CZ 805 - nová útočná puška od ČZ

[Kentan]

Ach jo a to se říká že češi maj smysl pro humor a Němci ne... v poslední době mám pocit, že je to přesně naopak.
Tedy polopaticky. Pro tak umrněný počet lidí, který představují naše ozbrojené síly, navíc svázaný (díkybohu že nějaký ty spojence máme. Snad nebudou tak spolehlivý, jako ti z roku 1938) spojeneckými povinnostmi zavádět zcela unikátní základní zbraň jednotlivce s nutností separátní logistiky v rámci společných operací považuju za zcela zhovadilý nápad na úrovni sabotáže. Nehledě na to, že proti známým a prověřeným konstrukcím nepřináší nic nového, s výjimkou problémů danými malosériovou výrobou a nevyzrálou konstrukcí. Takto AČR dělá pokusného králíka soukromé firmě....
Ano domnívám se, že nákup odladěného komplexního zbraňového systému od některého ze spojenců by vyšel laciněji a jednodušeji, když už se SA 58 nezdá dostatečně reprezentativní. A to pomíjím, tu otázku, jak s novou zbraní vycvičit zálohy, ale pro ně nové zbraně nejsou a nejsou vlastně ani ty zálohy.

[glock1719]

Napsal jsi to moc hezky.
Oslovil me jeden prodejce zda nechci 805 v semiautu koupit za velmi výhodných podmínek .
Poděkoval jsem mu .
Proc šlapat za své prachy do hovna ze.
A pak proc byt pro smích .
Ale vzal jsem Parku taky za velmi výhodných podmínek .
O kolik by asi stalo nas daňově poplatníky kdyby se zbraňový komplet jednotlivce nakoupil venku a navic kvalitnější .

[ufo]

Vratime se k CZ 805 - nová útočná puška od ČZ !

[Lopez]

Měl jsem možnost porovnat střelbu z Brena S 1 ( 14") s Bushmaster ACR ( 16"). ACR má lepší pažbu, menší spolehlivost, obě mají podobný zpětný ráz, pušky se zvedají doprava nahoru - dost citelně. Bren mi přišel subtilnější při absenci bočních rajlů než ACR, to má předpažbí komletně orajlované. PAR má podobný efekt zpětného rázu, ale není tak citelný, nebo mi to nepřišlo, protože jsem na ni zvyklý. Samozřejmě se to nedá srovnávat s odladěnou plynovkou, ta se po střelbě z agresivních písťáku chová jako přerostlá malorážka.
Neberte to jako nějaký test, spíše jsem zkoušel pušky pocitově co a jak. (Munice : S&B, Magtech, Hornady, Barnaul, přebíjené)
Pokud bych si měl vybrat za ty prachy, asi bych zvolil Bren S1 než ACR, to je můj názor. ACR se super bez síly zase rozebere, lehce můžeš měnit ráži ?? Asi je to o preferencích a finančních možnostech každého soudruha....

[gunman]

Náš dovozce zbraní CZUB není schopen odpovědět na to, zda jsou tyhle civilní 805 už upravené nebo jsou na nich původní, armádou kritizované prvky.

Takže za mne se nákup neuskuteční.

[jpp]

Pokud jde o vlastní příběh zbraně, je dobré se ohlédnout trochu do minulosti. O přezbrojení na 5,56 se vědělo dostatečně s předstihem.

V dlouhodobých akvizičních plánech byl projekt od druhé poloviny devadesátých let s horizontem realizace myslím 2008. A CZUB o tom samozřejmě dobře věděla. Ještě kolem roku 2000 se CZ snažila resuscitovat systém LADA různými facelifty a byla přesvědčena, že mají vystaráno. S Ladou obrážela výstavy a čekala až spadne kontrakt do klína.

Zatímco v roce 2005 měla FN Herstal už třetí prototypovou řadu SCARu, na zkouškách v USA u , HKčko intenzivně vyrábělo HK 416 pro Delta force a modernizovalo G36 u nás bylo mrtvo a jen se oprašovala Lada.

Zlom nastal až v roce 2006, kdy se konečně někdo podíval pravdě do tváře a pochopil, že oprášený kalach asi nikoho neuchvátí... Ani tak se ale v CZ nic nedělo. Hoši vyrazili do Slavičína za Findorákem a první funkční vzorek toho co bude v budoucnu 805 vznikl v roce 2006 a v listopadu 2006 ho za tepla prezentovali tehdejšímu NGŠ Štefkovi. Tento funkční vzorek byl v roce 2007 testován v CZW Slavičín, jenže po úmrtí Findoráka neměl v CZW kdo ve vývoji pokračovat. Mimochodem, byla to ta zbraň kterou mělo CZUB na stánku na veletrhu IDET 2007, pod černou hadrou ve skleněné vitríně...

