-
blecha.z - Častý návštěvník
- Příspěvky: 485
- Registrován: 17.09.2008 21:10
- Bydliště: Brno-venkov
Re: Kresacie kamene...
Třeba to k ničemu nebude a jen to zabírá místo na serveru. Na snímku je kotouč na broušení drahých kamenů. Dá se to sehnat na burzách s touto tématikou a určitě to používají profesionálové. Na burze to bývá k dostání za pár korun. Jsou potřeba nízké otáčky, gumové rukavice a chladit vodou. Další informace jsou na Netu.
-
Fandaks - Častý návštěvník
- Příspěvky: 642
- Registrován: 07.05.2006 21:43
Re: Kresacie kamene...
Zajímavé video o výrobě křesacích kamenů. Teda živit bych se tím nechtěl...
http://www.youtube.com/watch?v=HgLCXkOv-bc
http://www.youtube.com/watch?v=7XPEoiY3NnI
http://www.youtube.com/watch?v=HgLCXkOv-bc
http://www.youtube.com/watch?v=7XPEoiY3NnI
- mato
- Nový uživatel
- Příspěvky: 38
- Registrován: 24.02.2010 19:55
- Bydliště: Slovensko
Re: Kresacie kamene...
to blecha: kamene brúsim už nejaký ten rok, aj keď kresacie som robil za 15 rokov asi len dva, otáčky závisia od zrnitosti kotúča...ale to len tak na okraj... v Rožnove pod Radhoštěm by mala byť firma, ktorá ponúka kotúče, brúsne a leštiace prachy všetkých zrnitostí...ak nezanikla, nakupoval som tam ešte za spoločnej republiky prípadne skúsiť v Turnove, tam by mali byť brusiči určite. Ak by niekto dodal presný rozmer, kresací kameň by som skúsil, niekde sa mi ešte váľa pár baltických pazúrikov...
-
Jim11 - Častý návštěvník
- Příspěvky: 1049
- Registrován: 22.03.2007 14:12
- Bydliště: Znojmo
Re: Kresacie kamene...
Ty videa s výrobou křesacích kamenů jsou moc pěkná. Ale já si zase nemyslím, že by to byl špatný způsob obživy. Připadalo mi to docela snadné, naučit se dá všechno. Otázka je, jak za to byli placeni. Kdyby byl k disposici kus pazourku, tak bych to velmi rád zkusil. Je u nás nějaká lokalita s nalezištěm tohoto materiálu?
-
Kentan - Častý návštěvník
- Příspěvky: 1391
- Registrován: 18.11.2008 22:09
- Bydliště: Praha
Re: Kresacie kamene...
Kdyby si v mládí čet a nedělal jen bordel, tak bys i z knížky "lovci mamutů" věděl, že pazourek se do Čech vozil od Baltu, blíž totiž žádnej není. Můžeš si tam zkusit dojít, když to zvládli tehdy, cest a hospod nemaje.... Jo a nemysli si, že dělat kameny je nějaká prča.... Na videu vypadá snadno realita je poněkud výrazně jiná. Na jedný, 2, 10, peckách se to nenaučíš....
-
BARRY - Moderátor
- Příspěvky: 2049
- Registrován: 13.02.2004 19:47
- Bydliště: Český Ráj
Re: Kresacie kamene...
mato píše: prípadne skúsiť v Turnove, tam by mali byť brusiči určite. Ak by niekto dodal presný rozmer, kresací kameň by som skúsil, niekde sa mi ešte váľa pár baltických pazúrikov...
Do fabriky v Turnově se vozily brazilské acháty a řezala se ložiska do vah apod. To už je ale minulost. Fabrika je soukromá a o něčem jiném.
- mato
- Nový uživatel
- Příspěvky: 38
- Registrován: 24.02.2010 19:55
- Bydliště: Slovensko
Re: Kresacie kamene...
Kentan: obchodníci vozili pazúrik z Baltu, ale pazúrik sa dá nájsť aj v Čechách, v kriedových útvaroch, asi ho nebude toľko, ale na kresacie kamene by mohol stačiť..
