Příspěvků: 36 Stránka 2 z 21, 2
-
Mirek - Příspěvky: 373
- Registrován: 28.04.2006 19:24
- Bydliště: Praha
Re: Odstřelovač...
alex14 píše:Já už se dlouho věnuji závodní střelbě a výsledky taky nemám nejhorší...
Za pár měsíců si mám jít vybrat, na jakou školu půjdu dál.
Chtěl bych se zeptat, kde v ČR se nachází škola pro odstřelovače, a jestli to můžou dělat i lidé s nějakou tělesnou vadou.
Já musím pravidelně brát léky (3:00 + 22:00) na játra (škrob).
A tato nemoc má jen jednu chybu... nemůžu mé tělo dlouhodobě (cca 3 hod.)
zatížit TEŽKOU prací..když se to stane, tak si akorád musím vzít ten lék dřív.
Střelecké výsledky nemám nejhorší a trénovat + cvičit mi nevadí...
Moc by mě zajímalo, jestli může dělat odstřelovače i člověk s touto vadou...
Děkuju
bohužel Alexi...jako policejní odstřelovač a vůbec služební poměr byť jako střelec...na těch odkazech určitě najdeš...pro přijetí do služebáku jsou přesně stanovena zdravotní kriteria, myslím že nemáš šanci - tělo nemůžeš zatížit dlouhodobě=nedostatek glykogenu a tak...a u armády určitě to samé, ale nic si s toho nedělej, všechno špatné je k něčemu dobré a není nad to dělat co tě baví jako koníčka
-
MarK - Moderátor
- Příspěvky: 3843
- Registrován: 20.10.2005 20:14
- Bydliště: Wien8, Praha8 ________________________ »»» zbranekvalitne.cz «««
- filmovymaniak
- Častý návštěvník
- Příspěvky: 407
- Registrován: 13.02.2005 16:25
-
jericho - Častý návštěvník
- Příspěvky: 396
- Registrován: 23.01.2004 0:20
- Bydliště: Jižní Čechy
-
Kall - Příspěvky: 2286
- Registrován: 20.01.2004 17:44
- Bydliště: Vepřov
to alex:
myslím, že odbornost,o kterou bys měl zájem, vyžaduje takový fyzický schopnosti, že je bude obtížně splňovat 98 % zdravejch lidí.
Není to jenom o fyzický ale i o psychický kondici.
Kdo nemůže, ten se přemůže..........
Jako civlil máš možnost realizovat se ve sportu, najít si kamaráda, kterej to umí, a bude ochotnej ti občas něco poradit.
myslím, že odbornost,o kterou bys měl zájem, vyžaduje takový fyzický schopnosti, že je bude obtížně splňovat 98 % zdravejch lidí.
Není to jenom o fyzický ale i o psychický kondici.
Kdo nemůže, ten se přemůže..........
Jako civlil máš možnost realizovat se ve sportu, najít si kamaráda, kterej to umí, a bude ochotnej ti občas něco poradit.
-
RMP - Častý návštěvník
- Příspěvky: 960
- Registrován: 20.01.2004 15:42
alex 14
Trošku nevážně postavení profese vojenského nebo policejního specialisty přirovnám ke světu psů. Dotyčný musí být něco jako je mezi psy německý ovčák. V ničem ne nutně naprostá špička, ale pro služební účel vše namixováno v dokonalém poměru. Ovčák není ani nejrychlejší (chrt), ani největší (co já vím, třeba bernardýn), ani v boji nejdravější (pitbul?), ani čichem nejlépe vybavený pes (ohař), ale přesto se pro službu hodí nejlépe.
Podobně vojenský specialista nemusí být nutně na úrovni reprezentanta v desetiboji, profesionálního boxera, horolezce z Everestu, pilota F1 nebo profesora lingvistiky. Ale většinou lépe než profesor běhá, lépe než pilot F1 přežije v přírodě, lépe než desetibojař obládá boj zblízka a lépe než mnohý boxer se domluví cizím jazykem a dokáže zkrotit své vášně:o) V ničem nejlepší, ale kombinací všeho výjimečný. A sniper takovým specialistou být musí + nadprůměrně dobrým střelcem (ale opět - ne nutně takovým, jako třeba olympionici).