První funkční vzorek se tak dostal do CZ až na konci roku 2007 (!) kdy byl do projektu zapojen Ing. Guryča, který začal zpracovávat dokumentaci a řešit jednotlivé uzly, které předtím nikdo neřešil. První prototypy vznikají až v průběhu roku 2008 a teprve až na konci roku 2008 (!!!) rozhoduje vedení CZUB o vytvoření konstrukčního týmu do kterého vyčleňuje další 3 konstruktéry (Bachůrek, Kafka a Šimek).

V květnu 2009 je pak zbraň poprvé k osahání na výstavě IDET v Brně a už v listopadu 2009 je vypsáno výběrové řízení na dodávku zbraní ze strany MO. Mimochodem, zadání si vyzvedlo 27 subjektů, na podání nabídek byl měsíc a nabídku nakonec 18. prosince 2009 podali pouze 2 zájemci a to CZ a FN přes MPi. 1.2.2010 ministr potvrzuje, že je vybrána nabídka CZUB a 18.3.2010 podepisuje ministr Barták smlouvu na dodávky zbraní.

Mimochodem, granátomet konstruovali od října 2007, ale první střelby funkčního vzorku realizovali až v březnu 2009 (!!!) protože do té doby neměli granáty 40mm. Teprve na základě těchto střeleb vznikl v průběhu roku prototyp, na kterém se pak v průběhu roku 2009 "vychytávali mouchy".

Co dodat... Snad radši nic... Ctěný P.T. čtenář si jistě názor udělá

Myslím, že přísloví o tom, že kdo maže, ten jede se potvrdilo bezezbytku...

[Jimram]

Pro ilustraci by bylo vhodné uvést, kolik statisíců/milionů nábojů se v rámci zkoušek funkčnosti/spolehlivosti vystřílelo a v které fázi vývojových prací. Z toho vývoje v rámci těch několika let musí vylézt něco, co je spolehlivé, a bez rozsáhlých zkoušek by to bylo mimo realitu. Začasování dalších konstruktérů do týmu podle mne odpovídá začátku přípravy sériové výroby, možná ještě mohli řešit nějaké jiné řešení uzlů na granátometu.
Pokud ČZUB na civilní verzi používá hlaveň vyvinutou na životnost 50000+, pak je to významná hodnota navíc. Jinak lze očekávat, že s civilní verzí vznikne i nejaký ekvivalent úspěšných kompů jako u 58.

[jpp]

Ale prosím tě... Miliony nábojů v rámci vývoje? Kde žiješ Ještě jednou se podívej na ty termíny... Na konci roku 2007 začali v CZUB kreslit a když po roce posílili tým o další konstruktéry, bylo to proto, že se vědělo, že v roce 2009 spadne výběrové řízení a oni nemají nic jiného, než prospekty a pár prototypů, které neměli v té době za sebou víc než pár tisíc ran...
Je taky potřeba si to zasadit do kontextu politické garnitury na MO v té době. Náměstek obrany Barták se nijak netajil svojí náklonností k MPi, která zastupuje FN a mávnutím kouzelného proutku okamžitě po nástupu rozjel nákup 1000 ks pistolí Glock od MPi, jak jinak než bez výběrového řízení.
Pro chlapce v Brodě to byl doslova šok, a začali mohutně hýkat do sdělovacích prostředků a lobovat na všech frontách, aby jim kšeft desetiletí náhodou nevyfouknul SCAR. A to že to politicky umí, tak o tom žádná... Takže výběrové řízení sice bylo, ale tehdy už rozkaz zněl jasně. Musí to být CZUB, za každou cenu...

Mimochodem, seriově vyráběná zbraň se od té co byla představená na IDETu 2009, s níž se CZUB účastnila VŘ se značně lišila. A seriová výroba? Tase rozbíhala až na základě podpisu smlouvy a se značnými problémy. Připomeňme, že první pušky měli dostat vojáci v listopadu 2010.

