Stavba kanónků

[Brůča]

Hungry,
mimochodem , moc pěkná práce na těch fotkách.
Pokud bych měl v úmyslu takovéhle hlavně zadělat do dřeva , tak bych to pojal celé jako hákovnici, nebo píšťalu.
Ty byli v různých velikostech, od maličkých do velkých a těžkých hákovnic.

http://www.kanony.cz/italska-lafetovana-hakovnice.html
http://www.youtube.com/watch?v=Knhb5gifUK8
http://historicke-zbrane.webnode.cz/pro ... akovnice1/

[Brůča]

Ještě taková úvaha k shora již probírané ostré střelbě u děl.
Jak mnozí jistě vědí, dělo se nabíjí trochu jinak než třeba jaká-koliv předovka, (puška).
Dříve se používali na střelbu železné nebo kamenné kule, tyto se nabíjely tz. na volno,kdyby se dala kule nafest, vzhledem k tomu že železo a kámen je velice tvrdé a při případném selhání výstřelu by se střela nedala navrtat a vytahovákem vyndat. Dělo by se nedalo znova použít. Dělostřelci dali do děla stř. prach , poněkud hrubšího provedení, a na něj ucpávku, hodně se používalo i suché listí. Na toto se nabila kule, o něco volnější než vnitřní průměr hlavně, na ni se dala znova ucpávka. To proto , kdyby bylo potřeba hlaveň naklonit dopředu, aby střela nevypadla.
Při případném selhání se však dělo dalo znova přebít.
Vzhledem k tomuto způsobu nabíjení je střelba z děl dosti nepřesná, proto se s nimi střílelo na větší cíle, (houfy ), proto odvozen u některých zbraní název houfnice.
Nabízí se otázka, proč vlastně u děla usilovat o tormentaci na ostrou střelbu, stará děla nemívala v podstatě mířidla a mířilo se po ploše hlavně. Takováhle střelba je nepřesná, tak proč plýtvat olovem.

[PetrL3]

Protože by to mohla být zábava a zajímavá zkušenost.

[Pufik]

Presne tak, me by treba plnotucny vystrel z historickeho dela docela zajimal, jaka je to rana v porovnani se salutni, zpetny raz, ale i ucinek v cili... a co se plytvani Pb tyce, laik by rekl ze na to jsou experti vsichni drzitele ZP

[Kentan]

To že jsou děla nepřesná je kec.... možná ty úplně nejstarší. Ale třeba RU 8-liberkou bylo možné na 5km sestřelit jízdního z koně (nevím jestli bylo dosaženo přímého zásahu , nebo jestli se jednalo o střepiny z granátu),všechny modernější předem nabíjená děla (i hladkohlavňová) měly v příslušenství nasazovací miřidla, která počítala s použitím různé munice (miřidla se nasazovala do výřezů v hlavni pouze při míření, při výstřelu byla sňata, aby je nepoškodil zpětný ráz. Dále bylo běžné to, že dělmistr (pokud měl čas) zaměřil před bojem důležité cíle a spočítal opravy vzdáleností podle toho, jestli se mělo střílet z kopce, nebo do něj... (to provedli třeba seveřani u Gettysburgu a proto jejich dělostřelba byla nechutně přesná - generál Hunt, velitel dělostřelecké zálohy se vztekal, že jeho podřízení si libují ve střelbě na jednotlivé jižanské důstojníky na koních, na což dělostřelectvo určeno není, nehledě na to, že každý výstřel stál 2 dolary, 67 centů).
Dělostřelci patřily vždy k elitě armády (v rakousku mohl být dělostřelcem jen ten, který uměl číst a psát) se solidním vzděláním, museli ovládat matematiku, trigonometrii atd.
Pozn: Přesně se střílelo i z katapultů - archeologům vrtalo v hlavě proč jsou ty kamenné koule do nich tak přesně opracované, vždyť to bylo neuvěřitelně drahé.. při pokusech s replikou katapultu zjistili, že proto, neb jsou tak schopni trefit prakticky cokoli.

