Střelba na kovové siluety černým prachem.

[FrantaB]

V reáliích vojenských předpisů ke střelbě se orientuju jen velmi zběžně, ale terče do cca. 300m byly namnoze na hrudi stojící postavy-siluety, terče dál pak na papíru kolem 60x60 s podkladem cca. metr na metr.
Střelba "nemusíš vidět terč, musíš jen vědět kde je"

[Truman Head]

Do sekce termíny závodů jsem dal odkaz na Creedmor Match Poland a Billy Dixon Cup,střelba nejen předovkami na dlouhé vzdálenosti,kdo se chce podívat na terč na předovku na 800,900,1000y má možnost v sekci GALERIE.
http://creedmoor.pl/
Bratia slováci plánují na cca. 3.10.2015 take střílet B.Dixona v Senici...tak za
pár měsíců podle výsledků uvidíme jaká je střelba na 1534y.

[navip]

Tak první testy v Lišově na 100m s Hawkenem .45 vývrt 6 drážek průměr 11,2/11,8 mm. Výsledek tak půl na půl. Mazání namočením střel do teplé směsi 6:3:1 lůj,vosk,lékařská vazelína
Střela REAL.45- 250 gr z čistého olova z Příbrami, 3,68 g LC, Vo=435 m/s a v pistoláku 5 ran do osmičkovém kruhu. Dírky jak vyseknuté průbojníkem - mile překvapila.
Střela Volunteer 440 gr průměr 11,53mm, 3,68 g LC, 335 m/s na 100m naplocho.
Jestli to stoupání 1:48" jí nestačí stabilizovat nebo se tím tlakem nenapěchovala dostatečně do drážek a neroztočila se nevím, zkusím ještě větší dávku prachu, kolem 5 gr a uvidím.
Celkem 25 ran, bez čištění, nabíjení hladce, bez drhnutí.

[Jim11]

Na 100m bych byl šťastnej, kdybych se vlezl do osmiček. Jednu otázečku bych měl. Proč navážka zrovna 3,68g? proč ne 3,7? Pokud to byl první pokus, nějak mi uniká smysl těch 68 setin.

[Black Powder]

Střela REAL.45- 250 gr z čistého olova z Příbrami, 3,68 gr LC,
Střela Volunteer 440 gr průměr 11,53mm, 3,68 gr LC, 3
... zkusím ještě větší dávku prachu, kolem 5 gr a uvidím.

Trosku mas v tom oznacovani chaos.
skratky:
gr. = grain
g. = gram
Ty to mas vsetko oznacene ako gr.

[navip]

Už jsem to opravil a pro Jim11 - také používám nábojnice jako odměrky a těch 3,68g LC je objem .308 Winchestr, začal jsem na 2g a tohle mně to přišlo tak akorát. Ještě budu dolaďovat a zkoušet MAXIBAL 250 gr a Minii 300gr.

[blecha.z]

Pro Navip:
Píšeš - střela Volunter létala na plocho. Podle výpočtů p. Grenhilla bys měl mít maximální délku střely u stoupání 1:48 0,57 coulu, což je cca 15 mm. Podle váhy usuzuju, že ta tvoje měla aspoň 21 mm, nebo víc. Což nestačí střelu stabilizovat, má malé otáčky. Tady by byla vhodnější hlaveň Challenger, která má stoupání 1:22.
Podívej se po kokile LongColt. Má asi 16 mm a létá skvěle na tomto stoupání.

[hawken.45]

Stopání 1:48 je na kuličky. Z vlastních pokusů a omylů ověřeno, že nic dlouhého z toho nebude lítat přesně.

[blecha.z]

Na snímku je fotka terče nastříleného střelou asi 17 mm dlouhou. Odlitek se vloží do ruční rádlovačky, zatočí kličkou a vrypy pro mazivo jsou připravené. Stříleno to bylo Hawken .45 Inwestarm 1:48, 12 drážek. Kalibrovalo se to na rozměr 11,52 mm, váha prachu 2,2LC, 50m. Šířka černého kruhu se dá porovnat podle dírek, už ho nemám, ale asi 11 cm. Na kovovou siluetu by to mohlo vyhovovat.