Barry: to je možné, ale keďže má Turnov bohatú brusičskú tradíciu, mohli by tam byť aj menší brusiči, ktorí by to vedeli vybrúsiť...
Jim: vyštiepať presný kus z pazúrika nie je celkom sranda, ale naučiť sa to dá...skús prebehnúť indiani.cz alebo livinghistory.cz, nájdeš tam dobré rady...
Barry: to je možné, ale keďže má Turnov bohatú brusičskú tradíciu, mohli by tam byť aj menší brusiči, ktorí by to vedeli vybrúsiť...
Jim: vyštiepať presný kus z pazúrika nie je celkom sranda, ale naučiť sa to dá...skús prebehnúť indiani.cz alebo livinghistory.cz, nájdeš tam dobré rady...
-
Kentan - Častý návštěvník
- Příspěvky: 1391
- Registrován: 18.11.2008 22:09
- Bydliště: Praha
Re: Kresacie kamene...
Pazourek do Čech přinesl ledovec. Nikde ho není tolik, aby se dal nějak rozumně hledat....
-
Truman Head - Pravidelný návštěvník
- Příspěvky: 296
- Registrován: 06.06.2006 15:48
- Bydliště: OSTRAVA
Re: Kresacie kamene...
kamarad sbíral pazourky/pecky na břehu Olše (u Karviné) sam je štípal a použival,měl jsem je taky,
oproti kupovanym od D.Pedersoli měli fantastickou jiskru,ale rychle se uštípli.Životnost byla
cca.30 ran z B.Beesky.
oproti kupovanym od D.Pedersoli měli fantastickou jiskru,ale rychle se uštípli.Životnost byla
cca.30 ran z B.Beesky.
-
blecha.z - Častý návštěvník
- Příspěvky: 485
- Registrován: 17.09.2008 21:10
- Bydliště: Brno-venkov
Re: Kresacie kamene...
Pazourek patří mezi rohovce, které jsou tvořeny velmi drobnými, nepozorovatelnými zrnky křemene. (Brno-Stránská skála, v okolí Prahy a Berouna)Sám pazourek je směs chalcedonu s opálem, barva šedá až černá. Ve vápnitých usazeninách tvoří hlízy, které mají křídově bílý obal (Brno, Rudice v Moravském Krasu, pobřeží La Manche a ostrov Rujána. Odtud, jak píše Kentan, byl ledovci a vodou přemístěn až na naše území.
Zajímavý je původ vzniku těchto křemenů - zkamenění (petrifikace) droboučkých organizmů, například například silicispongií, nebo kostřičky radiolárií, došlo k akumulaci křemenné hmoty do pecek a hlíz v mělkých jezerech. Něco se dá najít na Pálavských kopcích.
Každé jaro, v dubnu, bývá v Tišnově na Moravě mezinárodní burza nerostů. Probíhá to tři dny, od pátku do neděle ve všech prostorách kulturního domu. Scházejí se zde prodejci nerostů, drahých kamenů, zkamenělin, zařízení k broušení a podobně. Obyčejné polodrahokamy jako acháty, chalcedony, jaspisy se dají koupit za malý peníz a využít pro naše účely. Já jsem křesadlovce ještě "nedorostl", takže jsem to ještě nevyužil.
Zajímavý je původ vzniku těchto křemenů - zkamenění (petrifikace) droboučkých organizmů, například například silicispongií, nebo kostřičky radiolárií, došlo k akumulaci křemenné hmoty do pecek a hlíz v mělkých jezerech. Něco se dá najít na Pálavských kopcích.
Každé jaro, v dubnu, bývá v Tišnově na Moravě mezinárodní burza nerostů. Probíhá to tři dny, od pátku do neděle ve všech prostorách kulturního domu. Scházejí se zde prodejci nerostů, drahých kamenů, zkamenělin, zařízení k broušení a podobně. Obyčejné polodrahokamy jako acháty, chalcedony, jaspisy se dají koupit za malý peníz a využít pro naše účely. Já jsem křesadlovce ještě "nedorostl", takže jsem to ještě nevyužil.