Tomuhle říkají Nácíček a Ducánek

[Hungry]

Brůča: Píštalu mám a lepší...

Stříbrná je pryč a ze zlaté by to bylo moc těžké... Je stále volná, kdyby měl někdo zájem.

Souhlas s Kentanem. To, že my nevíme, neumíme, neznamená, že naši "dědci" nevěděli, neuměli... Totéž se říkávalo o perkusních zbraních, pak křesadlových či doutnákových... A ted se podívejte, co s tím střelci dokáží na střílet. Vemte si libovolnou služební pistoli a za stejných podmínek 13ran/30min si to zkuste střelit a uvidíte.
S děly to bude hodně podobné. Je jen potřeba nastudovat, jak se to má dělat a pak mít jen dostatek financí na tréning.

Kentan: Moc pěkný tábor. Co to bylo za akci?

[Kentan]

Hungry: Takovéhle tábory jsou vidět každým rokem na Chlumu 1866
http://www.gardekorps.com/page.php?id=foto

[Pufik]

Mozna je to blbost ale vzhledem k vaze hlavne takove 50mm raze a vzhledem k tomu ze se z toho stejne smi strilet jen salutne si rikam zda by se nedala hlaven zkonstruovat tak ze by se z tlakove trubky (napr. 70mm vnejsi a 50mm vnitrni prumer) vyrobila valcova hlaven s dnovym sroubem. Tato hlaven by se nechala otormentovat a pak by se udelal (vysoustruzil) plášť s 70mm dirou a vnejsim tvarem jako maji klasicke delove hlavne. Otormentovana hlaven by se vkladala do plaště, ten by byl treba ze dreva s povrchovou upravou kov, popr jineho lehkeho materialu...?

[Brůča]

Samozřejmě, že jsem měl na mysli ty uplně stará děla, když jsem psal o kamených kulích.
Myslel jsem to tak, že když je kule v hlavni volnější, tak při výstřelu se uvnitř hlavně rozkmitá o stěny a tím je ovlivněna přesnost zásahu, není to jako když je střela vedená drážkami , nebo utěsněná flastrem.
S tím odvoděným názvem "houfnice" jsem to vyčetl někde na netu, jestli to najdu tak to sem dám.
Píší tam že se s nimi střílelo do houfů, a na větší cíle kvůli jejich nepřesnosti.

[Kentan]

Pufik: Takhle se dělají i některé repliky děl v měřítku 1:1, pokud si nejsou jisti kvalitou odlitku velké hlavně. Vlastně taková svérázná vložná hlaveň
Brůča: To je na wikipedii
Jinak se dělo nabíjí jako každá jiná předovka, je jen větší. A i ty kamenné koule byly dělány přesně, aby se něco trefilo (pro střelu do děla platí opět to samý co pro jakoukoli jinou předovku). Jejich přesná výroba byla zmáklá už z dob katapultů. Kamenný koule se používaly ještě v napoleonských válkách. Jinak střela do děla i hladkohlavňovýho musí jít dost přesně, pokud by tam měla nějak kmitat či co, může se šprajcnout a dělo se roztrhne. Proto se třeba šrapnely zalévaly do síry atd, prostě střílet z kańonu nebylo jen tak...

[Brůča]

Hungry: Takovéhle tábory jsou vidět každým rokem na Chlumu 1866
http://www.gardekorps.com/page.php?id=foto

Jestli mohu přispět svou trochou, tak naše skupina historického šermu , s nimiž vystupuji, se účastní letos mimo jiné těchto akcí, možná by mohli někoho zajímat.
10.9. v 17.30 bitva Vrchlabí
18.-19.9. Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře. http://www.art-rkc.com/bilahora/
30.10. Rekonstrukce bitvy na Karlově mostě v Praze, dobívání Prahy Švédy.
Akce by se měla konat v Praze na Karlově mostě. Zřejmě půjde o inscenování neúspěšného pokusu Švédů dobýt z Malé Strany Staré Město.

