Stabilizace ruznych strel ve vyvrtu dle stoupani

[ARES]

Hranice ustabilizovatelnosti není ve váze střely ale v její délce. Střílel jsem z 20" hlavně o 12" stoupání fabrikové SAKO se 190gr střelou a byly stabilizované dobře

Tady máš kalulátor stability

http://www.jbmballistics.com/cgi-bin/jbmstab-5.1.cgi

a tady údaje o délkách střel

http://www.jbmballistics.com/ballistics ... gths.shtml

Pokud máš informace o délce nějaké střely která tam udaná není, tak je můžeš kontaktovat

[Karel K.]

aha, složitější dotaz než jsem si myslel. Objasním proč. Stavím si pro komoru svojí zbraně náboj, bohužel délka sestavy náboje mi vychází pro ráži .308 win a střelu HPBT 167 Lapua 75 mm. Potom by střela držela v krčku nábojnice jen na 3 mm, což je strašně málo, proto jsem uvažoval o težší, a tedy i dle mého laického názoru, delší střele (aby seděla v nábojnici alespon na 7 mm). Tedy nebudu shánět težší, ale prostě jen delší střelu typu HPBT, no a stabilita bude asi věcí experimentu.

[ARES]

Pokud je mi známo, tak 185gr Lapuy se z 12" stoupání normálně střílejí a mě to ukazuje, že je to i teoreticky má ustabilizovat. Můj osobní problém je, že mi 185gr střela nedává takové benefity jako jiné střely. Pokud jde o dotek na vývrt, tak některé střely jsou k délce skoku tolerantní a jiné ne. Další věc je, jestli ti nevadí dávat náboje do komory po jednom a nebo jestli hodláš střílet něco trochu akčnějšího a zjistil by jsi, že tě to vysloveně brzdí a potřebuješ délku na zásobník

[Karel K.]

Samozřejmě, že nabíjení po jednom není ideální, ozváště pokud mám montáž hodně nízko nad vyhazovacím okénkem, právě kvůli tomu jsem si koupil pažbu AICS se zásobnem. Uvažuji buď stavět náboje na délku zasobníku (73 mm), nebo na délku komory (75 mm), potom porovnat co bude dávat lepší výsledky a zda vůbec.
Každopádně by to chtělo kvůli hlubšímu a pevnějšímu osazení v nábojnici delší střelu, proto hodám přejít z 167 HPBT na něco delšího (těžšího), ale nevím zda je to správná cesta.

P.S. jaké střely lze považovat za "tolerantnější" ke skoku do náběhu vývrtu?

[ARES]

Obecně jsou tolerantnější ke skoku do vývrt biogivální střely. Střely s tangenciální špičkou obyčejně potřebují být na dotek s drážkami nebo někde těsně kolem, ale třeba u Lapua Scenar 155gr zjistili lidi, že je taky až obdivuhodně tolerantní ke skoku.

Pokud je do zásobníky do AICS, tak by tě možná mohlo zajímat, že standardní zásobníky sice mají vnitřní délku 2.850", ale dají se sehnat i zásobníky bez přední výstuže a ty mají max délku tuším 2.950". Jen je pro maximální využití této délky potřeba odbrousit malý rádius na skluzavce

[figi]

Karle, možná se trápíš něčím, co tě vlastně vůbec trápit nemusí.
Zkus si někde koupit original Lapua munici se střelami Scenar 167 grs. a vyzkoušej do terče. Moje zkušenost je taková, že je to jednoznačně nejkvalitnější tovární střelivo, konkrétně se Střelou Scenar Silver Jacket. A tyto náboje mají délku 70,6 mm, do drážek milimetry, ale střílí to ukrutně přesně, hluboce pod 0,3 MOA.
Ty samé střely mám v přebíjených nábojích, se std. délkou, přesnost prakticky od V0 785 m/s výborná, ale nejlepší okolo 830 +, takže dál se tím netrápím, střílí to pod 0,3 MOA v CZ 550 Sniper.

[Karel K.]

To je asi nejlepší a nejjistější cesta, ale jde mi nejen o výrobu přesné munice, dá se přejít opravdu na "tovární rozměry a váhy", ale chci třeba i náboj trochu šetrný ke zbrani (aby těch 10 tis. ram mi vydržela ), prostě maximálně využít potenciál přebíjení, co kdyby to přineslo lepší výsledky než tovární munice, no a o tom asi to přebíjení je.

[komisar]

Zkousel jsem 185 strelu Lapua a neumim si vysvetlit proc,ale na 300metru jsem byl omnoho spokojenejsi nez na 100m.Jinak OAL s Lapuou 185 je o 0,5mm mensi nez s Lapuou 167.Jsem presvedcen je spravne postaveny naboj pro tvoji zbran,bude mit "vzdy" lepsi vysledky nez tovarni munice.

[Turbi]

Karel K. mne pri kazdom Rem 700 308w isla LAPUA 155 SCEANAR vzdy presnejsie ak bola mimo drazok ( 2 mm ! ) a na 167 by som sa vysral. 155 je lepsia - rozumej ma lepsi BC a je dost raniva ako ukazala prax. dovod bude velka dutina v prednej casti strely odporucam ti k tej strele N 540

[dan_12]

No zvedavy som na tu 540, po ceste zo Senice som ju zobral od Stefanika a dal som ju na 880m/s,uvidime na 300-vke ci bude lepsia ako VV135.Ked to bude dobre pojdem aj na DPS.