Snipery v moderním pojetí začali z vojáků systematicky vybírat a dále vzdělávat pravděpodobně Němci - a dělali to tak, že si vyhlédli třeba bývalého pytláka nebo lesníka, a pak už ho učili především lépe střílet. Ale opačný postup, vzít nadprůměrného sportovního střelce, a naučit ho fyzické odolnosti, odvaze i v osamění, dlouhému a nenápadnému pobytu v přírodě, to by bylo úspěšné mnohem vzácneji.
Takže pominu-li otázku zdravotního stavu (a buď rád a děkuj Bohu, že pro běžný život jsi prakticky zdravý), tak by tu ke střílení byla ještě spousta vojenské rutiny a dřiny, která se střílením vůbec nesouvisí, a dost by se ti asi zajídala a možná Tě nebavila.
Také bych se rád živil něčím okolo zbraní, více než samotné střílení by mne bavila puškařina, to je nádherné umění. Jenže ke zbraním jsem se dostal až v dospělosti (v mém dospívání, kdy si člověk vybírá své budoucí nasměrování to jaksi nebylo politicky průchodné), a dnes, když mám prozatím vcelku obstojnou obživu, nemám na to (odvahu? entuziasmus? bláznivost?) abych svou existenci hodil za hlavu a něco takového rozjížděl. Už by se ani nenaučil být dobrým puškařem, v nejlepším případě lehce podprůměrným (tohle není sranda, jako u některých zaměstnání bez měřitelného výsledku), vůbec nehraje roli, že se 17 let živím ve strojařině a technice vůbec. V obchodě se zbraněmi jsou u nás myslím karty rozdané (a legislativa a papírování hrůzostrašné, na to jsem nikdy nebyl). Samotnou střelnicí se dnes také skoro nikdo neuživí - navíc opět obrovská investice, legislativa atd. atd., no a taky si nejsem jist, zda by mne bavilo za těch pár šupů, co to nese, jen čekat, kdy se mi tak kdo zastřelí.
Takže jsem na tom jako mnoho lidí zde vespolek - poučený laik, nadšenec, amatérský (a nesoutěžící) "jenproradostový" sportovec. Krom toho asi přes rok jsem nadšeným začínajícím přebíječem. Kutilství ve zbraních je zákonem dost radikálně omezeno, takže si čas od času na nějakou zbraň vystrouhám pažbu, vyrobím nebo upravím nějakou blbinu, netýkající se nezákonných úprav, nebo si třeba z kusu oceli vybrousím nějakou kudlu (se střelectvím sice už moc nesouvisí, ale "zbrojařství" to je , a má to své kouzlo:o). Strašně rád bych na tyhle aktivity měl více času a svobody*, ale buďme rádi, že se tomu lze věnovat alespoň takto, jen málokde na světě takové možnosti jsou.
Alexi, já osobně na Tvém místě, pokud je u tebe střelectví na prvním místě, a jsi natolik vyzrálý, abys sám poznal, zda nejde jen o zamilovanost, udělal něco jiného, než (předem neúspěšné) pokusy o armádní nabo policejní kariéru. Soustřeď své nadšení, trpělivost a svůj čas na další a další sportování. Jestli je poblíž Tvého domova nějaký sympatický klub, o mnoho lépe. U nás je ta výhoda, že když je někdo zapálený, tak má ve střelectví mnohem větší šanci dotáhnout to na sportovní špičku, než třeba ve fotbale. S obživou je to samozřejmě jinak, ale kdo ví. Když Ti tvůj zápal vydrží, jednou můžeš být na nějaké střelnici třeba instruktorem nebo trenérem mládeže. Dobrých lidí na těchto místech není nikdy dost, a jsou strašně potřeba. Když to, čeho dosáhneš, navíc předáš někomu dalšímu, bude to pro střelectví obrovská služba.
