Poměďování střel

[Laďas]

Nevím , jak moc je tato cesta dobrá . Sám jsem se pokoušel řešit poměďování amatérsky a výsledek nic moc. A to nemám problém z výrobou či získáním potřebného trafa a ostatního materiálu. V komerční galvanovně kam střely vozím ke konečné úpravě stojí pomědění jednoho kg dodaného materiálu ( střel ) 38,-Kč bez DPH a střely nemají chybu , mědi je nanesena poměrně silná vrstva se zrcadlově lesklým povrchem. Je lhostejno , zda kalibruji po nebo před , ani při následné kalibraci se nános neotře .

[Kall]

38 kč bez DPH za kilo to je dost,neb 100 střel 45 ACP váží asi 1,2 kgto mi překoná cenu, za kterou střelu uleju.

[Kall]

38 kč bez DPH za kilo to je dost,neb 100 střel 45 ACP váží asi 1,2 kgto mi překoná cenu, za kterou střelu uleju.

[Kall]

38 kč bez DPH za kilo to je dost,neb 100 střel 45 ACP váží asi 1,2 kgto mi překoná cenu, za kterou střelu uleju.

[sikula]

Pokud spočítám náklady na výrobu poměďené střely včetně odlití (vyjma nákladů na zhotovení zdroje, licích forem a přípravků), vyrobím střelu za 20 haléřů, což je 200 Kč na tisíc střel při 8,5 kg (9 mm Luger) potom náklady na 1 kg střel je 24 Kč . Jen by mě Laďas zajímala ta poměděná vrstva. Kolik to je ?

[Laďas]

Samozřejmě asi záleží na tom , jak dlouho obsluha ponechá bubínek se střelami v příslušné lázni a na nastavení proudových parametrů. Já kalibruji střely 9mmL na přesně 9,03 . Po pomědění - měřeno mikrometrem mají střely průměr 9,04 . To je dle mého soudu celkem slušná vrstva a také se mi ještě nestalo , že bych našel v hlavni nějaké stopy po olovu nebo nedej bože po mědi . Kdysi jsem získal darem pár nábojů s poměděnými střelami , prý někde v africe , ty jsem vystřelil a hlaveň měla červený povlak . Z toho soudím , že není pomědění jako pomědění . Je asi na úvaze každého střelce jako cestou se vydá a jestli bude až tak přísně kalkulovat každý haléř nákladů . Než jsem začal odlévat , kupoval jsem tzv. teflony za 1,50Kč nevalné kvality , černý povlak zvaný teflon šel sešrábat nehtem , zkrátka nic moc .

[skautik]

mno ja kupuju fmj za 1,10kc a jsem spokojen

[Ondra]

Poucte me:Ten cerveny povlak co psal Ladas vadi cemu?
Nemyslim tedy opravdu povlak-servane a v hlavni nazehlene pomedeni ale ten nadech"do cervena"?

[reloader]

standardní elektrodový potenciál Pb2+/Pb je -0,126V
standardní elektrodový potenciál Cu2+/Cu je +0,34V

Pro vylučovaní Cu budeme potřebovat napětí vyšší než je rozdíl těchto potenciálů.Ovšem kdybysme jsme to hodně přepískli tak dojde k rozkladu vody na vodík a kyslík.Přepětí vodíku by, ale pro naši elektrodu mělo být velké.
Doporučené napětí jsem našel pouze pro kyanidovou lázeň a to 1,5-6V (kvalita pomědění se uvádí jako lepší, ovšem CuCN a NaCN bežně v drogerii nekoupíme) ale pro kyselou lázen si myslím, že by mělo být pomale stejné.

Chtěl bych poprosit Sikulu jestli by mi mohl vysvětlit pár věcí
Můj požadavek:chtěl bych stejnosměrný zdroj 6V, 15A s regulací proudu.
1)jaký transformátor a jaké jsou v nich rozdíly?Toroidní x Jednofázový transformátor EI x Jednofázový transformátor UI
2)Co na usměrnění? Můstkový usmměrňovač a jaké jsou další možnosti
3)Jakou regulaci? Stejnosměrný impulzní regulátor a jaké jsou další možnosti a ještě proč se osazuje dvěma tranzistory?

po usměrnění je vždy proud 1,4krát vyšší než výstupní z transformátoru?
Ještě by mě zajímalo jakou spotřebu přibližně bude mít takové trafo za hodinu při plné zátěži. Je to P=I*U P=15*6=90W ?Ještě bude asi třeba započítat že transformátor nejede na 100%.Je to tak správně?
Dále bych chtěl poprosit jestli by mi mohl poslat nákresek podle kterého to lze sestavit.