Termín však nebyl dodržen. Deník E15 z pondělí 6. 12. 2010 přinesl v rubrice „byznys“ informaci nejen o tom, že si neúspěšní uchazeči o kontrakt stěžují na zásadní porušení podmínek tendru a zřejmě podají žaloby, ale také v tom smyslu, že si budou vojáci muset na nové útočné pušky počkat zřejmě až do konce listopadu 2011. Pušky jsou prý údajně opatřeny kratší ramenní opěrou, než požadovali vojáci, při pádové zkoušce se rozlomila plastová šachta zásobníku a elektronické zaměřovače jsou těžší, než bylo stanoveno. CZUB ale kontruje, že pušky úspěšně ukončily stanovené kontrolní i vojskové zkoušky a jen kvůli dodatečným požadavkům vyplynuvším ze zkoušek dochází k dílčím úpravám, které ale nejsou zásadního charakteru a nemění technické parametry zbraně.

No dalo by se pokračovat

Malá perlička jak vypadal Bren na IDETu 2007:

[guntroll]

Asi to tady už proběhlo, ale přijde mi že "venkovní" breny jsou oproti "domácím" trošku upravené - seká se jen každý cca 10tý

Též si oboustranná pojistka již vybrala svou první oběť, ale víc nemůžu ani naznačovat....

[Biggles]

VitaSVT40: Najít se to dá i na stránkách MO, je tam soupis grantů za bůh ví kolik let...
edit: Koukám, že ty informace už dost zkrouhli a to co tam zůstalo nejde otevřít (takže zkusím dohledat jinak)...no asi vědí proč...
edit 2: Jimram: Mohl bys uvést na jakém projektu jsi pracoval a kde si viděl ty milióny munice? Ve Slavičíně, kde soudruzi brečeli, že zkoušky jsou moc tvrdý a nedala by je žádná zbraň? Kam se dokonce měl vézt SCAR (nějakej z krabice), aby hyperhustokrutopřísný nejlepší útočný pušce světa vytuněný na zkoušky ukázal, že to jde s prstem v laufu? Případně při těch zkouškách, kdy ten krám neprocházel a hoši z CZUB si svojí nejlepší pušku zase jeli dopilovat (opakovaně) a nikdo pak nezkoumal, nakolik upravenej dovyvinutej vzorek zvládne i předchozí zkoušky?

[trabi_fun]

...to je fakt, hadr se sejmul az ve chvili, kdy prisla Vlasticka - ta se zajmem zkoumala, jak se hosi v CZ pochlapili. Strelil jsem si tehdy jak z toho Findorakova prototypu tak i ze SCARu, z original M4 od Colt Defense, SAR 21 ...subjektivne hodnoceno, vsichni konkurenti vychazeli uzivatelsky lip za 30-40% usporu porizovacich nakladu. Asi nema vyznam poukazovat na ceska vyberova rizeni, kdo nahledl pod poklicku - mysli si o tom sve, ale stale se najdou jedinci, co ty nestandardni, korupci opredene "postupy" obhajuji...

[Jimram]

nedělal jsem zbrojařinu, ale zkušenosti v případě positivních vývojů jsou podobné. Jinak na spotřebu nábojů např. při zkouškách životnosti hlavní při testování různých technologických postupů stačí jednoduché počty. Podle problémů, o kterých mluvil tuším tech. ředitel na přednášce v Brně jim to muselo spolknout 500000 až 1 mil nábojů. Mohli při tom sice testovat další skupiny, ale tyhle zkoušky musely být žravé, jinak to nešlo realizovat.

[Biggles]

Něco jiného je realita a něco jiného je přednáška...a to mluvím teď v podstatě v jejich prospěch. Protože jinak by tu munici spotřebovali zjevně zbytečně...

[DPMS]

K projektu CZ 805 mám naprosto shodné informace, které zde prezentuje JPP.

Nechápu, jak může někdo po tolika faux pas a mnohaletých problémech nejen s útočnou puškou CZ 805, ale prakticky s každou státní zakázkou, lidem z CZUB ještě věřit. Po cca 30 leté zkušenosti s CZUB, jejich produkty a zaměstnanci, zástupcům CZUB říkáme sňatkoví podvodníci.

Stačí si v médiích vyhledat velkohubá prohlášení "vyrábíme nejlepší zbraně na světě", "CZ 805 je světový unikát". I když s tím unikátem měli v CZUB v podstatě vlastně pravdu .

[jpp]

nedělal jsem zbrojařinu, ale zkušenosti v případě positivních vývojů jsou podobné. Jinak na spotřebu nábojů např. při zkouškách životnosti hlavní při testování různých technologických postupů stačí jednoduché počty. Podle problémů, o kterých mluvil tuším tech. ředitel na přednášce v Brně jim to muselo spolknout 500000 až 1 mil nábojů. Mohli při tom sice testovat další skupiny, ale tyhle zkoušky musely být žravé, jinak to nešlo realizovat.