[Fandaks]

Navip: V tomhle případě se skloubily dva důvody pro nestabilitu střely Volunteer. Hloubka drážek je moc velká a je určena pro kuličky s flastrem, ačkoliv jiné střely se použít dají. Potřeboval bys hlaveň s mělkými drážkami 0,13mm aby se střela spolehlivě namačkla do drážek. Druhý důvod je, jak už bylo zmíněno, pomalé stoupání. Stoupání .48 je opravdu málo, ale na lehčí střelu by mohlo vyhovovat.

Originál Parker-Hale má stoupání 1:20 a terčová dávka prachu Goex nebo Pxrodex je obvykle 70 grainů FFg nebo 130 grainů FFg. Na prach se dává maštěná plstěná ucpávka.

Terčovka RIGBY má hloubku drážky jen 0,004", to jen pro představu.

[hawken.45]

existují i tyto střely: http://cs.strobl.cz/lee-mold-456-220-1r-double-cavity/ ale pokud je průměr v drážkách opravdu 11,8 tak .456 je asi málo. Možná na filc ?!

[blecha.z]

Zrovna tu jsem měl na mysli. Dostal jsem od kamaráda pár kousků. Lítaly parádně. I ten rozměr by měl stačit. A čistý olovo.

[Fandaks]

Tahle střela asi nebude to pravé ořechové na siluety a větší dálku střelby. Je to střela pro revolver ráže .44 Ruger Old Army.

[hawken.45]

Jasně, ale vyzkoušet to někdo může. Stejný tvar střely je tam ještě ve dvou rážích a všechny jsou především pro revolvery (které mají možná ještě menší stoupání). Kdysi mi jich pár zbylo po prodaném Remingtonu, tak jsem je vystřílel z Hawkena (Dikkar), pravda jen na 50 m, ale celkem s malým rozptylem. Nabíjel jsem na filc, do drážek jsem je musel naklepnout, ale nezkoumal jsem, jestli to byly zrovna .456, Pak už je prodejce nevedl a kleště byly tehdy dražší tak jsem dál používal kuličky.
No a přiznejme si, že zbraň s tímto vývrtem taky nebude to pravé ořechové na větší vzdálenosti. Neříkám, že nemůže střílet po vychytání správné střely a navážky přesně, ale medvěda na 400 m asi každou ranou nedá.

[Truman Head]

Přeji hodně úspěchu k výzkumu slepých uliček se střelami REAL ,MAXIBALL, atd. ke
střelbě nad 150m...bylo to tady napsáno x krát....jsou to super střely ,ale není to
na Long Range...
s Pozdravem
J.Cimrmann

[navip]

Omezím se tady na černoprachu pouze na informace o dosažených výsledcích.

[blecha.z]

Tohle je diskusní fórum. Jakákoliv informace, i ta, která nevede k cíli, má svou cenu. U bezdýmáku většinu práce udělá fabrika. Jestli má kolega v Hawkeně twist 1:48, hluboké drážky, tak dlouhou střelu použít na dlouhou vzdálenost použít stejně nemůže. Na to přišli už před stopadesáti lety. A takovou střelu je i problém nabít.
Ona dlouhá střela jde střílet, ale z deseti ran jde pět do jednoho místa a dalších pět o dvacet čísel jinam.

[navip]

Tak dobrá. Znova jsem lepším měřidlem kontroloval vývrt Hawkena .45 1:48. Průměry jsou 11,44/11,83mm a tak hloubka drážky je 0,2 a ne 0,3mm. K tomu mám otázku: proč jsou hlubší drážky pro delší tratě špatně? Že to tak dělají jiní neberu a utěsnění lze řešit konstrukčně tvarem povrchu střely.Prosím fakta, néé dohady.