[Kall]

občas se tu objeví dotaz na twist.
tak třeba tu:
http://www.shilen.com/calibersAndTwists.html

[LittleBoby]

Někde výš jsem zaregistroval diskuzi o stoupání vývrtu. Překládal jsem článek na toto téma a je tam zmíněný i nástroj na výpočet optimálního stoupání, který má fy Berger na svých stránkách.
http://www.reloader.cz/cz/m/balistika/c ... ych-strel/

[vlady]

Pěkné, má něco podobného i Lapua?

[Sidewinder]

Zajimavy clanek .. ale mam dotaz na experty. Hovori se zde pouze o vyhodach lepsi stabilizace pri rychlejsim stoupani. Ma ale rychlejsi stoupani i nejake nevyhody? (vetsi opotrebovavani laufu, nevhodnost pro ultra rychle strely?) Nebo existuje nejaky jev jako "prilis rychla rotace strely", cimz dojde v dusledku k nejakemu snizeni presnosti? Nebo u rychleho stoupani hrozi jen to zminene roztrzeni strely odstredivou silou?

Diky predem za objasneni..

[edo]

Z logiky veci vyplýva , že strmšie stúpenie bude znamenať vačší odpor strely a teda znižovanie úsťovej rýchlosti v súvislosti z vačším odporom strely . Toto je iba moja domienka ale v podstate sa jedná o obyčajný závit kde šróba je strela a hlaveň matica teda čím menšie stúpanie tým vačší odpor a naopak / samosvorný závit / doporučené stúpanie je vecou kompromisu .

[Grinch]

Jednak a zároveň může dojít ke přestabilizování anebo podstabilizování střely, což se samozřejmě v obou případech projeví na zhoršení balistické křivky

Roztržení střely nějakou odstředivou silou bych se nebál, jednak by měla být dostředivá, a jednak si spíše myslím, že problémem by při rychlém stoupání (např 1:7 - 1:9) kdy by tam nacpali třeba moc lehkou střelu, tak by se spíše mohla v hlavni strhnout - stoupání by nedokázalo v tak krátkém čase dostatečně rychle roztočit střelu, aby následovala drážky

Toť názor

[Sidewinder]

Co konkretne myslis tim "prestabilizovani strely"? Nebyl by nejaky odkaz, kde se o tomto jevu neco konkretniho dozvim?

A co ta dostrediva sila u rotujici strely? Ta tam ma byt jako kde?

[Grinch]

S tou silou jsem narážel na příspěvek výše, kde se řešila ta odstředivá síla... většinou je to mýlka a ve většině "obvyklých" případů se jedná o sílu dostředivou (např. u rotujících listů vrtulníku)

Nákres přestabilizované střely máš zde - podstabilizovaná střela (nedostatek rotace a tím instabilita) je opačný jev... v obou případech může dojít k dopadání střely naplocho

Přestabilizovaná střela funguje na principu gyroskopu, kdy se díky přílišné rotaci udržuje ve stabilní poloze po výstřelu. Tedy díky výstřelné směřuje její špice nahoru a díky rotaci si tuto orientaci udržuje (anebo ne v závislosti na rychlosti rotace)

Podstabilizovaná střela je zas nedostatečně roztočena a nedokáže si udržet správnou polohu. Ta by samozřejmě vždy měla být ve směru letu střely po balistické křivce - anýbrž její tečna

V obou krajních případech dochází k různému odporu vzduchu nad a pod střelou - střela tlačí vzduch vyšším průmětem díky natočení mimo tečnu

[Choochoo007]

Ten list vrtulniku je sice hezky, ale asi ne ten spravny pripad vzhledem k nasi strele. Material se otaci kolem osy a tim na jeho obvodu vzniká odstředivá síla zavisla na jeho hmotnosti, polomeru a uhlove rychlosti.
Jinak na list vrtulniku v zaveseni, cepu pusobi rovnez odstrediva sila, nechapu kde by se tam vzala dostrediva. Jedine snad korekce znamenkem "-" Listy se dimenzuji na velke namahani odstredivymi silami.

Jinak nemam pripominek a stejne je debata mimo tema.

[BeeDee]

Jednu poznámku bych měl, výše uvedený problém s potenciálním přestabilizováním střely je problém při střelbě horní skupinou úhlů, tj. řeší jej dělostřelci, kde je ale náměr hlavně úplně jiný než u kulovnice. Při úhlech, kterých dosahuje běžná zbraň při střelbě na cíl, včetně long range, to problém není, na rozdíl od případné nedostatečné gyroskopické stabilizace střely.

Co se týká vlivu stoupání na úsťovou rychlost, ten sice existuje, ale je v podstatě neměřitelný. V okamžiku výstřelu je střele v hlavni udělena jistá kinetická energie, která se rozdělí mezi energii, která žene střelu vpřed a rotační kinetickou energii, která střelou otáší a kterou způsobí vývrt hlavně. Jde nicméně o to, že asi 99.75 procenta celkové energie ja ta v příčném směru, jen zbytek je rotační kinetická energie. Pokud se dobře pamatuji, zvýšení stoupání o palec způsobí pokles úsťové rychlosti o méně než 0,5 m/s, což při rozptylu úsťové rychlosti danou samotnou zbraní nebo nábojem je v podstatě neměřitelné...