matric

[Sam Jr.]

jo tak sem už objednal novou .356 od Lymana

[ludo]

Opravdu pasuje Lyman do RCBS?

[Sam Jr.]

podle katalogu Lyman jsou matrice, top punche i trubky s nazivem s RCBS zaměnitelný.

[Grimpo]

ludo: Opravdu pasuje Lyman do RCBS. Mám RCBS lis a většinu matric Lyman. Jen mám dojem že RCBS má tři řady otvorů a Lyman jen dvě. A nebo to možná bude jak u které ráže. Já si teď nevybavím na kterou mám jakou matrici.

[FrankJ]

Sam Jr. já bych volil 357, olovo se dává obvykle větší, ale myslím že u té 9mm bude fungovat i 356 jelikož to určitě budeš řádně tvrdit. U 357 mag. stabilně používám 358.
Lyman a RCBS jsou plně záměnné, Lyman je lepší díky jeho konstrukci pístku ( nebo jak to nazvat to co jezdí v matrici ) dochází k menšímu nežádoucímu úniku maziva

[Sam Jr.]

.357 (mám také) mě střelu zkalibruje jen částečně - výsledkem je plná komora maziva, kde po 15 ranách už pistole (Walther P88C) nedovře závěr :/ .355 je ve Waltheru celkem OK, ale v UZI je hlaveň plná olova. 356 pro 9m luger je v olovu doporučenej rozměr a doufám, že to teď bude OK v obou zbraních.

kalibrace střel:
post382278.html

[fíša1]

Potřebuji poradit se seřízením matric REDDING. Seřídil jsem je jako LEE ale vyrobil jsem zmetky. Při naplnění zásobníku těmito zmetky se zbraň kousala = tedy výstřel - vytažení prázdné nábojnice - náboj do komory = a tady je problém, cca 90 % nábojů zůstal nedovřený závěr, takže k výstřelu nedojde.
Po této zkušenosti jsem doma napáskoval 2 plné zásobníky a zkusil jen tahat ručně za závěr a tím vlastně simulovat střelbu, a výsledek? cca 10 % nábojů nedovřelo závěr.
Tak jsem zbytek nábojů přežehlil na maximum ( žehlící matrice LEE ) no a výsledek podobný.
Nějak mi to nebere, kde je problém.
Při vložení do zbraně prázdného zásobníku a po každém výstřelu vložení ručně náboje a následně vypouštěcí pákou spuštěn závěr, vše vpořádku.
Nevim, kde je chyba.

[vlady]

OAL je stejna pro oba naboje??

[Kall]

špatně zkalibrovaný hilzny nade dnem, přitáhnout matrici vypichovací a kalibrovací.

[fíša1]

děkuji za rady.
Už jsem zvažoval tu protlačovací matrici.

[Netopyr]

Vypichovací matrice by měla být na tloušťku papíru od schelpllate a pokud používáš žehličku, tak také co nejhlouběji ti půjde. Vem si k přebíjení lauf a zkoušej jak ti tam náboje jdou případně v jaké hloubce drhnou.

[Kall]

já ji dávám na full kontakt, neb lis trochu pruží, a mělo by se dobře mazat.

[4mike]

no a když by to chtělo kalibrovat ještě níž, tak se dá odsoustružit tělo matrice kolem karbidový vložky, (ta se pak zajistí zapájením mosazí) přebroušením čela a náběhu vložky


P.S. tohle je takový kočkopes z LEE a Dilona pro 9x19
Dilon má moc krátkou vložku a tím u strmější kužel než LEE (čímž páchá coca-coly 0,15 až 0,2mm)
Lee má zas blbej systém vypichování a křivý a dlouhý náběhy (čili umí nechávat "prdelky" a kalibrovat do oválu)

[BusDriver]

Já to vyřešil ubráním materiálu na shellholderu o cca 1mm. Matrice se dostane níž a zkalibruje celou nábojnici. Toto jsem použil u kulometných SAKO 308win, které byly nafouklé a hlavně špatný rozměr v ramenou. Díky tomu jsem nemusel kupovat žádnou další super-duper matrici. Problém je, že toto se dá použít u single stage lisů, ale ne u víceoperačních.... možná ještě u Turretu, ale bude trošku náročnější nastavit ostatní matrice.