[sikula]

Na elektrokov.cz najdeš trafa EI i UI. Trafo EI je trafo které jsem použil Já a tvar trafa je dán spojením písmen E I což čímž dostaneš tvar jádra se středovou cívkou na které jsou obě vynutí. UI trafo je spojení U plechů a I plechů do uzavřeného tvaru jádra tak, že jsou na něm na každé straně dvě vinutí odděleně. EI trafo je skladnější, ale hůře se chladí, UI trafo je rozměrnější, ale lépe se chladí. Toroidní trafo má vyšší účinnost, je rozměrnější a lépe se chladí. Mají svoje výhody a nevýhody, které nás však nemusí příliš zatěžovat. Pro zdroj 6 V 15 A bych zvolil trafo : EI 5V 100VA (15.4 A), můstkový usměrňovač 25A/100VAC (600VAC). impulzní regulátor osazený dvěma tranristory BUZ 11. Trafa mají vysokou účinnost cca 97-99 % není nutno je příliš dimenzovat (s rezervou). U polovodičů bych doporučil zatížit do 75 % výkonu max. s ohledem na dostatečné chlazení. Můstkový usměrňovač není nic jiného než spojení 4 diod do můstku s výhodou jen jediné plochy k chlazení. Což u čtyř diod není možné, musíš pouřít 3 oddělených chladičů. Na trazistory doporučují chladič o ploše 200 cm2. Po usměrnění a vyhlazení napětí kondenzátorem a tlumivkou dimenzovanou na odebíraný proud dostaneš výsledné napětí 5 . 1.41= 7.05 V bez zátěže po zatížení se budeš pohybovat kolem 6 V na výstupu usměrňovače. U impulzního usměrňovače to funguje tak, že se zvyšuje napětí a proud procházející lázní je přímo úměrný odporu lázně. Odpor lázně jsem nikdy neměřil, ale bude se pohybovat kolem 0.1 Ohmu, což znamená, že při napětí 1V bude proud 10 A. Což znamená, že výkon soustavy bude 10 W, příkon bude však kolem 60W možná i nižší což nemohu přesně říci, státnici z elektrotechniky nemám. Nákres vytvořím.

[4mike]

jen bych dodal pro výpočet spotřeby, že účinost E I trafa je cca 85%

[ARES]

Malá oprava ... účinnost cca 97-99 % můžeš uvažovat možná u toroidu nebo spínaného zdroje ... EI trafo má kolem 75-80%

[reloader]

Děkuji Sikulovi za vysvětlení.
Akorát bych se pozastavil u impulsního regulátoru.Pokud teda funguje na změně proudu tak potřebný odpor aby byl proud 15A je potřeba R=7,05/15=0,45ohmu.Jelikož ale lázeň bude má odpor blížící se nule tak zřejmě zde bude potřeba nějaký přidat.Je možné přidat třeba 0,3ohmu před lázen?Samozřejmě nejlepší by bylo si asi změřit odpor lázně a pak dopočítat ale teď mě jde jenom o princip.

[vrb]

No mě se to zdá všechno zbytečně složité, odpor té lázně je značný, takže aby pomědění netrvalo moc dlouho, klidně si myslím že by mohlo být 12V. zkoušel jsem pomědit pár věcí a občas se mi stane že když to přeženu s proudem tak ta vrstva mědi ztmavne a dá se lehce utřít třeba hadrem, nevíte jak se toho zbavit?

