Účinný a maximální dostřel u 9mm LUger

[zoufalec]

Tak jsem to našel.
Napíšu to ve tvaru: ráže, hmotnost střely, poč. rychlost, max. dostřel(úhel 32°),dopadová energie.
Brok 4 mm - 0,38g, 420m/s, 390m, 0,24J.
Diabolka 4,5mm - 0,53g, 180m/s, 335m, 0,31J.
22 LR - 2,55g, 330m/s, 1310m, 6J.
38 Sp - 10,2g, 265m/s, 1420m, 29J.
9 Luger - 8g, 350m/s, 1710m, 26J.
45ACP - 14,9g, 245m/s, 1700m, 56J.
223 Rem - 3,56g, 960m/s, 2800m, 17J.
308 Win - 9,5g, 830m/s, 3900m, 70J.

Ještě jsem našel dostup střely při výstřelu kolmo nahoru a dopadovou energii.
Brok 4 mm - 290m, 0,28J.
Diabolka 4,5 mm - 240m, 0,39J.
22 LR - 965m, 7,8J.
38 Sp - 945m, 40J.
9 Luger - 1180m, 34J.
45 ACP - 1090m, 77J.
223 Rem - 2050m, 22J.
308 Win - 2750m, 95J.
Zdroj: Střelecký magazín č. 6/2003.

[MCM]

Co takovy 9mm Luger muze "prostrelit", kdyz dopadne z kolmeho vystrelu zpet na zem? Muze to nekoho vazne zranit? Nejak si nedovedu predstavit jakou paseku to muze udelat, kazdopadne predstava ze by mi to spadlo na kebuli je dost desiva.

[Jago]

Tohle je fakt zajímavý příspěvek.... Díky - Zoufalec. Jsem rád, že jsem otevřel takto podnětné téma:-) Ještě mě napadá, co takhle průraznost u tohoto náboje, určitě záleží asi na jednotlivých typech, ale jaké s tím máte kdo konkrétní zkušenosti?

[ARES]

MCM: Jestli to může někoho zbavit? No, řekněmě ze energie na ústí vzduchovky je 16J ... a já osobně bych si před vzduchovku zrovna nestoupal. No a ta devítka při pádu má 34J .. to je trošku víc, než 2x tolik ... rozhodně bych tam stát nechtěl

[king]

Tak jsem to přepočítal pro náboj 9 Luger Laupa 8g, v0 = 320m/s. Z rychlosti v100 = 272m/s jsem určil BC = 0.13 a výpočet pro úhel výstřelu 32deg je tady:

http://sweb.cz/balistika/Balistika/9Luger.JPG

Tj. střela dopadne po 18s ve vzdálenosti 1540m s energií 23J. Je započtena i změna atmosféry s převýšením (ale to zvedne dostřel jen o cca 30m). Je ovšem otázka, jak to bude se stabilitou střely. Vzhledem k tomu, že rotační rychlost klesá méně než postupná rychlost střely, střela bude při takto velkém úhlu výstřelu (a době letu) přestabilizovaná, tj. bude podstatně větší úhel náběhu (úhel mezi vektorem rychlosti a rotační osou střely), tj. bude větší odporová plocha, takže ve skutečnosti bude dostřel menší než je vypočteno.
Co se týče kolmého výstřelu je max. výška 1120m a dopadová energie 31J. Ovšem ve skutečnosti to bude opět méně, protože se dá očekávat, že střela bude padat dnem dolů, tj. koeficient tvaru bude horší.
No a pokud se SW_FOX konečně nějak rozhodne, tak si to bude moci spočítat všechno sami

[zoufalec]

King - souhlas. Střela letí v takové poloze, v jaké opouští hlaveň. To znamená, že při výstřelu kolmo vzhůru, padá stabilně dnem dolů. Toto pravidlo fungeje u všech střel stabilizovaných rotací.

[oupi]

No, balistiku nedělám, ale mělo by platit, že v nejvyšším bodu se střela zastaví (jak vertikálně, tak horizontálně) a potom nevidím důvod, proč by se nemohla převrátit bude záležet na tom co má větší vliv. jestli snížení odporu profilem střely (tzn. špička k zemi), nebo hmotnost (spodek je těžší) a pokud nebude nijak poškozená (aby jí to nepřevrátilo) Nevím, jaký je rozdíl v hmotnosti mezi špicí a spodkem.

[zoufalec]

Oupi - Ta střela rotuje a funguje jako setrvačník. Při letu sice snižuje otáčky, ale např. 9 Luger má na ústí 1400 ot/sec! To je 84 000 ot za minutu.

[nekromancer]

Tohle je fakt zajímavý příspěvek.... Díky - Zoufalec. Jsem rád, že jsem otevřel takto podnětné téma:-) Ještě mě napadá, co takhle průraznost u tohoto náboje, určitě záleží asi na jednotlivých typech, ale jaké s tím máte kdo konkrétní zkušenosti?

Jak bylo výše vypočteno, dopadová energie 9mmL 124grs (budu počítat s tou, protože je to celý číslo a bude to příjemnější klofat do kalkulačky) bude na maximálním dostřelu kolem 30ti Joule.
Dá se to sice samozřejmě počítat z kinetický energie (viz níže), ale jednodušší je trojčlenka - energie je dejme tomu devítinová, tedy rychlost třetinová = E0 = dejme tomu 400 m/s, tedy Edopad = cca 133 m/s. Jauvajs.

Nebo z kinetický energie: E=1/2*m*v*v, kde E je v Joulech, m je v kilogramech, vyjde rychlost v m/s.
v=sqrt(E/(1/2*m)) = sqrt(30/(0,008/2) = sqrt(30/0,0016) = sqrt(18750) = 137 m/s. Fakt velký jauvajs.