[jpp]

Krátce téma oživím. Neuvěřitelně jsem se navztekal s náhradou originálu roztahovacího nástroje od HDY který nejde v DP 1050 použít.

Nechal jsem vyrobit hybrid, který měl spodek, z HDY a vrchní část z DP. Po dokonalém vyleštění a nitridaci povrchu se cca po 100 nábojích začal zadírat uvnitř nábojnice a to tak, že po cca 200 ks nešel téměř ven. Nikdo z oslovených nechápal, proč hladce leštěný nitridovaný nástroj se na mosazi zadírá.

Nakonec jsem zkoušel další verze, zkusili jsme cementaci a stejný problém.

Takže jsem po utracení několika tisíc za soustružníky a kalírnu zvolil nejednoduší řešení a to, takové, že jsem ten Hornadyho nástroj ojel na soustruhu a na délku doplnil dutou vložkou upíchnutou z jednoho z prototypů.

Pokud podobné řešení někomu ušetří byť jen jedinou korunu při použití HDY BF s DP 1050 nesnažil jsem se zbytečně...

Fotka:

Nahoře: původní nástroj dodávaný s HDY BF
Uprostřed : HDY ojetý na soustruhu + vložka na vzdálenost
Dole: Původní nástroj prachovnice DP 1050

[drevak]

Vozí někdo do republiky karbidové matrice redding? Konkrétně mi jde 9mm luger. Nebo si je musím objednat za mořem.

[fíša1]

mě je sehnaly na zbraně na objednávku , ale trvalo jim to cca 3 měsíce.

[Phantom]

jpp: Ne že bych tomu rozuměl, obrábění a materiály nejsou můj obor, ale časem jsem nasbíral nejrůznější střípky vědomostí - jedna z nich je, že dva dokonale vyleštěné povrchy po sobě paradoxně nemusí dobře klouzat, protože nastává "slepování" povrchů na atomové úrovni. V extrémních případech nastává i vytrhávání částí povrchu. Ta druhá vědomost je ta, že některé kovy se k sobě "lepí" působením tlaku - například mosaz a ocel. Snad se tomu říká statické tření.
Může to být vysvětlení tvé zkušenosti?

[rasto]

Ja som si koli bulletfeederu kupil od doublealpha i rozhrdlovac na lugre a tak sa mi to lepi na nabojnice, ze ho nepouzivam.
Asi ho upnem do vrtacky a prebehnem 80kou smirglom na hrubo, nech sa neleskne ako psie gule.
Ci mate lepsi napad?

[jpp]

Já jsem v materiálech laik. Došel jsem za soustružníkem (střední firma, cca 15 mašin, 10 zaměstnanců, starý praktik), popsal jsem mu problém, ukázal origo díl Hornady a borec usoudil, že je povrch upravený nitridací, při které narozdíl od kalení materiál už nepracuje (rozměry zůstávají), pak vybral materiál, vytočil to, vyleštil do psíkulovýho lesku... Součástku jsem hodil do kalírny a když jsem ji nasadil do lisu, tak se začala zadírat. Ten povrch se leštil v několika úrovních a poslední byla nějaká lapovací pasta. Fakt to bylo hladké, jako sklo...

Na povrchu se nejdřív objevili jakoby "čárky" mosazi ve vertikální poloze, které se časem zvětšovali. No a jak jsem popsal, tak po 200 ks už to nešlo skoro ani urvat.
Vzal jsem opět lapovací pastu a ty nánosy mosazi jsem z toho dostal dolů, povrch opět dokonale hladký a během dalších 200 ks to samé...

Jak soustružník, tak v kalírně na to koukali s otevřenou pusou. Prohlíželi povrch pod mikroskopem, ale nic nevymysleli.

Proběhla stejná anabáze, ale povrchovka se dělala cementací. Problém byl úplně stejný.

No, a jak jsem ojel ten origo krám od Hornadyho, tak stroj spolknul cca 5000 nábojnic a bez jediného problému.

Z čeho to mají, či jak mají vyřešenou povrchovku nevím, ale každopádně se to ukázalo nebýt tak lehké, jak se to na první pohled zdálo...

A protože nejjednodušší řešení jsou ta nejúčinnější, tak jsem nechal udělat co jsem udělal. Sice to není žádné sofistikované řešení, ale maká to jak má...