[Pufik]

Kentan: Proto se třeba šrapnely zalévaly do síry atd.

Mohl by jsi to prosim rozvest? Ono i u srapneru hrozi roztrzeni nebo to zalevani bylo z jineho duvodu? Ja si predstavoval srapnel jako: prach, ucpavka, broky/kameni/hrebiky, ucpavka... BUM!

[Brůča]

Tady jsem něco našel o houfnicích, je to tam formulováno tak jak jsem to napsal. Myslím co se týká té nepřesnosti.

Kanónová houfnice
Dalším vývojovým stupněm po klasických houfnicích je kanónová houfnice. Lze jí využít také pro přímou palbu. Pro tento účel jsou vybaveny masivnější hlavní, dovolující nabíjení větší prachové náplně. Jednou z prvních byla sovětská 152mm kanónová houfnice vzor 1937 (ML-20).

Historie
V Českých zemích byla houfnice používána už v 15. století husity jako pohyblivé polní dělo. Bývala o něco kratší než tarasnice, ale s větší ráží, až do 30 cm. [color=]Používala se na nepřesnou střelbu do houfů, proto houfnice; [/color]anglický název howitzer vznikl údajným zkomolením českého houfnice, které se přes německo dostalo do anglosaských zemí. Použita byla například v následujících bitvách: 1424 bitva u Malešova, 1427 bitva u Náchoda, 1434 bitva u Lipan a jinde.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Houfnice

[Kentan]

Kentan: Proto se třeba šrapnely zalévaly do síry atd.

Mohl by jsi to prosim rozvest? Ono i u srapneru hrozi roztrzeni nebo to zalevani bylo z jineho duvodu? Ja si predstavoval srapnel jako: prach, ucpavka, broky/kameni/hrebiky, ucpavka... BUM!

Pokud bys to tak do hlavně nasypal, střely tvrdší než stěna hlavne (bronz) se dokážou zaklínit jednak mezi sebou a pak i o stěnu no a pak BUM. Méně věřit filmům jako třeba Piráti z Karibiku
Aby bylo normální bum a ne BUM, tak se šrapnelový střely lepily do papírových, plátěných nebo zinkových obalů a mezery se vysypávaly moukou, pilinama nebo vylévaly sírou, případně náboj obsahoval ještě další podpůrnou dřevěnou konstrukci..
Brůča: to o houfnici na wikipedii je podle některých blábol, houfnice je to proto, že se jednalo o polní dělo určené k přímé podpoře celku polního vojska (houfu). Pravda střílelo se s ní taky do houfu, ale ten houf musíš brát jako organizovaný vojenský útvar (pluk)
tu citace:

Skupinu polních děl můžeme dál rozdělit na houfnice a tarasnice. Právě houfnice byly nejrozšířenějším typem husitských polních děl. Jejich užívání na bitevním poli (tedy v houfech) dalo vzniknout jejich názvu. Od mohutnějších zbraní staršího provedení, jejichž velikost vyžadovala umístění na mohutné, statické, dřevěné lafety, se houfnice lišily hlavně tím, že je bylo možné umístit na mobilní dvoukolé lafety. Umožňovala to i menší ráže pohybující se mezi 150 a 250 mm. Tuto inovaci přejali v průběhu 20. a 30. let 15. stol. i v okolních státech a dodnes v mnoha jazycích zkomolený český termín houfnice označuje určitý druh děla.

Účinný dostřel houfnic se pohyboval v rozmezí 350 - 500 m. Při střelbě z houfnic je už ve 30. letech 15. stol. doloženo nabíjení zbraně několika drobnějšími projektily na jeden výstřel, tzv. kartáčová střela. Značný rozptyl projektilů zefektivnil palbu houfnic zejména v boji proti nepříteli sešikovanému v hustých řadách.