Ano, je vidět že o zbrojařině v české kotlině nic nevíš. Jestliže garantují 20.000 výstřelů (otázka jaká ta garance je) tak to odstříleli reálně na 1 nebo 2 zbraních a to ještě u toho zkoušeli kde co dalšího... A nebo taky dali 5.000 proměřili dali dalších 5.000 proměřili, spočítali a řekli dobrý, to vydrží...

[DPMS]

U životnosti hlavně 50 000 ran jsem se chtěl také pozastavit. Kdo ví něco o „agresivitě“ 223 Rem., resp. 5,56x45, vůči vývrtu hlavně, tak se musí jen pousmát.

V uvedeném případě se navíc jedná o zkoušku životnosti vojenské samočinné zbraně, tedy střelba vojenskou municí (SS 109) nejen jednotlivými, ale i v režimu dávek, tzn. extrémní tepelné namáhání a tudíž zrychlené opotřebení vývrtu hlavně.

Po pravdě, ono i ta garance 20 000 ran, jako minimální hodnota životnosti, je pro vojenskou zbraň parametr krajně problematický.

Tak jako již tradičně, se nepředpokládá, že bude tento parametr někdo v rámci útvarů MO sledovat a zbraně, které požadavku nevyhoví, případně CZUB reklamovat. Mj. zkušenost z jiných ozbrojených říká, že CZUB nevyreklamujete ani prokazatelně vadné zbraně, takže oněch min. 20 000 ran vypadá vskutku impozantně.

Pokud bychom, byť jen teoreticky, připustili životnost hlavně oněch 50 000 ran, což je mimo realitu, tak by byla hlaveň patrně jedinou součástí, která by nebyla u takto exponované CZ 805 ještě vyměněna.

Informace předkládané CZUB je nutné brát vždy s patřičnou rezervou. Výmluvy na podvratnou činnost konkurence, chybné zadání, přespříliš náročné zkoušky, jejich neobjektivní provedení, destruktivní požadavky neidentifikovatelných zástupců státu… zde patří do osvědčeného repertoáru. Samozřejmě, vždy je snazší svádět chyby na ostatní, než přiznat chyby vlastní.

V tomto příspěvku se zaměřím na dvě často užívané, s realitou však zjevně kolidující, výmluvy CZUB:

1. MO požadovalo, aby byla nově zaváděná útočná puška multirážová. Proto má CZ 805 vyšší hmotnost, málo vstřícné proporce, neoptimální vyvážení atd.

2. Absence prvku pro rychlé vypouštění závěru útočné pušky CZ 805 je důsledkem požadavků na přísné pádové zkoušky.

ad 1. V zadávací dokumentaci, resp. v technické specifikaci pro novou útočnou pušku s podvěsným granátometem (uveřejněno na konci roku 2009), se v příloze „Takticko – technické požadavky, provozní a užitkové vlastnosti zboží“ jednoznačně požaduje útočná puška v ráži 5,56x45mm, a to ve dvou provedeních „útočná puška“ a „útočná puška ve zkrácené verzi“. O podmínce, či pouhé možnosti přechodu specifikované zbraně na jiné ráže, zde není ani zmínka.

Z oficiálních dokumentů tedy vyplývá, že multirážovou koncepci, kterou se mnohdy ospravedlňují vyšší hmotnost, nevhodné vyvážení, nevstřícné proporce a celková složitost CZ 805, MO v zadávací dokumentaci vskutku nepožadovalo. Technická specifikace nebyla nestranná, jelikož poměrně přesně kopírovala zbraňový komplet FN SCAR, přičemž v konečné fázi byla bezpochyby znásilněna do podoby vyhovující naprosto neodzkoušenému kompletu CZ 805/MEOPTA, destruktivní požadavky, na které se dnes zástupci CZUB při kritice CZ 805 často odvolávají, opravdu neobsahuje.