Sice jsem to neměřil přes hradla, ale hádám že z dobrýho praku dostaneš nějakejch 40 m/s, a tohle je třikrát rychlejší. Nech se tou koulí z praku střelit 9x do stejnýho místa a uvidíme co si budeš myslet

[zoufalec]

137m/s = 493 km/hod!
Hybnost střely 137 x 8 = 1096
1096 : 2,56 = 428 m/s
To je hybnost střely 22LR HV na ústí hlavně.

[oupi]

to zoufalec: já tomu rozumm, ale na vrcholu křivky musí být její kinetická energie nulová, jinak nemůže začít padat.

[nekromancer]

Při výstřelu svisle vzhůru bude na vrcholu dráhy kinetická energie jejího dopředného pohybu nulová, kinetická energie rotace ovšem nikoli (ta se zmenšuje jen třením v mezní vrstvě).
Ale nezapomínej, že výstřelem svisle vzhůru kinetickou energii na ústí přeměníš na energii polohovou na vrcholu dráhy, která se pádem opět změní na kinetickou. A bude z toho opět veliký jauvajs, i když díky odporu vzduchu bude o něco menší než kdyby ses střelil rovnou

Ale mám pocit, že tu zaměňuješ kinetickou energii dopředného pohybu (pokud se tedy bavíme o maximálním dostřelu) za vertikální rychlost.
Nezapomínej, že rychlost je vektorová veličina a energie se dělí na polohovou a pohybovou, a záleží taky na tom, co se vůči čemu pohybuje.

Když zůstaneme u maximálního dostřelu, vertikální rychlost bude na ústí dána úsťovou rychlostí a sinem úhlu výstřelu, na vrcholu dráhy bude nulová, a při dopadu bude dána rovnicí volného pádu z výšky vrcholu dráhy (mínus odpor vzduchu vůči pádu střely v dané poloze).
Dopředná rychlost bude dána při výstřelu úsťovou rychlostí a cosinem úhlu výstřelu, a při dopadu bude snížena odporem vzduchu za dobu letu ve směru osy střely při výstřelu (myslím že změnu odporu vzduchu s ohledem na přestabilizování střely a tedy změnou úhlu náběhu můžeme zanedbat, navíc pokles odporu vzduchu s klesající rychlostí nám to víc než vykompenzuje).

Obě rychlosti vektorově sečti a máš rychlost dopadovou (nemyslím že by mělo smysl to přesně počítat, vy výsledku je jedno jestli to bude 130, 137 nebo 145 m/s).

[oupi]

Nekro, já nepolemizuju o tom, jestli ti to udělá dírku do hlavičky nebo ne. Udělá. Mě šlo o to, že pokud střela bude na vrcholu krivky ( pravy uhel, bezvetri) měl by být součet jejich kinetickych energií (vsech) nulový. Nehledě na to, že kulka neni homogeni, takže se brzdí sama svojí rotací. A nemáš úplně pravdu s třením v mezní vrstvě (interakce s okolním prostředím). Brzdí ji také turbulentní proudění, které vzniká za kulkou.





...Ale mám pocit, že tu zaměňuješ kinetickou energii dopředného pohybu.....
tohle už asi nebylo ke mě. Nebo jo?

[oupi]

Nekro, pravdu díš, vycházel jsem z příliš zobecněné teorie (díky vlastní blbosti). Ale pa kby tedy měla kulka na vrcholu křivky díky různorodosti materiálu začít rotovat kolem tří os, než se opět ustálí.

[nekromancer]

Však taky jo (nutace, precese, atd.) ale nestability vlivem nehomogenit jsou řádově menší než stabilizující gyroskopický efekt, takže by se překulit neměla (svislý výstřel).
Otázkou je poměr mezi účinky gyroskopické stabilizace a stabilizace šípové u ogivální střely, jakmile tato ve volném pádu nabere nějakou zajímavější rychlost. Hádám že se nepřekulí už nahoře, ale IMHO by měla nabýt snahu se překulit někde cestou dolů.

Koukám že bychom si měli ujasnit o které části kterého děje kdo z nás zrovna píše

[oupi]

Já si nemyslím, že by se nahoře překulila, ale nahoře začnš rotovat i kolem zbývajících dvou os, i když to je blbost, protože rotace začně díky zpomalování už mnohem dříve.

souhlas. Já neřešil terminální balistiku, ale právě rotaci kulky a její polohu při pádu na max. 1/3 její dráhy (bráno od vrcholu křivky jejího letu). Ale jak říkám balistika není můj obor

[Kall]

a ještě zvažte, že po poklesu pod rychlost zvuku se stane nestabilní a začne se převalovt

[hrb]

K účinkům po dopadu: svého času mi do pokoje přistála celoplášťová střela asi z 9L, udělala dírku do dvojitého okna, dopadla na zem a odkutálela se. Na podlaze mám koberec, takže na zemi stopy nezanechala. V pokoji sem v té chvíli nebyl, takže nedokážu posoudit, jak rychle se třeba po průletu sklem pohybovala a co by mi případně udělala, kdybych jí stál v cestě... Každopádně sem rád, že sem to nemusel vyzkoušet na vlastním těle

[vito]

Nezkoušel někdo vystřelit střelu - třeba 9mmL - z praku do okna ? Rozbije okno nebo udělá průstřel ? Myslím tím ovšem pořádný prak.

[SW_FOX]

rozbije okno, váží totiž podobně jako ocelové kuličky které jsme stříleli jako kluci, a to z normálních praků...... ale nejvíc se mi do pořádného praku s opěrkou osvědčily perkusní koule .44