-
blecha.z - Častý návštěvník
- Příspěvky: 485
- Registrován: 17.09.2008 21:10
- Bydliště: Brno-venkov
Re: Kresacie kamene...
Našel jsem doplnění předchozího pisatele, že klidně mohl najít na severní Moravě parourky:
Výskyt a rozšíření pazourku je obecně spojován převážně s oblastí táhnoucí se v širokém pruhu od Atlantiku až k východním oblastem Baltu a jeho vznik časově situován do svrchní křídy, do doby před cca 80 miliony lety. To je však značné zjednodušení. Pojem pazourek je nutno chápat v širším smyslu. Jsou pazourky prokazatelně pocházející z jiných zemských period – od prvohor (kambrium) až do počátku třetihor. Složením a vlastnostmi se „klasickému“ pazourku u nás podobají například rohovec a buližník. Rovněž výskyt pazourků chápaných v tomto širším smyslu není omezen na Evropu. Zvláštní druh pazourku z počátku třetihor známý jako „pudinkový kámen“ se nachází v Austrálii. Pazourky prvohorního stáří jsou doloženy v Kanadě a USA. Rovněž představa, že „naše“ pazourky nacházející se v ledovcových usazeninách podél severní hranice nutně pocházejí ze vzdálených oblastí kolem Baltského moře, neodpovídá skutečnosti. Podle RNDr. Zdeňka Gáby mohl k nám s baltskými jurskými pazourky ledovec dopravit také pazourky z Krakovsko-čenstochovské oblasti, které pocházejí z jurského období. Na Severní Moravě a ve Slezsku jsou mimo to vedle baltských pazourků nalézány, a to v poměrně velkém počtu, dosud záhadné pazourky tzv. opolského typu, nacházející se ve značném množství ve štěrkopískovnách kolem nedaleké Opole v Polsku, jejichž původ není dosud uspokojivě vysvětlen. Od těch baltských se liší především barvou (na rozdíl od šedých a černých baltských pazourků jsou tmavohnědé) a drobnými „bradavkami“ na povrchu hlíz, přičemž zkameněliny jsou v obou podobné.
Otto Wetzel uvádí řadu různých hypotéz o vzniku pazourku. Pokud si ale tyto teorie nárokují platnost pro všechny druhy pazourku, nemohou podle něj obstát. Problém vzniku pazourku souvisí s několika otázkami: původem křemene, jeho opětovným uložením ve formě gelu a další přeměnou na pevnou formu.
Kysličník křemičitý (SiO2) pro vytvoření pazourku dodává mořská voda, do níž se tato surovina dostává spolu s říčními vodami, přinášející s sebou zvětralé částice pevninské půdy. Stačí velmi řídký roztok – již 0,0005 až 0,1103 g kysličníku křemičitého v jednom litru mořské vody je postačující pro to, aby organismy vytvářející z oxidu křemičitého schránky a ústrojí mohly potřebné stavební látky z vody čerpat. Jsou to především jednobuněčné organismy, které vytvářejí početné kolonie jako mřížovci (Radiozoa) a rozsivky (Diatomeae). A pak živočišné houby (Spongiaria), vytvářející struktury z kysličníku křemičitého. Tyto a další odumřelé organismy v obrovském množství klesají na dno, kde vytvářejí podstatnou část usazenin. Chemickými změnami a působením bakterií ve vápnitých kalech se křemen snadno rozptyluje a proniká do dutin vzniklých v usazeninách při tlení měkkých částí mořských organismů. Při určité koncentraci se vytváří gel, z něhož později vzniká pevný pazourek. Vznik pazourku z měkké látky, jež vyplnila dutiny, by mohl vysvětlit často bizarní tvary pazourkových hlíz.