Tarasnice byly rovněž rozšířené u polního dělostřelectva. Své jméno však dostaly od slova taras, které označovalo předsunuté postavení před hradbami, zbudované na podezdívce roubením. Ve svých počátcích tedy spadala spíš do kategorie pevnostního dělostřelectva. Na dvoukolou dřevěnou lafetu se tarasnice začaly umisťovat až ve 30. letech 15. stol. V porovnání s houfnicemi byla ráže tarasnic menší, nejčastěji v rozmezí 40 - 45 mm, méně často 45 - 55 mm a jen ojediněle 60 mm a vyšší. Právě relativně malá ráže a dlouhá hlaveň jsou charakteristickými znaky tarasnic. Podle dochovaných pramenů se účinný dostřel tarasnic pohyboval mezi 250 a 350 m.

Poslední a naprosto specifický typ polního děla je tzv. komorová puška, v 15. stol. v Českých zemích poměrně rozšířená. Na rozdíl od všech výše popsaných zbraní se komorové pušky - v českých pramenech někdy nazývány rychlice - nenabíjely zepředu, ale pomocí prachové komory oddělitelné od samotné hlavně zbraně. Dobový název rychlice je odvozen od rychlosti střelby. Zatímco konvenčně používaná děla mohla vystřelit nejvýše sedmkrát, rychlice byly díky vyměnitelným a předem připravitelným prachovým komorám schopny vystřelit až třicetkrát za den.



Read more: http://www.valka.cz/clanek_12053.html#ixzz0xWUEGgvP

[Brůča]

Kentan:
tak samozřejmě, zdroje informací mohou být všelijaké, já jsem věřil tomu co jsem četl.
Zřejmě máš pravdu, je vidět že o zhora uvedeném tématu víš hodně, rád se nechám poučit.

[Kentan]

Tady ještě 2 obrázky z knihy Člověk, zbraně a zbroj v boraze doby... Je tam hezky vidět příslušenství děla, míření (jak speciální rámeček, tak úhloměr, kterým se kontrolovalo, jestli není potřeba provést opravu dálky pro střelbu do vrchu, nebo dolů) a i pomůcky pro kontrolu ráže střel

[Pufik]

Zatímco konvenčně používaná děla mohla vystřelit nejvýše sedmkrát, rychlice byly díky vyměnitelným a předem připravitelným prachovým komorám schopny vystřelit až třicetkrát za den.

...toto me zaujalo, neni to nejak malo? cekal bych ze to je tak 7x za hodinu...

[Kentan]

Vzhledem k tehdejšímu způsobu výroby hlavní velkých děl (skovávání z jednotlivých plátů) musela po každé či několika málo ranách proběhnout důkladná prohlídka a případná oprava, aby se posádka dožila i dalšího úspěšného výstřelu.

[Hungry]

Jj, ještě za války severu proti jihu zabila vlastní děla více dělostřelců než nepřítel...

[bibros]

Moje dělo, viz str.8. Tak mám tormentaci hotovou, tormentace na místní střelnici pouze pro salutní střelbu, cena 650 Kč. Tormentace zbraní do ráže 30mm probíhá na zkušebně, jinak si musíte sehnat střelnici. No a teď trochu techniky. Hlaveň je silnostěná bezešvá roura 100/60 mm materiál 12001 s dnovým šroubem, délka závitu 60mm, váha 34 kg. Hlavňové čepy jsou přivařené k hlavni za průměr 50mm a do ložisek osazené na 35mm. Kola jsou ze žebřiňáku včetně osy a lafeta jsou lepené jasanové fošny. Z části je to obšlehnutý model, který prodávala Frankonia, částečně jsou použité nákresy z několika publikací, zbytek je volná tvorba. Celý se to dá rozložit a s pomocí zahráky přepravit osobákem.

Tohle je detail zadní části hlavně s dnovým šroubem. Ten metr je mimo záběr srovnaný s ústím, takže praktická délka hlavně je o 60mm menší

Takhle jsem připravoval polotovar na výrobu lafety.