Křesací kameny...

[staM]

blecha.z:
Takovýto kámen jaký jsi popsal by jeho uživateli při použití v křesadlovém zámku pravděpodobně vynesl protest ze strany soupeřů.

[blecha.z]

No tak na závody přírodní achát, na běžné střílení umělý pazourek. Pokud by to vydrželo 1/4 proklamovaného množství zápalů, byly by náklady na střelbu hodně nízké. Tyčinka je asi 6 cm dlouhá, kousek upižlat na flintu, zbytek do kapsy. Paráda.

[Fandaks]

staM: Popsal jsi to a rozebral opravdu dokonale. Já do křesaček nedělám a ptal jsem se proto, že v obchodech pro výtvarníky a restaurátory nabízejí leštící acháty prý v prvotřídní kvalitě nasazené na dřevěném držátku, asi jako tužka. Tvarem a velikostí by se hodily asi jenom dva z nabízených druhů a cena je kolem 600 Kč za kus. Je to samozřejmě strašně drahé, spíš bych se zajímal o dodavatele těch achátů.

[staM]

Když to proberu trochu dál tak na jedno ostří kamene jsem pořídil 31 výstřelů a 17 selhání zapálení.Nepočítám poslední ránu,kdy jsem měl nabito a pořeboval jsem vystřelit.Pokud by i druhé ostří kamene fungovalo obdobně je to 62 výstřelů na kámen.Při ceně kamene cca 2 Kč na odpálený výstřel.To je celkem dost.Počet selhaných zapálení je hrozný.Kdybych chtěl někoho hodně naštvat tak mu kámen věnuju třeba do soutěže v disciplíně křesadlová brokovnice.Tam se počítá po třech selhaných výstřelech (nezapáleních) každý další terč jako chybený.

Slíbené fotky kamene:





Používané ostří je dost vysypané.Pokud půjede znovu nabrousit,zkrátí se kámen na 11 mm.Takový krátký kámen v kohoutu už pevně neuchytím-pro mě nemá cenu se dobrušováním zabývat.
Když to proberu celé,tak je takovýto kámen (hlavně díky počtu selhčů) pro mě v mém zámku bezcenný.

Černá-ohraničení vysypaného kamene
Modrá-zamýšlená htanice dobroušení
Žlutá- zvýraznění podélného vysypání

[Kentan]

Pánové, pánové, vaše omyly mě donutily se zaregistrovat.... Nejde o žádný syntetický achát, jde o normální achát, který není vhodný pro šperkařskou výrobu - nemá kresbu (pokud má, je vhodný, aby léta nešly příčně, protože po nich se láme) a hnusné barvy - tedy vlastně odpad. Kámen je broušenej na diamantových brusech a diamantovým brouskem na nože (černý hrubý) pod vodou ho lze snadno dobrušovat. Kameny prodává pan Stifter a pokud se nakoupěj ve větším nejsou vůbec drahý. To že někomu zámek kameny láme, to je dáno tím, že se musí metodou pokus-omyl najít pro daný zámek optimální rozměr kamene. Mimo achátu a pazourku se kameny dělaj ještě z jaspisu, který je na ně nejlepší, ale taky nejdražší.
Jen tak k výdrži bych konstatoval, že v době Napoleonských válek voják fasoval 80 patron a k nim 3 kameny. Po každých ca 15 ranách měl vyčistit zámek a po 30 ranách vyčistit zámek a vyměnit kámen. Domnívám se, že tvůrce tohodle nařízení věděl, proč tak nařizuje
Ke spolehlivosti dodávám, že ocílka musí být z dobře zakalené uhlíkaté oceli (stačí doletovaný plátek) a kámen tak usazen, aby jisky směřovaly do středu pánvičky (tak hovoří dobový předpis). Aspoň na pánvičku doporučuju dávat švýcarský prach číslo 1, který je pro tento účel vyráběn. Není tak hrubý a grafitovaný jako Vesuvit, zároveň hoří mnohen rychleji (kvalitní dřevěné uhlí při výrobě) a je i citlivější na jiskry.
Se svou mušketou 1807 (ocílka plátek pilky na železo, Amerikanischer Stil Achat, 16x21x5,5mm, prach Švýcar č.1 na pánev, 9 gramů Vesuvitu do hlavně) tyhle zkušenosti: Na jednu hranu kamene průměrně 36 ran než začne zlobit (přestane generovat jiskry). Pokud měním kámen pravidelně po 30 té ráně (a čistím zámek), tak mi zapálí prach na pánvičce víc jak v 95% případů. Můžu říct, že jen maximálně v 10% případů z nějakého důvodu nevyjde rána.

[Hungry]

No vida...
Vítej mezi námi a díky za cenné rady!

[staM]

Vitám tě na Střelectví a v Black Powder.Tvé zaregistrování na tomto fóru bude jistě přínosem pro nás přítomné,ale i pro ty kteří ho dosud jen pročítají….
Každý další pohled „na věc“ může být přínosný pro všechny.Z příspěvku je zřejmé,že i tebe křesadlové zbraně oslovily.
V tvém příspěvku je zajímavá část,kde zmiňuješ dobové nařízení ohledně čištění zámku a výměny kamene.Pokus se to trochu rozvést…..
Někde mám založený článek popisující dobovou zkoušku spolehlivosti zápalu u vojenských křesadlových zbraní.Jsou tam uvedeny podmínky za jakých zkouška probíhala.Mám za to,že M 1777 dopadla nejhůř.Tuším,že u ní to bylo jedno selhání na 15 výstřelů.Bohužel si nedokážu vzpomenout které byly ty ostatní zbraně,a zda testovaná 1777 byla se zátravkou válcovou,nebo s již vylepšenou kuželovou.
Dobře zakalená ocílka je samozřejmostí,a zároveň podmínkou správné funkce zámku.Některé zámky (repliky) měly ocílky cementované.Po prokřesání je jednou z možností tebou zmíněné „plátkování“.Někteří střelci plátky pájí,jiní lepí.Taky by nebylo na škodu to rozebrat podrobněji.
Lámání kamenů-tady mám pocit že to nebude o hledání vhodného rozměru kamene ale spíš o geometrii a silách.Je jasné se že příliš dlouhý kámen zlomí.Ale pokud je kámen v toleranci min.-max.,správně nastavený a přezto se láme bude zrada jinde.Probíráme tu možnost křesat i jinými kameny,např.umělými,jak tyto kameny vznikají,nebo jak by mohly vznikat.Několik mých příspěvků je o kameni který mi byl nabídnut jako umělý.Přezto že mám kamenů dost,jak z achátu ve šperkařské kvalite,tak i v kvalitě šperkařsky nevyužitelné,koupil jsem ho na zkoušku.Můžu říct,že z několika set kamenů které mi dosud prošly rukama,jsem kámen který by jako tento neměl uvnitř sebemenší bublinku,nečistotu nebo jiný kaz nepotkal.Mám proto důvod věřit tomu že to přírodní achát není.
Můžeme probrat i to přibrušování kamenů.Nástroje,chlazení …..Každopádně je toho dost. Hodí se i drobnosti,protože ne každý bude ochoten pustit všechny detaily…..

[Kentan]