[FrantaB]

V tak hlubokých drážkách dostává střela zabrat poprvé při nabíjení, podruhé při zažehnutí prachu, potřetí když se rozjede a při opouštění ústí dostává kopanec od plynů které dosáhnou vysoko nad povrch střely (resp. rozměr jejich proudu není vůči střele zanedbatelný) a tudíž mají i sílu s ní hnout. Když za střelou letí macatá zátka, o to hůř.
Každý z těch bodů krom posledního znamená přetvarování střel, přemisťování materiálu (mění se lokálně i tvrdost-viz precipitační vytvrzování nebo jak se to jmenuje česky). To znamená že střela má spoustu možností jak nemít svou osou shodnou s osou hlavně ale kousek vedle, podle variací v tvrdosti střel (ke kterému zákonitě dojde když sebemíň podlehneš snadnosti lití toho co zatím zkoušíš) se mění i vnější průměr (tj. jak moc se namáčkne do drážek), střela má na sobě hluboké rýhy které podstatně ovlivňují aerodynamiku a způsobují, že střela mnohem ochotněji táhne doprava nahoru (u pravotočivé hlavně) a víc reaguje na vítr-a bavíme se o stranové korekci typu střela z mělkých drážek oprava X, střela z hlubokých 1,5-2X, výškově na 600m a dál střela z hlubokých drážek klidně o 20% elevace navíc.
Máš tam prostě moc stupňů volnosti, který ti každý může a nemusí přidat nepřesnost-v laufu i mimo něj. Když se to posčítá, jsou rozdíly velké i když se na hlavu postavíš a stane se z tebe bůh konzistence.

Hluboké drážky byly proto, že se snáz dělají (resp. měří při výrobě), proto aby se někam vešel bordel z předchozích výstřelů a hlavně aby se tam vešel patch, který s tím dokáže pomoci. Poslední hlavně z vývoje pánů Rigbyho, Metforda nebo Pope-a měly drážky asi 0,04 mm hluboké (ne, ty čtyři setiny milimetru nejsou chyba). proto, aby střela hlaveň opouštěla co nejhladší a nejmíň deformovaná.

[blecha.z]

navip:
Tady nejde o to, že to tak dělají ostatní. Počátkem devatenáctého století zavedením perkusního systému udělal zbrojní průmysl ohromný skok dopředu. Stala se z toho exaktní záležitost. Koule byla nahrazena dlouhou střelou, velký průměr sféroidu byl nahrazen menším průměrem střely a ta se protáhla. Stoupání závitu se zkrátilo až na 1:20, u pistole 1:16. Aby střela ve vývrtu těsnila, dobře využila tlak plynů, musela se do hlavně nabít. Takže se to udělalo tak, že se pole zúžila na cca 1 mm, zaoblila se a hlavně se drážky staly mělké. Jak to už psal Fanda. Ale délka střely se nedá použít podle nálady. Má to svoje zákonitosti. Slouží k tomu výpočet Grenhilla. V podstatě čím kratší závit, tím může být střela delší a naopak.(mám uloženou tabulku v Excelu na různé ráže a je tu zde na fóru). Takže při závitu 1:60 má střela rozměr jen na kouli, pár milimetrů. Naopak při závitu 1:20 může být střela cca 25 mm.
Takže v praxi to vypadá takto - stoupání 1:20 (střela učiní jednu otáčku na délce 20 coulů), je dlouhá asi 21 mm, váží okolo 21 gramů, může mít špici. Pole jsou úzká, takže se střela zavede sazečem střel a střelci nečiní problém tuhle střelu zatlačit až dolů na prach. A protože jsou drážky velmi mělké, střela má průměr vývrtu v drážce, využití plynů je výborné.
Sama problematika je mnohem složitější a je podložena výpočty. Ale fórum střelců se tím těžko bude do takové hloubky zabývat.