* až vyhraju tak 70mil ve sportce, odejdu z práce, postavím si pro sebe střelnici, a budu se tam kopat do prdele. No dobře, pro zdejší návštěvníky bude otevřeno rovněž :o)))
Podobně vojenský specialista nemusí být nutně na úrovni reprezentanta v desetiboji, profesionálního boxera, horolezce z Everestu, pilota F1 nebo profesora lingvistiky. Ale většinou lépe než profesor běhá, lépe než pilot F1 přežije v přírodě, lépe než desetibojař obládá boj zblízka a lépe než mnohý boxer se domluví cizím jazykem a dokáže zkrotit své vášně:o) V ničem nejlepší, ale kombinací všeho výjimečný. A sniper takovým specialistou být musí + nadprůměrně dobrým střelcem (ale opět - ne nutně takovým, jako třeba olympionici).
Snipery v moderním pojetí začali z vojáků systematicky vybírat a dále vzdělávat pravděpodobně Němci - a dělali to tak, že si vyhlédli třeba bývalého pytláka nebo lesníka, a pak už ho učili především lépe střílet. Ale opačný postup, vzít nadprůměrného sportovního střelce, a naučit ho fyzické odolnosti, odvaze i v osamění, dlouhému a nenápadnému pobytu v přírodě, to by bylo úspěšné mnohem vzácneji.
Takže pominu-li otázku zdravotního stavu (a buď rád a děkuj Bohu, že pro běžný život jsi prakticky zdravý), tak by tu ke střílení byla ještě spousta vojenské rutiny a dřiny, která se střílením vůbec nesouvisí, a dost by se ti asi zajídala a možná Tě nebavila.
Také bych se rád živil něčím okolo zbraní, více než samotné střílení by mne bavila puškařina, to je nádherné umění. Jenže ke zbraním jsem se dostal až v dospělosti (v mém dospívání, kdy si člověk vybírá své budoucí nasměrování to jaksi nebylo politicky průchodné), a dnes, když mám prozatím vcelku obstojnou obživu, nemám na to (odvahu? entuziasmus? bláznivost?) abych svou existenci hodil za hlavu a něco takového rozjížděl. Už by se ani nenaučil být dobrým puškařem, v nejlepším případě lehce podprůměrným (tohle není sranda, jako u některých zaměstnání bez měřitelného výsledku), vůbec nehraje roli, že se 17 let živím ve strojařině a technice vůbec. V obchodě se zbraněmi jsou u nás myslím karty rozdané (a legislativa a papírování hrůzostrašné, na to jsem nikdy nebyl). Samotnou střelnicí se dnes také skoro nikdo neuživí - navíc opět obrovská investice, legislativa atd. atd., no a taky si nejsem jist, zda by mne bavilo za těch pár šupů, co to nese, jen čekat, kdy se mi tak kdo zastřelí.
Takže jsem na tom jako mnoho lidí zde vespolek - poučený laik, nadšenec, amatérský (a nesoutěžící) "jenproradostový" sportovec. Krom toho asi přes rok jsem nadšeným začínajícím přebíječem. Kutilství ve zbraních je zákonem dost radikálně omezeno, takže si čas od času na nějakou zbraň vystrouhám pažbu, vyrobím nebo upravím nějakou blbinu, netýkající se nezákonných úprav, nebo si třeba z kusu oceli vybrousím nějakou kudlu (se střelectvím sice už moc nesouvisí, ale "zbrojařství" to je , a má to své kouzlo:o). Strašně rád bych na tyhle aktivity měl více času a svobody*, ale buďme rádi, že se tomu lze věnovat alespoň takto, jen málokde na světě takové možnosti jsou.
Alexi, já osobně na Tvém místě, pokud je u tebe střelectví na prvním místě, a jsi natolik vyzrálý, abys sám poznal, zda nejde jen o zamilovanost, udělal něco jiného, než (předem neúspěšné) pokusy o armádní nabo policejní kariéru. Soustřeď své nadšení, trpělivost a svůj čas na další a další sportování. Jestli je poblíž Tvého domova nějaký sympatický klub, o mnoho lépe. U nás je ta výhoda, že když je někdo zapálený, tak má ve střelectví mnohem větší šanci dotáhnout to na sportovní špičku, než třeba ve fotbale. S obživou je to samozřejmě jinak, ale kdo ví. Když Ti tvůj zápal vydrží, jednou můžeš být na nějaké střelnici třeba instruktorem nebo trenérem mládeže. Dobrých lidí na těchto místech není nikdy dost, a jsou strašně potřeba. Když to, čeho dosáhneš, navíc předáš někomu dalšímu, bude to pro střelectví obrovská služba.