V čem tedy spočívá problém? CZUB, jakožto privilegovaný dodavatel, neoficiálně získávala informace pro vývoj útočné pušky se značným předstihem, a to především od spřízněných vysokých důstojníků a úředníků MO (mj. takové jednání, tedy vynášení důležitých informací před vyhlášením soutěže, by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin). Předávané informace však nebyly vždy zcela odborně fundované. Později se vyhlásilo „výběrové řízení“ a CZUB, ačkoli měla informace opět s předstihem a mohla podmínky zadání ve svůj prospěch ovlivnit, což také učinila, je nakonec překvapena, že zbraňový komplet konstruovaný na základě „zaručených informací přímo od pramene“, koncové uživatele mírně řečeno vůbec nenadchl, a jeho „nadstandardní“ vlastnosti, jako např. multirážovou koncepci, v praxi nevyužijí. Jelikož se však na vývoj vynaložilo již hodně úsilí a především peněz, tak MO komplet CZ 805/MEOPTA, na pokyn aktuálně určující politicko-ekonomické lobby, v rámci zmanipulovaného výběrového řízení hromadně nakoupilo a nedostatky, alespoň ty v rámci dané konstrukce a koncepce zbraně řešitelné, se postupně odstraňují.

Multirážové útočné pušky při stávající úrovni techniky přináší nejen určité výhody, ale i podstatné nevýhody, jako jsou zejména vyšší složitost a hmotnost, včetně nepříliš uspokojivého vyvážení (zpravidla jsou těžké na předek), a samozřejmě i podstatně vyšší pořizovací cenu. Vezmeme-li v úvahu, že je zde zpravidla vyřešen pouze přechod na výkonově a rozměrově srovnatelnou variantu náboje (např. střední balistický výkon 5,56x45/7,62x39), kolik podstatných součástí zbraně se musí vyměnit, kolik tyto stojí, jakou mají hmotnost a rozměry, jaké úkony musím pro transformaci na jinou ráži učinit, co vše k tomu potřebuji a že musím útočnou pušku samozřejmě opět nastřelit, tak se lidé z praxe oprávněně ptají, a proč bych takovou transformaci útočné pušky vlastně vůbec prováděl, k čemu taková možnost změny ráže u pravidelné a profesionální armády se zásobováním standardizovanou municí vlastně je? Proč mám celé dny kromě již beztak těžké výstroje nosit zbytečně hmotnou a nevhodně vyváženou útočnou pušku jen proto, že teoreticky může býti přestavěna na jinou ráži, avšak 95% konečných uživatelů této „výhody“ nikdy nevyužije. Vyspělé armády testovaly, avšak hromadně (plošně) tuto koncepci z mnoha, mj. i uváděných důvodů, nezavedly. Po pravdě řečeno, ona je ta multirážová koncepce útočné pušky výhodná především pro výrobce. O jejích výhodách mohou snad ještě přesvědčit od praxe zcela odtržené generály, avšak nikoli racionálně uvažující vojáky a velitele.

Prvním a základním problémem CZ 805 je tedy skutečnost, že CZUB z vlastního rozhodnutí vsadila na doposud neověřenou a při stávající úrovni techniky pro koncového uživatele a vojsko nikterak přínosnou multirážovou koncepci. Přitom přezbrojení MO standardní, uživatelsky vstřícnější, jednodušší a lehčí útočnou puškou ráže 5,56x45mm by daňového poplatníka vyšlo min. o 350 000 000 - 500 000 000 Kč levněji (opravdu účelné, efektivní a hospodárné vynakládání finančních prostředků státu, resp. daňových poplatníků).

Kdyby tedy MO multirážovou koncepci skutečně požadovalo, byla by nepochybně nedílnou součástí zmiňované technické specifikace, jelikož ještě před vyhlášením toho divadla, které někteří nazývají „výběrové řízení“, bylo v politických kruzích o vítězi již předem rozhodnuto (mj. vyhrála dražší nabídka s puškou s prokazatelně neukončeným vývojem, tedy nabídka odporující základnímu požadavku zadání) a takto účinný diskriminační požadavek by se pro splnění politického zadání zadavateli zajisté velmi hodil.

ad 2. Výmluvy CZUB na nedokonalost a zaostalost ovládacích prvků CZ 805, a to z důvodu náročných pádových zkoušek (pro MO platná metodika TP-VD-637-81, zde část 35, vychází z ruského vzoru) jsou rovněž nedůstojné. Ani podle metodik NATO (AC 225), ani podle tuzemských (TPVD), nejsou pádové zkoušky definovány tak, jak je obvykle prezentují zástupci CZUB. CZ 805 je zbraň střílející z uzamčeného závěru, a proto byla se závěrem v přední poloze také podrobena sérii pádů, a to po 5-ti na pravý a levý bok z výšky 1m, a 5x na ústí hlavně z 1,5m a na botku ramenní opěry až do vyčerpání její životnosti. Pády jsou realizovány na tvrdou podložku (obvykle betonovou podlahu).