Já jsem dřív (od roku 1994) dost dlouho předovky sportovně střílel (než mě ČSS vytočil do nepříčetnosti..) a dosáhl i jakýchsi výsledků... Kamení od začátku beru právě od Štiftera a na to z čeho to je - při dotazu na umělej achát se mi již před ca 5ti lety od srdce smál. Fakt je, že v dodávce (koupím si vždy tak 100 kusů, stačí mi na rok, dva..) najdu kameny bez vady, s lety, prostě jak jim ten odpad přijde pod ruku. U malých kamenů se zdá je výběr pečlivější, asi by moc praskaly. Plátek lepí ten kdo ho neumí přiletovat tak aby ho nepopustil Protože jsem hodnej prozradím postup. Plátek popustit, vytvarovat, pocínovat, zakalit, očistit, obnovit pocínování (jde to rychle pidivrstvička cínu zůstane a plátek se nepopustí ), ocílku nahřát na plotně, pocínovat, přiložit, srovnat, přimáčknout, zchladit. Na starých armádních puškách je často vidět, jak proškrtaná ocílka je vyspravena naletováním pořádně silného plátku oceli.
Mizerné výsledky vzoru 1777 byly způsobeny převážně prachem, neb frantící používali stejnej prach do pušek i děl.... zátravka tohodle modelu je normální válcová. Kónická zátravka (vevnitř větší průměr) je rakouskej vynález, poprvé použit u vzoru 1798 nebp právě 1807, přesně nevím. Tý kónický zátravky se dosáhlo snadno - jenalo se o zátravkový šroub, který byl zacínován aby do toho prostý voják nevrtal. Zbrojíř měl měrku a pokud se šroub nadměrně propálil vyměnil ho za nový. Tenhle tvar zátravky spolu s kvalitním prachem způsobil legendární spolehlivost rakouských pušek, která vycházely ovšem z původního francouzkého vzoru 1777 .
Ten kámen si myslím je od Štiftera, je dokonce zboku zapatlanej lepem z lepící pásky, kterou je pan Štifter lepí do sloupečků po 20 a to lámání a nekřesání může být způsobeno pro daný zámek a kámen nevhodným úhlem zbroušení hrany, nebo je to z mizerný pecky, která se na křesání nehodí. Jinak křeše achát, jinak jaspis, jinak světlý pazourek, jinak pazourek černý. Každej typ kamene má jinou optimální tvrdost ocílky, síly bicí pružny atd.

[PatrikV]

Hodí se i drobnosti,protože ne každý bude ochoten pustit všechny detaily…..

To znám

[staM]

Díky za ten postup plátování ocílky.Plátky lepí ti kterým přijde postup pájení zdlouhavější,nebo to opravbu neumí.Při pájení se dá plátek znovu vyhřát,a nekřeše to.Při pájení plátku je vhodné použít nějakou pájecí pastu.Například pastu určenou k pájení měděného potrubí.Přidávaný cín pak „jede jako železo za magnetem“.Pájet způsobem jakým dřív pájeli klempíři,tj.pájka-kyselina je o nervy.
Zmíněný kámen-každý máme své argumenty a nemá smysl znovu opakovat co bylo výše uvedeno.Možná by nebylo na škodu zprostředkovat nám to,co jsi se dozvěděl,a čemu se tvůj dodavatel kamenů z přírodního achátu při dotazu na umělý kámen smál…..




Fota která sem dávám,jsou kameny z přírodního achátu.Kameny jsem při focení prosvěcoval aby byly vidět i malé kazy.Hrozně špatně se mi to proti světlu fotilo,proto jsou fota jaká jsou.Tyto kameny jsou z achátu který by šperkař označil za hnus.Kazy jsou snad dostatečně patrné.
Zakroužkovaná místa na třetím fotu jsou povrchová znečištění zbytky lepidla.Modře je ohraničení části kamene s miniaturními,řekl bych bublinkami a nečistotami.Jsou opravdu malé a bez prosvícení jsou skoro nepostřehnutelné.Na fotu druhém fotu jsou již mnohem patrnější….
Kameny z těchto achátů křesaly podstatně líp,také se jinak odštipovaly na ostří.

Tvoje spotřeba kamenů je tak vysoká,nebo jde o hromadný nákup?


Příspěvky týkající se ocílky nebo zámku by bylo vhodné směrovat do tohoto vlákna.Bude to přehlednější

[Kentan]

kamenů spotřebuju tolik, protože tolik střílím a v dodávce od Śtiftera je vždy směs toho co jsi vyfotil + kameny zcela dokonale bez vady. Prostě záleží na pecce, ze které je to řezaný, protože i kámen na pohled zcela amorfního vzhledu má strukturu jak rostl. Pokud není při řezání struktura patrná, dle zákona pravděpodobnosti se brusič trefí tak, že je "příčně" a kámen pak praská obdobně, jakoby měl příčný leta, ale v drobnějších kusech.
S tím letováním je to cvik. První ocílku jsem letoval skorem 3 hodiny, než to za něco stálo, teď to zvládnu sklidem za 20 minut.......

[staM]

To je opravdu hodně křesadlových výstřelů.

[blecha.z]

Vybral jsem ze sbírky nerostů achát, jaspis, chalcedon, opál mléčný a pazourek. Z kuchyně jsem si odnesl ocílku, která pamatuje snad ještě Marii Terezii. A začal jsem křesat. Výsledek - nejhorší výsledek dal pazourek. Opál dal naprosto chudé jiskry. Achát a jaspis na tom byly stejně, jiskry hojné, jaspis o kapku lépe. Ohňostroj jisker dal chalcedon, asi o 150 % vydatnější proud než jaspis s achátem.

[staM]

Dokonce někdy ty jiskry zaprskaly.

Ke křesání jsem už zkusil kde co.

Křesací kámen z materialu který není přírodní kámen.



Křeše skvěle.Jiskry jsou impozantní a částečky kovu ocílky intenzivně žhnou.Na kameni i v pánvičce.Žhnou opravdu dlouho.Ostří vydrží zhruba 20 ran,pak je třeba naklepnout nebo nabrousit.



Foto slouží jako odkaz do galerie fotek z tohoto křísnutí.Fota jsou rychlostí 33 snímků/sec.Snadno se dá spočítat jak dlouho žhnou.Šroubu se nemějte stržený závit je mrcha.

Heslo je staM

[Kentan]

4 Stam: Co to je za zázrak, co to stojí, čím se to brousí a jak je to nechanicky odolné? Takhle to vypadá na ideální kámen na závody, kde se střílí 13 ran.
A nebo na salvy, kdy je potřeba aby pušky skutečně zafungovaly. Již se nám stalo, že místo hromového BUM se ozvalo hromadné klapklapklap. Vostuda pořádná......

[staM]

Opracovává se to vercajkem s CBN.Normální brusný kotouče to "trhají".Ostří 20 ran.Na dvaceti ranách úbytek z ostří 1.5 - 2 mm.Cenu kamene např 15 x 20 nejsem momentálně schopen říct,musel bych ji dopočítávat.Celková životnost kamene je menší než třeba achátu,ale intenzita jisker je mnohem větší.
Co je to za materiál nechám prozatím z pochopitelných důvodů pod pokličkou.

[PatrikV]

Hodí se i drobnosti,protože ne každý bude ochoten pustit všechny detaily…..

To znám

[staM]

Když jsem psal poslední větu přesně toto mě napadlo.Ale je to i trochu jinak.Jezdíš na soutěže kde se počítají bodíky.Ty se dají získat buď lepším střeleckým uměním nebo nějakou drobnou technickou výhodou která neodporuje pravidlům.Třeba toto může být ta výhoda.Já se ji PROZATÍM nehodlám "jen tak" zbavit.Nejen proto že mě to stálo pár kaček.
Diskutujeme tu na téma křesací kameny.Diskuse je tak trochu hledání cesty.Přínosem je třeba i to,že ji někomu ukážeš.Není to jen o tom že kohokoliv tou cestou provedeš za ruku.

Doufám že to není vyvolávání neopodstatněného pocitu viny.

[PatrikV]

Ber to jako kamarádské šťouchnutí, každý to zkusí kolik informací ten druhý pustí. Nasměrování tím správným směrem je někdy lepší než se slepě držet postupu toho druhého, neboť je možnost, že se podaří najít daleko lepší způsob - cesta k vyřešení toho či onoho problému. Já taky ve svém oboru nevysvětluji na potkání to či ono.

[staM]

PatrikV:
Proto jsou tam ti tři usměvaví.Příležitostně dám na ukázku video.