[sikula]

Trochu se pokusím nastínit z praxe jak to ve skutečnosti je: změřil jsem odpor lázně při ponořených obou neosazených elektrodách. Naměřil jsem hodnotu cca 1 Ohm. Pak jsem připojil zdroj a nastavil 2 A, napětí na elektrodách bylo 1 V. Při 4 A bylo napětí na elektrodách 2 V. Ze vztahu R=U/I dostáváme odpor lázně 0,5 Ohmu. Odpor lázně bude závislý na hustotě elektrolitu to znaměná na poměru skalice a vody. Impulzní regulátor umožňuje impulzní změnu napětí a v závislosti na odporu lázně pak za vztahu I=U/R dostaneme proud. Když však zdroj osadíme ampérmetrem, což je v našem případě prostředek k výsledné hodnotě pomědění I x T = síla vrstvy vyloučené mědi, je pouze otázkou kolik ampér na počet střel nastavím, aby to prostě fungovalo bez problémů a výsledkem byla struktura kterou požaduji. Hodnoty hustoty, proudu a počet střel jsem v návodu uvedl, je tedy potřeba pouze násobit, pokud někdo hodlá tvořit ve vetším měřítku.

[reloader]

Pro Sikulu
Mě se na té regulaci moc nelíbí, že se to napětí tak mění.Při nízkých proudech mět jenom 1V to se mě zdá málo a při maximalních pak hned 7V. Nedá se nějak jinak regulovat proud, aby napětí bylo pořád stejné.
Nebo regulaci vynechat a přidávat nebo ubírat počet střel.Stejně jak se najde optimum tak už měnit proud nebude potřeba.Pak už se rozjede velkovýroba.

[sikula]

Ano jasně že dá. Vem 11662 Kč a na http://eos.ges.cz/peosc.asp?menu=rejstr ... &poznamka=
kup zdroj na němž si nastavíš napětí 0-30 V a dle libosti proud do 10 A. Nevím jestli je moje úvaha správná, ale pokud budu přistupovat k problému počtu střel a velikosti proudu tak, že napětí je přímo úměrné velikosti proudu, tak jak to impulzní regulátor činí, tak tvrdím, že úbytek napětí na jedné střele je stále stejný při použití imp. regulátoru dodržím li poměr proud / počet střel. 100 střel, proud 4 A napětí 2 V = 200 střel, proud 8 A, napětí 4 V. Možná, že pravdu nemám,ale moje zkoumání a testy dospěly k závěru cca 1A/25 střel při použití impulzního regulátoru. Vyrábím střely po 68 kusech a stačí mi to. Konstruoval jsem zdroj na 250 ks, ale zatím nebylo potřebo lázeň zvětšovat. Pokud chceš mědit komerčně bylo by dobré problém kolem zdroje svěřit odborníkům

[ARES]

Jelikož vzorec pro výpočet proudu je naprosto jasně daný, tak ve chvíli kdy nastavím proud a lázeň bude mít určitý odpor, tak zdroj naprosto logicky musí snížit napětí. Jinak to holt hoši nejde

[xlibor]

Ano, proud v tomto pripade (konstantni zatez, rezistivita lazne) nejde regulovat jinak nez zmenou napeti.
Taktez, v tomto pripade, neni potreba klast vysoke naroky na regulaci/stabilizaci napeti nebo proudu, zvlneni atd. Jako regulator pro velke proudy bych tedy pouzil tyristorovou regulaci a do obvodu bych zaradil ampermetr. Vyhoda takoveho regulatoru je ze zachovame relativne velkou ucinnost regulace (diky fazove-pulzni regulaci) z toho plyne nizka tepelna ztrata na polovodicich a takovyto zdroj lze dobre uplatnit i pro nabijeni baterek.
Jinak jestli mohu poradit, vystupni napeti transformatoru je potreba volit pouze cca o 3 - 4V vetsi nez je potreba na vystupu z regulace, jinak vzniknou zbytecne ztraty na polovodici, zvlast u tranzistorove regulace.

[reloader]

Průmyslově poměďovat nechci, ale abych za den zmákl asi tak 500 střel.
Ještě mě napadlo co takhle nabíječka autobaterií.Prohlížel sem si tu svoji a je na ní 12V a 6A.Dá se to použít?6A by pro začátek mohlo stačit ovšem jak se to bude chovat když to zapojím do lázně?

Ještě k původnímu schématu:když bych jenom použil transformátor, můstkový usměrňovač a kondenzátor a vyprdnul se na regulaci jak by se to chovalo.Hodnoty transformátoru po usměrnění 6V 15A (pro představu).
Do lázně bych dal 300střel a zapojil.Jelo by to na těch 6V a 15A nebo by se to řídilo odporem lázně?