Drobné opravy na zbraních pájením

[mondo]

Na akú teplotu je možné bez ujmy zohriať hlaveň, pri potrebe napajkovania novej mušky? Diky za odpoveď.

[romi]

Pokud použiješ cín tak je třeba 200°C
Sežen si pájecí pastu která se používá v elektrotechnickém průmyslu, naneseš po dožadovaného spoje a zahřeješ v manželčině elektrické troubě. /jen tě nesmí při tom chytit/

[mondo]

Kámoš to robil tak, že Propanbutanovým horáčikom nahrial miesto až sa klampiarská pájka v dierke rozliala a potom tam uložil nahriatu pocínovanu mušku. Predtým tam dal tú kyselinu soľnu alebo čosi také, a dobre mu to drží, aj keď ju potom piloval. Ide mi o o to či nemôže hlaveň tepelne poškodiť.

[Igrlik]

Teploty, pri ktorých sa rozleje cínová pájka ,nepoškodia hlaveň určite!!! (Z funkčného hľadiska - o povrchovej úprave nehovorím... no ale tú kyselinu - to by som si asi 17x rozmyslel!)

[PatrikV]

Predtým tam dal tú kyselinu soľnu alebo čosi také

Používá se pájecí voda z kyseliny solné a v ní rozpuštěný zinkový plech.
Jinak se dá koupit hotová pájecí kapalina tam kde mají potřeby pro klempíře, svářečky a lepší drogerie. Ohřevem v troubě jak doporučuje Romi se dá získat různá barva - od nažloutlé až po krásně modrou - na pájení bych to moc nepoužíval. Lépe je místně ohřát hořákem na PB. Pokud to nejsou letované hlavně tak by jim to nemělo uškodit.

[emde]

Neblázněte s tou kyselinou, to používají maximálně klempíři na okapy, zbytky kyseliny vám sežerou brynýr. V elektrotechnice se používá kalafuna (někdy rozpuštěná v lihu). Zbytky po pájení snadno odstraníte štětcem a lihem .

[Vlado]

Kyselinu s rozpustenym zinkom v minulosti pouzivali, pretoze to bolo najdostupnejsie. Dnes pri sucasnom vybere kvalitnych pajok, pajkovacich past, tavidiel, ..., je to uz zastarale.

[PatrikV]

Neblázněte s tou kyselinou, to používají maximálně klempíři na okapy, zbytky kyseliny vám sežerou brynýr. V elektrotechnice se používá kalafuna (někdy rozpuštěná v lihu). Zbytky po pájení snadno odstraníte štětcem a lihem .

To bych se rád podíval jak pájíš kalafunou cínem na železo
Po rozpuštění dostatečného množství zinku v kyselině vzniká pokud se nepletu chlorid zinečnatý který nemá s kyselinou nic společného.
Viz odkaz na prodejce: http://www.chemweld.cz/?p=productsList&iCategory=79 Chlorid zinečnatý je součástí všech past a kapalin které zvládají ocel.

To co popisuješ platí jen a pouze v elektrotechnice při pájení na mosazné, měděné, pocínované povrchy. Na železe si s tím ani neškrtneš.

Lepidlo je dobré, ale záleží jaké teploty dosáhne hleveň při střelbě.

[Kentan]

kalafunou a cínem železo na železo pájím běžně - plátkuju si tak ocílky na křesadlech. Záleží na vrozené inteligenci a šikovnosti. U těch co jsou v tomto směru disponovaní méně, tak stačí, když si povrchy před exekucí řádně očistí.

[Jim11]

Je to naprosto normální, pokud je železo čistý a není masný, tak není problém, kalafuna bohatě stačí.

[emde]

Děkuji Kentanovi a Jimimu za podporu.

Používám kalafunu i na železo více jak 30 let a bez problémů. Nejprve očistím pájenou plochu pilníčkem, nebo v nouzi nožem. Pak nanesu tenkou vrstvu kalafuny a horkou páječkou nanesu cín. Nejprve se udělá kulička, která se po několikerém přejetí hrotem (pořádně přitlačit) rozleje po očištěné ploše. Takto ocínuji obě pájené plochy. Nakonec stačí pouze pájené předměty přiložit na sebe a ohřát, popř. přidat pouze minimální množství cínu.

Takto lze v nouzi opravit např. i takovou součástku, jako je úderník pistole DUO.¨

Pro nevěřící Tomáše i Patriky : vyzkoušejte si to sami

Mimochodem tzv. věčný hrot do trafopáječky má také pracovní část smyčky ze železa.

[mondo]

Už som toho pocinoval ako elektrotechnik a kutil s použitím kalafuny veľa od medi, cez mosadz, železo, nerez aj hlinik. Ale pri nahrievani hlavne propan-butanom:
1, alebo ak som tu kalfunu dal na ešte na nedostatočne rozohriatu hlaveň a kým sa začala taviť cína tak kalafuna zhorela a mohol som začať od znova
2, alebo kým som nahrial hlaveň dostatočne, tak sa propanbutanom železo orosilo a očudilo, a už nepomohla ani kalafuna a nachytalo to.
Pomohla nám nakoniec až ta kyselina (opatrne maličká kvapka do jamky). Asi je ta hlaveň veľká masa

[Kentan]

Pájím stejně jako Emde. Nejsou to žádný čáry....... Když je předmět velikej, kombinuju propanovej hořák s velkou elektropájkou tak, abych to udržel horký. Tím propanem to ohřívám nepřímo, tak aby to na pájený ploše nerosilo. V nouzi stačí i elektrickej plotýnkovej vařič.

[PatrikV]

Jsem nucen konstatovat, že mám asi zmetka kalafunu. Pro mně je jednodušší vzít tu správnou pájecí kapalinu a nemusím experimentovat. Protože kdyby to bylo tak jednoduché, proč by se všichni ostani trápili s kyselinami.

[PatrikV]

Mimochodem tzv. věčný hrot do trafopáječky má také pracovní část smyčky ze železa.

Ono to zas až tak s tím železným hrotem nebude úplně pravda:
"Dlouhé životnosti bez úbytku mědi je dosaženo galvanickým nanesením min. 50 mikro/m silné vrstvy železa, která spolehlivě chrání měď proti působení cínu. Poželezněná vrstva je dále chemicky stabilizována proti okysličení a pokryta min. 8 mikro/m vrstvou cínu. " A druhá varianta je pracovní část z wolframu.
Nicméně jsem si to vyzkoušel s tou kalafunou a uznávám, že to jde. Ale rozdíl oproti používání pájecí kapaliny přímo na železo je takový, že bych přirovnal pájení kalafunou na železo k zatloukání hřebíků kleštěmi - jde to, ale s vhodným nástrojem je to daleko jednodušší.

[4mike]

pokud dokážete být při práci opatrní (na sebe i to co letujete) zkuste si fosforečnou, má to vyšší teplotu varu než HCl či "zincwasser"

[BARRY]

Na pájení zvěrstev mimo elektroniku používám pastu Eumetol. Tuším, že se to tak jmenuje. Prodávalo se to ještě za bolševika, ale snad bude nějaká náhrada.

[4mike]

náhradou byl Letol

[PatrikV]

Těch přípravku je na trhu celá řada a neměl by být problém najít ten správný na daný materiál. Práce je určitě daleko jednodušší a výsledek kvalitnější. Určitá improvizace je možná, ale nemělo by to být za cenu ohrožení sebe a okolí.

[Phantom]

Já už léta ke složitějšímu pájení používám Acylpyrin, jenom to pak musíte dobře očisti, je to taky kyselina.