Citováno z: Neviditelný pes, internetový deník, Aleš Uhlíř
Výskyt a rozšíření pazourku je obecně spojován převážně s oblastí táhnoucí se v širokém pruhu od Atlantiku až k východním oblastem Baltu a jeho vznik časově situován do svrchní křídy, do doby před cca 80 miliony lety. To je však značné zjednodušení. Pojem pazourek je nutno chápat v širším smyslu. Jsou pazourky prokazatelně pocházející z jiných zemských period – od prvohor (kambrium) až do počátku třetihor. Složením a vlastnostmi se „klasickému“ pazourku u nás podobají například rohovec a buližník. Rovněž výskyt pazourků chápaných v tomto širším smyslu není omezen na Evropu. Zvláštní druh pazourku z počátku třetihor známý jako „pudinkový kámen“ se nachází v Austrálii. Pazourky prvohorního stáří jsou doloženy v Kanadě a USA. Rovněž představa, že „naše“ pazourky nacházející se v ledovcových usazeninách podél severní hranice nutně pocházejí ze vzdálených oblastí kolem Baltského moře, neodpovídá skutečnosti. Podle RNDr. Zdeňka Gáby mohl k nám s baltskými jurskými pazourky ledovec dopravit také pazourky z Krakovsko-čenstochovské oblasti, které pocházejí z jurského období. Na Severní Moravě a ve Slezsku jsou mimo to vedle baltských pazourků nalézány, a to v poměrně velkém počtu, dosud záhadné pazourky tzv. opolského typu, nacházející se ve značném množství ve štěrkopískovnách kolem nedaleké Opole v Polsku, jejichž původ není dosud uspokojivě vysvětlen. Od těch baltských se liší především barvou (na rozdíl od šedých a černých baltských pazourků jsou tmavohnědé) a drobnými „bradavkami“ na povrchu hlíz, přičemž zkameněliny jsou v obou podobné.
Otto Wetzel uvádí řadu různých hypotéz o vzniku pazourku. Pokud si ale tyto teorie nárokují platnost pro všechny druhy pazourku, nemohou podle něj obstát. Problém vzniku pazourku souvisí s několika otázkami: původem křemene, jeho opětovným uložením ve formě gelu a další přeměnou na pevnou formu.
Kysličník křemičitý (SiO2) pro vytvoření pazourku dodává mořská voda, do níž se tato surovina dostává spolu s říčními vodami, přinášející s sebou zvětralé částice pevninské půdy. Stačí velmi řídký roztok – již 0,0005 až 0,1103 g kysličníku křemičitého v jednom litru mořské vody je postačující pro to, aby organismy vytvářející z oxidu křemičitého schránky a ústrojí mohly potřebné stavební látky z vody čerpat. Jsou to především jednobuněčné organismy, které vytvářejí početné kolonie jako mřížovci (Radiozoa) a rozsivky (Diatomeae). A pak živočišné houby (Spongiaria), vytvářející struktury z kysličníku křemičitého. Tyto a další odumřelé organismy v obrovském množství klesají na dno, kde vytvářejí podstatnou část usazenin. Chemickými změnami a působením bakterií ve vápnitých kalech se křemen snadno rozptyluje a proniká do dutin vzniklých v usazeninách při tlení měkkých částí mořských organismů. Při určité koncentraci se vytváří gel, z něhož později vzniká pevný pazourek. Vznik pazourku z měkké látky, jež vyplnila dutiny, by mohl vysvětlit často bizarní tvary pazourkových hlíz.
Citováno z: Neviditelný pes, internetový deník, Aleš Uhlíř
-
Jim11 - Častý návštěvník
- Příspěvky: 1049
- Registrován: 22.03.2007 14:12
- Bydliště: Znojmo
Re: Křesací kameny...
Dobrý den přeji, četl jsem tady, že ocílka se plátovala páskem zakalené uhlíkaté oceli. Kentan napsal, že použil plátek z pilky na železo. Plátek se buď pájí cínovou pájkou, nebo lepí. Zajímalo by mě, čím je vhodné pásek lepit. Díky.
- kraken
- Častý návštěvník
- Příspěvky: 407
- Registrován: 05.04.2007 19:31
Re: Křesací kameny...
Zdravím, jakou má mít kámen velikost do Hawkena od Pedersoli, ještě flintu nemám ale sháním dopředu. Prodává je ve 4 veikostech, 1", 3/4", 5/8", 7/8". O výšce se nezminuje. Někde tady jsem postřehl rozměr 15x20 mm
Díky
Díky
Obsah fóra / Zbraně / Black Powder
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků