CZ 805 - nová útočná puška od ČZ

[jpp]

Tak kolik vlastně stojí ta útočná puška CZ 805 Bren A1/A2 Kč s DPH?

Přesně tolik, kolik je právě třeba...

[Denny144]

Ten seznam příslušenství za cca "26800" je nanejvýš komický.
Například ""PP GRIP" není zdaleka součástí všech sad, ale má ho jen několik pušek (dle funkce vzp).
Vsadím se ale, že nejvíc přeceněné budou pouzdra na zásobníky veleslavné firmy SPM.
Výcviková tabla, ani 3D modely jsem v životě neviděl, stejně jako výuku a školení instruktorů (nikdo z CZUB mě jako instruktora rozhodně nevyškolil).
IMHO když už se pokouší o nějakou věrohodnost, měli do toho seznamu dát konkrétní ceny.

[Amateur]

myslím, že bychom se náramně zasmáli, kdyby tam dali ceny za příslušenství. Mám asi zájem o obal na pouzdro nože, tak jen abych věděl, jak dlouho na něj budu muset šetřit

[DPMS]

Musíme se konečně dopracovat k té ceně CZ 805 v Kč s DPH.

Tzn., zda platí ta, kterou zveřejnilo MO, nebo cena uváděná ve stanovisku CZUB.

V AČR musi být cena pušky na mnoha dokladech, v evidenčním systému útvarů. Kdo má možnost, zjistěte nám cenu samotného Brenu, bez zaměřovače.

[pepaf]

Než zjišťovat někde nějak nějakou cenu a skládat si neoficiální obrázek postupně, stálo by asi za to požádat dle Zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím o informace přímo MO.
Požadovat informace o cenách v členění podle jednotlivých kontraktů a smluv s vyčíslením jednotkových cen pro každou položku včetně zbraně, příslušenství a v tiskové informaci zmiňovaných služeb. Samozřejmě info v cenách bez a s DPH.
Neméně zajímavou informací by byla stejná informace o cenách dalších doplňků jako je optika a pod..
Nicméně předpokládám, že po těch zmatečných tiskových zprávách se toho nějaký novinář chytne a ty informace si vyžádá...
Stejně zajímavý by byl dotaz na CZUB jaký je skutečně rozdíl mezi vojenskou verzí a civilním S-kem. Tvrdí že používají rozdílné materiály...

[sokar]

zákon nezákon, nevěřím že by někdo info na MO poskytl. To co tady čtu a především to cenové vycucávání hodnot a zdůvodňování proč to stálo o takový peníze navíc je normální i v jiných státních zakázkách z jiných odvětví. Doufám, že ten kdo to sepisoval si alespoň připadal jak trouba, když mu řekli najdi nebo vymysli co nejvíc rozdílů oproti S1 abysme si zdůvodnili nenažranost. Když nic nenašel tak si to vymyslel. Materiálové rozdíly si zdůvodní třeba tím, že u verze A1 použily delší dobu kalení - řekněme o jednu minutu dýl v peci a to má pak materiál úplně jiný vlastnosti že ja ? Dokud se neveme A1 i S1 a neudělají se nezávislé materiálové zkoušky, které dokážou že někdo kecá tak se nic dít nebude. Bohužel ani tehdy pokud se to prokáže se už nic nenadělá. Love sou rozebraný a nikdo za nic nemůže. Jediný co můžeme podle mě udělat my střelci je, že si tu pušku nekoupíme. Takových cenových zdůvodňování a rozpadů cen na položky sem viděl tolik, že to co sesmolili v brodě je bohužel běžný.

[Parabellum]

Ohledně rozdílu v tepelném zpracování mezi A1 a S1, tak to se mi moc nezdá. Hlaveň: tam určitě rozdíl neni, tam když už by chtěli na S1 šetřit, tak by vypustili chrom, ale jelikož toto neudělali, tak vše ostatní je již prkotina. Závorník a závěr: tam si stoprocentně taky nemohli dovolit jiné tepelné zpracování. Spoušťák, plynový násadec, taky ne. Snad jedině mě napadá, že pokud by tam byl nějaký díl cementovaný, tak je třeba cementovaný do menší hloubky a tudíž by ušetřili nějakou tu hodinu v peci a tim pádem by cementovaná hloubka byla o nějakou tu desetinu menší, což si dovedu představit, že je u zbraně která již pojede jen semiauto, jedno.

Ale celkově se mi to nezdá, že by si takhle záměrně ve výrobě rozhodili unifikaci součástek, přináší to pak problémy s uskladněnim, rozlišenim na linkách ve skladech a při samotné výrobě dílu a v podnikovém systému duplikovat pro totožný díl výkresovou dokumentaci... Z vlastní zkušenosti vim, že toto by byla celkem kontraproduktivní úspora....

Tak že za mě to je jen hledání "dalšího" argumentu pro tupé politiky, proč je 805 pro armádu dražší...

Jojo, přál bych si aby si konečně taky někdo šel sednout do chládku, za to jak se nakládá s penězi ze státní kasy. Ať je to již za jakýkoliv nákup pro AČR, či jakákoliv jiná státní zakázka, vše je strašně předražené...

[Jimram]

Parabellum: Oni skutečně mohli sáhnout pro s1 po nějakém levnějším typu hlavňového materiálu, někdo tady v diskusi psal o vysoké ceně hlavňoviny pro Bren. To tepelné namáhání je skutečně u samonabíjecí flinty nižší, i ta 15230, která se snad standardně používá ve zbrojovce, byla za první republiky ocelí pro kulometné hlavně.

[GOD]

15 230 sa začal používať spolu so zavedením rotačného kovania hlavní a bolo to v súvislosti z vyrobou vz. 58. Zmena materialu z pôvodného 13 xxx alebo 14 xxx (už si nespomínam) na 15 230 došlo okolo 60 -70 rokov.
15 230 nemá zázračné mechanické vlastnosti, výrazne lepšie ako iné ocele. Jej jedina vyhoda je že sa dá kovať= nízke vyrobne naklady. (mimo iného má aj pár nekalých vlastností - o ktorých sa bežne nehovorí a bohužial ja si už velmi nespomínam, ale niečo v zmysle krehnutia alebo starnutia kde 1-10 promile sa nekontrolovatelne poruši)

[Jimram]

ta nectnost 15230 by asi měl být problém s popouštěcí křehkostí (popouštěcí teploty kolem 450 st. C, při delším setrvání v okolí této teploty dochází k nějakému fázovému přechodu s důsledkem značné ztráty houževnatosti), Měl jsem za to, že CKV odpovídá 15230, ale nevím, kde jsem to kdysi vyhrabal, třeba si to chybně pamatuji. Ta původní mohla být manganvanadová 13242 (MV4) - Faktor, Popelínský. Neznáte někdo, co to bylo za oceli WO1, případně i CKV.

[Parabellum]

Jasně, ale ono snažit se ušetřit na materiálu a pak naopak chromovat vývrt, by bylo docela protichůdné. Chrom ve vývrtu má opravdu smysl jen u zbraně střílející dávkama. Vedlejší a příjemný efekt je čistitelnost chromovaného vývrtu.

[Gangoš]

Je to sice OT, ale nemůžu jinak. Rozlišují se dva druhy tzv. popouštěcí křehkosti a sice nízkoteplotní (+-350°C) a vysokoteplotní (od cca 450°C). Nízkoteplotní je způsobena segregací prvků jako P, S, Sn, Pb a jiných, které jsou ve většině ocelí považované za nečistoty a v kvalitní oceli by se dnes pokud možno neměli vyskytovat na hranice zrn v oceli. Vysokotepotní je způsobena precipitací nevhoných hrubých karbidů opět především na hranicích zrn. Nízkoteplotní je neodstranitelná a lze jí zabránit pouze dobrou čistotou materiálu = drahý materiál. Vysokoteplotní lze omezit rychlým ochlazením po popouštění (při hromadné výrobě to není až tak jednoduché) nebo nalegováním oceli W nebo Mo = drahý materiál.
Je smutné jak moc opomíjený je tak důležitý obor jako materiálové inženýrství......

Abych se ale vrátil ke zbraním...
Když uvážíme teplotu kdy se rozvíjí nízkoteplotní popouštěcí křehkost, tak při střelbě dávkou není problém této teploty dosáhnout, takže když se použije materiál k tomuto náchylný, tak po pár dávkách materiál už tak zkažený tepelným zpracováním může jít relatině do sraček.

Co se týká rozdílného materiálu mezi armádní a civilní verzí 805 tak z osobní zkušenosti vím, že v Brodě jsou toho schopní a že problém se skladováním a rozlišením součástek je nebude srát, vytvoří se na to papír ještě se ukáže, že ISO 9001 funguje. Rozdíl v tepelném zpracování pro různé materiály může být třeba 100°C na kalící teplotě a 50-100 na popouštěcí, což může znamenat výraznou úsporu na energiích.
Je to pěkná teorie, ale stejně si myslíl, že prohlášení o různých materiálech a tepelném zpracování jsou alibistické kecy, které mají zakrýt korupci. Jediné čemu bych věřil tak, že flinty pro armádu mají užší toleranční pole při kontrole tzn. nejspíš se bude měřit výsledná tvrdost po tep. zprac. (řekněme -+1 HRC) a ty co nevyhoví půjdou na civil. Podobně to v Brodě dělají např. se sortimentem pro vývoz (to mám ověřené).

[Justinian]

Může někdo vůbec potvrdit, co teda v S1 je za lauf?
Na stránkách je 1:12", v manuálu 1:7". O tvrdochromu se nepíše nikde.

[Parabellum]

Dle vyjádření CZUB prodejny v Praze, 1/7" s tvrdochromem.

[Jimram]

Gangoš: jen doplním- sledování nečistot je standardem u ušlechtilých ocelí, nejde o vyloženě drahou záležitost, je to dáno v podstatě hutními procesy a použitými technologiemi- elektropece, vakuové pece, případně mikrolegováním. Ty typy nízkolegovaných ocelí stojí řádově desetikoruny za kilo, vysokolegované už jsou ve stokorunách a toto se samozřejmě liší podle použitých legur. Ta CKV či BO2 zajišťovala při doporučeném režimu životnost hlavně u LK vz.26 cca 14000ran, pozdější varianty hlavňových ocelí dolegované wolframem 20000 ran (bez tvrdochromu)! Pouzdro závěru LK vz.26 mělo životnost 250000výstřelů. Existence Poldi a jejího výzkumu byla nesporně jednou z příčin neobyčejného úspěchu čs. zbrojní výroby během první republiky. Po druhé světové válce se prosadila doktrína maximální nezávislosti na dovážených legurách (v podstatě převzetí německé zkušenosti) a toto se projevilo v požadavcích při konstruování poválečných zbraní, až u vz 58 byly konstruktérům trochu uvolněny ruce v použití ušlechtilých legovaných ocelí. Pokud si člověk čte u Popelínského výsledky srovnání hlavňových ocelí, skoro to vypadá, jako by se znalosti z první republiky díky zmíněné doktríně vypařily, je ale pravdou, že hodně řešil v té době tvrdochrom.

[Rookie81]

hlavně na cz 805 se kovají z oceli 1.7765 a tvrdochromují, jak pro civil tak pro vojáky, není rozdíl

[Parabellum]

Měl bych dotaz ohledně "nerozebíratelnosti" závěru u CZ805. Vzhledem k nedostatku civilů s osobní zkušeností "vlastnictví" této zbraně, tak hlavě na místní vojáky, či přímo zbrojíře. Jak jsem z fotek pochopil, tak rozebrat lze po vyklepnutí kolíku v zadní části nosiče závorníku. Tento kolík je na jednom konci osazen větším průměrem a na druhém důlkem pro rozklepnutí a zajištění v nosiči závorníku, že ?

A zde k mé otázce, jak jsou nastavena kritéria k čištění závorníku a nosiče (u armády) ? Po kolika ranách je doporučeno závorník výjmout a vyčistit ? Nebo je deklarováno, že neni potřeba čistit vůbec ?

Další otázka je k demontáži a opětné montáži hlavně. Někde jsem četl, že tento úkon je nutné provádět momentovým klíčem. A naproti tomu jsem zase jinde četl, že klíč na povolení příslušných šroubů je v příslušenství čištění zbraně (zahnutý torx) a to by znamenalo, že není nutné utahovat na moment, ale na "krev" ? Na jaký moment a v jakém pořadí se šrouby utahují ? Nebo je klíč v čištění nějak opatřen k nepřekročení momentu (délka páky, či se začne prohýbat...) ?

[Parabellum]

Tak BRENka dneska dorazila a zítra si pro ní jedu. Tudíž ohledně dalších debat - neni nad osobní zkušenost !

[glock1719]

Drahá zkušenost

[andy.rybar]

No konečně.Celou dobu čekám kdo se přizná,že si ten zázrak koupil.