Zkouška zbraně se závěrem zachyceným na záchyt závěru nemá racionální důvod, jelikož bezpečnost je zde ověřována zejména 5 pády na ústí a na botku ramenní opěry s nábojem v nábojové komoře a odjištěnou zbraní, a to již ze zmíněných 1,5m. Pokud by byla zbraň podrobena pádům se závěrem v zadní poloze, nepochybně by se u každé zbraně, tedy i u CZ 805 závěr ze záchytu v rámci zkoušky uvolnil, např. při pádu zbraně na botku ramenní opěry, a to již z malé výšky, jelikož dynamické síly hmotného závěru snadno přemůžou vratnou pružinu. No a co by to způsobilo za problém, max. by po pádu zbraně závěr podal náboj do nábojové komory.

České pádové zkoušky dle TPVD úspěšně absolvovaly i jiné zbraně (např. HaK 417, která má ovládání záchytu závěru totožné s U.S. M16/M4), jejichž ovládací prvky z hlediska manipulace snesou i ta nejpřísnější kritéria. CZUB mj. rovněž tvrdí, že to byla armáda, kdo požadoval blokaci závěru při zajištěné zbrani. Nelze to zcela vyloučit, neboť o přezbrojování často rozhodují nepříliš kompetentní a soudobých manipulačních návyků neznalí důstojníci, ale v zadávací dokumentaci inkriminovaný požadavek rovněž nebyl, a takto stupidní řešení nemá ani již morálně zastaralý sa vz. 58, který obdobný program zkoušek kdysi taktéž absolvoval.

Informace předkládané CZUB je tudíž nutné brát vždy s velkou rezervou. Už jste snad viděli „zbrojováka“, který by přiznal, že v CZUB něco pokazili?

Popravdě, z taktického hlediska je vypouštění takových pohádek velmi účinné, CZUB přece za nic nemůže, a kde se může běžný občan, či voják dopátrat pravdy, a přeci, na některých diskusních fórech. Přesto nechápu, že jim na ty bláboly dnes ještě někdo skočí.

[Justinian]

K té životnosti taková perlička - momentálně se dodává v pořadí třetí velikost kalibrů na měření kanálků regulátoru. U prvních totiž "špatná" strana i u minimálně střílených zbraní procházela. Dodala se tedy nová, širší sada. Ta začala brzy procházet taky. Řešení? Vyrobila se třetí.
Takže se nebojím, že by hlavně deklarované životnosti nedosáhly, ony se prostě posunou standardy.

[Kentan]

Takže abych to shrnul, čímž by se toto téma dalo uzavřít
CZ805 je zbytečný nesmyslně drahý projekt zcela ve smyslu bitevníků ALCA, modernizovaných T72, Gripenů a třeba pevnosti Plasy blahé paměti, kdy imperátor z boží milosti Josef II se zdvořile stavbyvedoucího dotázal, zdali není festung vystavěn ze zlatých cihel, neb cena by tomu odpovídala. ( A to se AČR k tomu co bylo před rokem 1918 nehlásí...). Ó my se máme, že na to máme.

[Jimram]

DPMS: úplná teorie relativity, málokdy je vidět používání dvojího metru jako v tom, co píšete. Když už máte potřebu porovnávat se 417, pak cena za kus je cca dvojnásobná než u brenu. Pokud vím, tak při nasazení v Afganistánu byl zaznamenán opakovaný problém dovřít závěr v prašném prostředí, sedl natvrdo a šťouchadlem nešel dovřít, výrobce též trval na tom, že zbraně jsou v pořádku (jen jsou přece jen spolehlivější na střelnici). U PKT byla životnost hlavní 70000ran (tvrzení zbrojíře), nevím, jestli se to týkalo jen ruské provenience nebo i polské licenční výroby. Popelínský mimochodem psal, že ruské hlavňové materiály výrazně předstihovaly naše. Jestli se ČZUB podařilo přiblížit těm ruským vyšší třídy, pak se to lehce ukáže v životnosti hlavní třeba na střelnicích. Jestliže píšete, že flinta je špatně vyvážená, tak kde má těžiště a jak ho ovlivňuje umístění opt. přístrojů?

[onevan74]

Co to meleš o dvojnásobný ceně HK417?
81500,- za HK417 versus 98000,- za CZ805,- ???
Na to nemusim bejt inženýr abych obhajoval ten českej šrot.