* až vyhraju tak 70mil ve sportce, odejdu z práce, postavím si pro sebe střelnici, a budu se tam kopat do prdele. No dobře, pro zdejší návštěvníky bude otevřeno rovněž :o)))
-
Mirek - Příspěvky: 373
- Registrován: 28.04.2006 19:24
- Bydliště: Praha
-
Finson - Častý návštěvník
- Příspěvky: 554
- Registrován: 23.12.2005 8:53
- Bydliště: Praha 2
-
Kall - Příspěvky: 2286
- Registrován: 20.01.2004 17:44
- Bydliště: Vepřov
- Lada
- Častý návštěvník
- Příspěvky: 313
- Registrován: 07.10.2005 23:55
- Bydliště: Near Brno
Podle mě nemáš šanci i když pominu co bys musel absolvovat za výcvik který by jsi díky těm potížím myslím nezvlád testy neprojdeš, kamoš teď nedávno neprošel k vojákům přes lékařské výsledky...našli mu něco v krvi co se vychylovalo od jejich tabulek, ale zároven ho doktoři ujistili že to není žádná nemoc a nic s čím by si měl lámat hlavu je prostě zdraví...chodím s ním na tréninky a opravdu mu nic není.....
No jediné co ho může utěšit z toho jak byl na*ranej je že mu udělali zadarmo testy které stojí cca 10t a ví že je zdráv což není k zahození
Jinak těmi testy neprošlo dost lidí co říkal
No jediné co ho může utěšit z toho jak byl na*ranej je že mu udělali zadarmo testy které stojí cca 10t a ví že je zdráv což není k zahození
Jinak těmi testy neprošlo dost lidí co říkal
-
Finson - Častý návštěvník
- Příspěvky: 554
- Registrován: 23.12.2005 8:53
- Bydliště: Praha 2
-
premek - Site Admin
- Příspěvky: 931
- Registrován: 20.01.2004 22:24
- Bydliště: Praha 6
alex14 píše:Takže odpověď je NE??
A jsou ještě nějaká jiná povolání v kterých se uplatňuje střelba??
Pokud budeme předpokládat, že chceš zůstat na té samé straně zákona jako většina policejních sniperů a členů zásahovek, nepočítal bych že se uživíš střelbou. Jestli se nemýlím, sportovní střelbou se u nás živí jen několik málo lidí a nikdo z nich se tím neživí extra snadno nebo extra dobře.
Navíc jak tady už ostatní řekli, v okamžiku kdy si jdeš jednou týdně zastřílet, sám si určuješ co budeš dělat je to zábava a vypadá to jako dobrý nápad. Když chodíš každý druhý den, máš pevně daný tréninkový plán co plnit musíš a chodíš na střelnici jako do práce, přestane tě to bavit.
Je to dokonce horší než s normální prací, protože když tě nebaví práce, máš koníček na odreagování. Když máš koníček jako práci, co tě nebaví, co ti zbyde?
-
Žábra - Častý návštěvník
- Příspěvky: 336
- Registrován: 05.12.2011 10:52
- Bydliště: Praha 4
-
karotka - Příspěvky: 62
- Registrován: 23.08.2007 8:00
- Bydliště: Praha Stodůlky
Re: střelba jako profese, zdravotní aspekty atd...
Taky můžeš zkusit vězenskou službu jako střelec na věži, možná nemají na fyzičku takové nároky.
-
Petzold - Moderátor
- Příspěvky: 2837
- Registrován: 11.12.2006 18:40
- Bydliště: Sudetenland
Re: střelba jako profese, zdravotní aspekty atd...
Myslím že si tazatel za těch 11 let, od doby co tohle vlákno vzniklo, už svoji cestu životem našel.
-
karotka - Příspěvky: 62
- Registrován: 23.08.2007 8:00
- Bydliště: Praha Stodůlky
Re: střelba jako profese, zdravotní aspekty atd...
Omluva, nekoukal jsem na data, jen na posloupnost příspěvků . Když tak tu mou reakci smažte, nebudu si připadat jak trouba.
Příspěvků: 36 Stránka 2 z 21, 2
Obsah fóra / Střelectví / OFF TOPIC - MIMO TÉMA
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků