Bohemund
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 193
Registrován: 29.04.2013 6:54

26.10.2018 15:09

Jsem normální?

Zdravím vás lidi,
mám takový problém a myslím si, že vy, lidé ze střelecké branže mi porozumíte a možná i poradíte lépe, než doktor.
Jde o to, že:
ZP mám 13 let. Zbraně mám rád od malička, rád si je kupuju a rekreačně s nimi střílím, ale neumím s nimi hospodařit.
Myslím to tak, že za celou dobu jsem si postupně koupil asi 50 střelných zbraní a postupně je zase všechny rozprodal (většinou dost pod cenou) abych si zanedlouho koupil zase jiné.
Teď mám aktuálně 6 kusů zbraní a poohlížím se po dalších asi čtyřech kouscích. Problém je, že neinklinuju k jednomu druhu zbraně. Prostě si koupím perkusní pistoli, pak perkusní dvojku Howdah, do toho Glocka a malorážkový revolver. Za půl roku to vše prodám a pořídím si samonabíjecí pušku, potom samonabíjecí malorážku. Zjistím, že puška byla fajn, tak si ji koupím znovu (ten samý model i ráži jako předtím)
Pod dojmem útoků na civilisty se vrátím k sebeobranným zbraním a koupím znovu Glocka 19, pak model 26, nakonec 43. Toho mám dodnes, jenže na střelnici pro dobré vyžití s 9mm Luger by se mi líbil Glock 17, tak už o něm uvažuju taky.
Shlédnu nějaký film nebo si z nostalgie zahraju Call of Duty. Střílím tam s Coltem 1911. Uběhnou 3 měsíce, chytne mě rapl a jedu si pro levnou 1911 - Norinco. Střílí se mi s tím docela dobře, jenomže se začnu stydět za to, že je tam nápis China, tak si půjčím od banky a koupím si Ruger 1911. Jenže po nákupu pákové Winchester 1894 v ráži 44 Magnum mi nezbývají peníze a musím splácet bance, tak nakonec Ruger 1911 prodám. Za zbylé peníze splatím bance dluh a něco málo mi zbyde, tak si koupím signální pistoli a střelivo. Naskytne se ale dobrá příležitost to prodat, tak zase dojde k prodeji a spadeno mám na pumpičku Sa 24. A takhle bych mohl pokračovat dál.
Jsem už blázen nebo jenom nevím, co chci? Blbý je i to, že jsem ochotný za tenhle koníček utrácet velký peníze z mojí výplaty a jsem schopen se i zadlužit, ale jen co poplatím své dluhy, tak jdu do toho znova.

Během roku, bývají období, jako třeba teď na podzim, že mi stačí mí doma jen perkusní derringer Philadelphia za procházek mokrým lesem nebo po poli ho mám v kapse. V zimě, když jdu podél řeky, kde se válí mlha, brzo se stmívá a je celkově chmurné počasí, preferuji kromě derringeru mít i pistoli, třeba Glocka 43, ale někdy dojde i na revolver Webley 38 SW, případně na Howdah. Když sedím venku na dvoře před chalupou na lavičce, tak někdy zatoužím opřít si vedle sebe o zeď brokovou dvojku a jen tak pokuřovat z dýmky a dívat se z mírného návrší do krajiny. V létě tam ovšem chci být s brokovou pumpou a spolehlivým recyklátem - třeba s Glockem 17. S příchodem jara si slibuji, že budu trénovat s AR 15, abych pak během babího léta koupil z nostalgie CZ 858.
No a když vidím synovce, jak si hrají venku na partyzány, tak mě napadá ještě rok dva počkat a pořídit něco ve 22 LR a vzít je na moji oblíbenou střelnici a začít je učit bezpečnosti, respektu ke zbraním a samotné střelbě.

Máte to někdo podobně? Co byste radili?
Zkráceně řečeno, pokud našetřím i jen pár tisíc, tak místo abych ty peníze uchoval, tak je utratím za kvér, který dřív nebo později stejně prodám.

Na policii kde přihlašuji a odhlašuji zbraně mě už znají jako důvěrného "zákazníka" Kolikrát mě přátelsky vítají se slovy, "Co to bude tentokrát?" A podle vyjádření jejich vedoucího jsem to hlavně já, kdo jim během pracovního měsíce zadává podněty, aby pracovali, jinak by tam zívali nudou :) To je spíš ale jen taková nadsázka.

Pokud bych se měl kriticky zhodnotit, tak jsem nerozhodný typ člověka, romantik a snílek se sklonem k velikášství a honění ega. Jo a možná i trochu sobec.

V každém případě jsem tohle musel napsat, aby se mi ulevilo a teď, možná je mi i trochu líp. Laskaví Moderátoři nechť posoudí, nakolik je můj kompilát vhodný ke čtení nebo smazání.

Uživatelský avatar
andy.rybar
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 961
Registrován: 15.08.2011 20:30
Bydliště: Liberec

26.10.2018 15:51

Re: Jsem normální?

Já myslím že je to naprosto normální třeba já také zbraně měním ale k tomu jsem ještě chronický "tunič" :lol: .Baví mě si zbraň upravovat custom díly k obrazu svému a když je dílo hotovo jde většinou do světa a já se vrhnu na nový "projekt".Myslím že můžeš být v klidu.Je to stejné jako z ženskejma někdo radši blond někdo brunety někdo hubený a někdo macatý no a pak jsou chlapi kterým se líbí všechny protože na každé ženě si dokážou najít něco co se jim líbí no a ty to tak máš se zbraňema prostě se ti líbí všechny. :wink: :D

Grimpo
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 2231
Registrován: 20.01.2004 16:04
Bydliště: Praha

26.10.2018 16:17

Re: Jsem normální?

Ne.

Víceméně normální, ale jen do toho momentu, kdy to začíná řešením půjčkou v bance.

Uživatelský avatar
Petzold
Moderátor
Moderátor
 
Příspěvky: 2837
Registrován: 11.12.2006 18:40
Bydliště: Sudetenland

26.10.2018 19:15

Re: Jsem normální?

Jako hrdý zbraňový promiskuita, jehož trezor je víceméně také jen průtokovým ohřívačem zbraní mohu prohlásit : ne, nejsi úchyl. A neboj, vůbec nejsi sám. :-)

Jen bych to neřešil půjčkama a doporučil změnit zaměstnání. Případně se oženit, to změní hodně věcí. :-) :wink:

Bohemund
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 193
Registrován: 29.04.2013 6:54

26.10.2018 19:56

Re: Jsem normální?

Ano, ty půjčky mi vadí moc. Ta nejhorší doba, kdy jsem si na to půjčoval, je už snad pryč. Teď do konce roku chci doplatit zbytek těch dluhů, což by mělo vyjít.

Já ale nevím, kolikrát je to takové velké nutkání si něco zase koupit, že procházím internet, sháním o té zbrani informace, pouštím si videa, už dopředu se učím z videí rozborku, sborku a pak si tu zbraň jdu hrdě koupit. Často pak za měsíc nebo dva zjišťuju, že tu zbraň stejně prodám.

Zjistil jsem ale, že když překonám ten prvotní chtíč po koupi a vydržím tak 2 - 3 týdny, tak pak ten zájem sám od sebe opadne a nic zbytečnýho nekoupím nebo si ten nákup rozmyslím s daleko větším rozumem.

Napadlo mě, dát si závazek koupit za rok maximálně tak 2 zbraně a toto striktně dodržet. Kolikrát si říkám, že spousta střelců má třeba jen glocka nebo čízu a tuto zbraň větrají na střelnici měsíc co měsíc a nic jinýho si nekoupí, protože nic dalšího nepotřebují. Maximálně si koupí ještě malorážku a učí střílet kamaráda, dítě, manželku.

Nebo jsou tací, kteří mají málo peněz, koupí něco v komisi a jsou za tu bouchačku vděční a vydrží jim dlouho a přitom tak rádi by si koupili něco nového, ale prostě jen nemůžou.

A víte co je sranda? Když mi bylo 17, tak všichni kamarádi si šetřili na svoje první auto nebo motorku a já zase šetřil na první pistoli - moc jsem chtěl Parabelu. Dokonce ve své naivitě jsem ji chtěl na nošení pro sebeobranu, dávno vím, že je to blbost. No a i když jsem měl těch zbraní potom hromady, tak Parabelku jsem si nikdy nekoupil...

Uživatelský avatar
Quirinus
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 150
Registrován: 17.03.2011 21:21
Bydliště: ČR

26.10.2018 21:28

Re: Jsem normální?

Podle mě je to v pohodě. Jo a až budeš zas něco chtít s velkou ztrátou prodat, tak mi napiš. Já taky rád nakupuju, ale ještě radši, když je to výhodný. :lol:


Reklama

Uživatelský avatar
45fan
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 149
Registrován: 08.08.2017 14:46

26.10.2018 22:23

Re: Jsem normální?

:) To je rada nad zlato :)
Taky rád kupuji a zkouším, pak zjisťuji, že zkušenost dobrá, ale nejlepší je vždy jen jedna. Zůstal jsem u malé a velké pistole a revolveru a už mě nic moc neláká. Dlouhé mě zatím čekají...
Hele, zkus začít přebíjet. Tam si budeš hrát s laborace a prakticky každou návštěvu střelnice můžeš zkoušet něco novýho. Hledat přesnou munici, nebo výkonnou...do revolveru černej prach...

Uživatelský avatar
KajaKliment
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 606
Registrován: 18.04.2008 11:22
Bydliště: Vysočina

26.10.2018 22:27

Re: Jsem normální?

Já dostal na začátku radu, abych se držel jen jednoho období. Tak se držím westernu. I když bych si rád pořídil hromadu jiných věcí. Moderních zbraní pár taky doma mám, ale proti hlavnímu období je to jen povinné minimum (malorážka, nějaká pistole a vz. 58).

Ale narazil jsem na jiný problém - s polovičkou se věnujeme westernové střelbě oba, takže se pak stane to, že vím kde leží Sharpska (s příslušenstvím a za pěkné peníze), ale polovička potřebuje winchesterovku model 1873, tak mám prostě smůlu :-).

Jinak když zbraň kupuju, nepředpokládám, že bych jí prodal. Ale každý to má jinak. Na tohle ti rozhřešení asi nikdo nedá. Jen z mého pohledu ta půjčka na pistoli, kterou jsi pak musel prodat, je jak půjčka na dovolenou. Chvilku se zabavíš a pak splácíš, i když je to pryč. Mě osobně se taková věc příčí. Mám na to, můžu si to dovolit, koupím to. Když nemám nebo to nejde, tak se nedá nic dělat a nekupuju.

Uživatelský avatar
M M
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 295
Registrován: 07.05.2015 17:07
Bydliště: Wienerschnitzel mit Budweiser Bier

26.10.2018 22:38

Re: Jsem normální?

Tiez som si naivne myslel ze zbranova promiskuita skonci +- po 2 rokoch. Neskoncila. Este stale mam velmi dlhy zoznam veci ktore nutne potrebujem vyskusat - ci uz potom pojdu do sveta alebo nie. A samozrejme su stalice ktore bud mam alebo cakam na prilezitost na kupu.
Pokial mi to nekoliduje s normalnym zivotom, je to myslim moja vec :). Manzelka si sice obcas klope na celo ale akceptuje to.
Konicek / vasen ako kazda ina, treba vediet odkial pokial a ze su obcas aj dolezitejsie veci. Financovanie domacnosti s dvomi pubertakmi v tomto cloveka nauci trpezlivosti (posledne som skrtal ARko v 308 koli tomu ze bolo treba domov 2x PC ... holt priority). Pozicka koli veci na zabavu ... neviem, nic pre mna - ale kazdy si to musi vyjasnit sam so sebou.

Uživatelský avatar
gunman
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 1304
Registrován: 20.01.2004 13:06
Bydliště: Lhota

27.10.2018 5:49

Re: Jsem normální?

Je to tvoje věc. Jestli máš vyřešený základní věci jako je bydlení a nemáš rodinu, utrácej si za co chceš.

Ale půjčovat si na zbytné věci?

RomanS
Občasný návštěvník
Občasný návštěvník
 
Příspěvky: 58
Registrován: 10.04.2016 14:36
Bydliště: Luhačovice

27.10.2018 21:59

Jsem normální?

Začít přebíjet, nebo se oženit.

Na svatbu stačí jedna volná sobota, ale pak je to peklo.

Přebíjení sežere všechny soboty ale pak je to paráda.

Odesláno z mého Pixel 2 pomocí Tapatalk

Bohemund
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 193
Registrován: 29.04.2013 6:54

28.10.2018 0:10

Re: Jsem normální?

Děkuji za reakce všem co napsali. Ať už sem nebo do SZ.
Samozřejmě, že máte pravdu. A i já vím, že půjčovat si na "zbytné" věci je hloupost. Uvědomuju si to velmi dobře, ale je to někdy jako droga. Dokud ji nedostanete, nemáte klid. Naštěstí poslední dobou je to lepší a článek jsem napsal v takovém mezičase, kdy zrovna nic nového nesháním.

Ze zkušenosti vím, že to potom ale přijde jako bouře a prostě MUSÍM něco koupit.
Možná je zajímavou alternativou začít přebíjet, jak tady někteří psali. Zkoušet laborace, střely a ponořit se do tajů přebíjení. Mysl by byla zaměstnána dokonale a peníze by šly na komponenty k přebíjení, což by nebyly určitě tak horentní sumy v řádu desetitisíců.

Napadlo mě i poznat svoje zbraně do posledního šroubku. Zkusit je třeba i ladit nebo rozebrat víc než nad rámec běžné rozborky.

Zajímavá je i myšlenka věnovat se jednomu období, jak je zde uvedeno. Smysl to má, ale na to nemám povahu. Když jsem začínal s tímto koníčkem, tak mým vysněným obdobím byla jedině a pouze 2. sv. v. a první zbraň P38 /P1. Nevěřil jsem, že by mě někdy chytly recykláty nebo cokoliv ve 22 LR a o černoprachých zbraních jsem nevěděl nic a ani nechtěl vědět. Dopadlo to tak, že nyní nemám z druhý vojny nic. Za celou éru jsem měl kde co, od doutnákový muškety s pákovou spouští po poslední výkřik moderní doby v podobě CSV 9 s kolimátorem. A mezitím byla dlouhá řada všeho možnýho.

Což mi připomíná, že tak jednou za rok uvažuju o středověké kuši, samozřejmě funkční replice. Nebo o japonské mušketě Tanegašima s doutnákem. To je ale vždy jen takový výkřik do tmy, který naštěstí rychle odezní.

Jen pro zajímavost luk a šípy jsem už koupil a je to variace na lovecké luky amerických indiánů, takže menší a slabší než známý longbow od Kresčaku 1346. Ale naučit se s tím střílet a trefovat, to je úplně jiná liga. Nejzajímavější je, že při střelbě z luku se uklidníte lépe než při čemkoliv jiném a má to i kouzlo v tom, že střílet můžete skoro kdekoliv.

Ale poslední boj budu muset vést stejně sám se sebou. Prostě se k tomu postavit jako chlap, prachy si na zbraně už nepůjčovat a tohle přijmout jako fakt, který není radno přestoupit a kupovat jen s rozmyslem a našetřenou hotovostí v kapse. A hlavně neposlouchat ten zrádný hlas v hlavě, který láká s velkou intenzitou ke koupi. Brát to zkrátka s klidem a rozumem, případně přebytečné peníze investovat do nábojů, přebíjení nebo podobného.

Jenom aby to nevypadalo, že mám velký příjmy, tak to rozhodně ne. Určitě nemám ani průměrnou mzdu v ČR, ale tak nějak po zaplacení nezbytných výdajů za měsíc mi něco pořád ještě zbývá. A prostě peníze necpu do televize (žádnou nemám) ani do oblečení nebo auta (stará oktávka z roku 99 pořád ještě jezdí)

Ale víte, už jenom to, že jsem byl schopen tohle napsat a vlastně se vám zde svěřit, mi částečně pomohlo. Další krok bude, vydržet to aspoň do Vánoc a v Novém roce se uvidí.

Jo a poslední doplnění, ženatý jsem....
A musím upřímně napsat, že moje žena má nervy ze železa a ruce ze zlata.

Grimpo
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 2231
Registrován: 20.01.2004 16:04
Bydliště: Praha

28.10.2018 11:44

Re: Jsem normální?

RomanS: Nemáš pravdu. To přebíjení je taky peklo furt.

Uživatelský avatar
45fan
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 149
Registrován: 08.08.2017 14:46

28.10.2018 13:39

Re: Jsem normální?

Ještě ti řeknu, že největší radost a stálice jsou u mě zbraně co nestojí zase tak moc, koupené v komisi... ty drahé šli z baráku. Třeba dvoupalec revolver SW koupíš komisní za 6.000 a je s ním kopec zábavy, při přebíjeni ještě víc. Když budeš kupovat z druhé ruky, zase tak moc neprodělaš, mnohdy nic, max. lístek na muzikál :)

vrbodol
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 505
Registrován: 11.11.2009 21:36

28.10.2018 18:59

Re: Jsem normální?

Jak píšou ostatní.Jediná normální věc není se kvuli tomu zadlužovat. Já jsem dřív taky trochu točil zbraně, ale držel jsem se toho nemít víc jak 5 kousků na papírech (vzduchovky a perkusky nepočítám).Já to omezil,když se začalo muset lítat pro nákupky,to už si rozmyslim co potřebuju a co ne.Teď to beru tak,že když chci něco zkusit,tak si to radši pujčim a kolikrát zjistim že to je věc,kterou bych stejně po pár ranách prodal.jak píšu jelikož mi je odporný jakýkoliv úřadování ,tak hlavní věc proč jsem omezil točení zbraní je lítání na policajty.A taky beru že zbran na papírech prostě není tak úplně moje,tak v tom nehodlám mít utopenej majlant.To už radši investovat do něčeho historickýho nebo perkusek.

Uživatelský avatar
Otík
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 398
Registrován: 30.10.2006 23:25
Bydliště: Kladno

28.10.2018 19:35

Re: Jsem normální?

Bohemund: Dobře napsáno, díky za upřímnost! Měl jsem to trochu podobně - když jsem se věnoval parašutismu, "proskákal" jsem si auto. Když jsem se pak věnoval okruhovým závodům, "prozávodil" jsem si další auto. Zbraní mi taky prošlo rukama dost - a umím draho nakupovat a levně prodávat :wink: No a? Nejsem robot, rád si užívám radostí života...

Při pohledu zpět si říkám, co jsem udělal se všemi vydělanými penězi? Inu, prožil jsem je - a neměnil bych... Hodně mých kamarádů zase procestuje statisíce... Mám taky pár známých, co si peníze usilovně syslí, a moc nerozhazují - a neměnil bych s nimi, nežijí zrovna veselý život, pořád počítají. Každý to máme holt jinak...

Jak už psal někdo výše - chce to mít zajištěny základní potřeby a nepůjčovat si na zbytné věci... Taky je dobré dávat si něco stranou na horší časy... A pak to chce tolerantní ženu... S příchodem potomka se priority trochu změní :wink:

Diagnózu jsi napsal dobře ("...nerozhodný typ člověka, romantik a snílek se sklonem k velikášství a honění ega. Jo a možná i trochu sobec."). Mám to podobně... Jestli se tady někdy ukáže kolega Jericho, třeba nám k té naší diagnóze ještě něco doda :wink: Tak ať nám vydrží lehké úsměvy na tvářích!
Naposledy upravil Otík dne 28.10.2018 19:38, celkově upraveno 1

Uživatelský avatar
Petzold
Moderátor
Moderátor
 
Příspěvky: 2837
Registrován: 11.12.2006 18:40
Bydliště: Sudetenland

28.10.2018 19:37

Re: Jsem normální?

Proč lítat pro nákupky a zbytečně se přivádět do stresu ? V duchu tohoto vlákna je zásadním pravidlem mít vždy preventivně po ruce pár vydaných platných NP na jednotlivé druhy zbraní. 8)

hrd
Častý návštěvník
Častý návštěvník
 
Příspěvky: 639
Registrován: 08.02.2009 20:25
Bydliště: Praha

28.10.2018 20:39

Re: Jsem normální?

mám to stejně, nejhorší mi přijde, že některé zbraně jsem si koupil i 2x (koupil, prodal, koupil, případně zase prodal)
někdy si na to i půjčuji, ale zatím jsem to pak vždy splatil, tak vo co go?
jinak ty nákupky mi dost pomáhají, jinak bych to asi točil daleko víc

Jirik.fx
Komerční inzerent
Komerční inzerent
 
Příspěvky: 143
Registrován: 06.02.2016 18:29

28.10.2018 20:43

Re: Jsem normální?

Mám to dost podobně. Akorát nic neprodávám. Prodávat mě stresuje. Prodal jsem zatím jen tři zbraně, který jsem opravdu na nic neměl, respektive než jsem je prodal tak jsem si pořídil adekvátní náhradu. Třeba za 2" taurus v .357 magnum jsem si před prodejem pořídil 2" SW v .357 magnum. Místo brokovnice Fabarm jsem si nejdřív pořídil lepší brokovnici Fabarm. Mám dokonce i několik zbraní z kterých jsem si v podstatě ještě nestihl vystřelit Třeba takovou VAR v .308 win.. No ale co, chleba nežerou. Jo a k tomu přebíjím asi deset ráží.

Bohemund
Pravidelný návštěvník
Pravidelný návštěvník
 
Příspěvky: 193
Registrován: 29.04.2013 6:54

29.10.2018 8:54

Re: Jsem normální?

Vidím, že někteří to máte podobně jako já. Ne li třeba ještě hůř. Kloním se k názoru, že lepší je ten život prožít, než být nervózní, střádat peníze a nakonec si nic nedopřát. Ale chce to právě tu míru, aby se nestalo, že si člověk život užije sám se sebou a svými zbraněmi, ale jeho žena vedle něj z toho nic nemá.
Pokud člověk žije sám, tak je to asi v pořádku a člověk by žil takovým zvláštním životem podivína, ale do rodinného života se člověk musí trochu víc omezit no.

A jak psal Otík, tak někdo to auto "proskákal" padákem, někdo prozávodil. A určitě je to lepší než to prokouřit v cigaretách, protože ano jako nekuřák si za ty peníze radši koupím tu zbraň nebo krabičku nábojů.

Co se týká nákupek, tak je pravda, že od většího nákupního šílenství mě právě trochu odrazují právě ty nákupní povolení. Jenže jak už bylo popsáno výše, vyřešila to série nákupek na všechno možné a s platností jeden rok, světe div se, všechny jsem je do toho roku spotřeboval. Jenom policajti se na začátku dívali divně, když si tam jdete najednou pro x nákupek. :)

Jinak vzpomněl jsem si na možný způsob, tak se té mánie zbavit nebo ji alespoň rozumně omezit, což by bohatě stačilo.

Vzpomínáte si na Hanu Reitschovou? Tu německou pilotku, která se asi nejvíc proslavila tím, že do obleženého Berlína doletěla s letadlem Storch s generálem Greimem na palubě? Byla to pilotka všeho možného a její velkou specialitou a láskou byly kluzáky. Už před válkou získala řadu trofejí ze soutěžního létání všude po světě. Dosáhla řadu rekordů, mnohdy dodnes nepřekonaných. Svůj snad poslední rekord na kluzáku získala dokonce snad někdy po svých 60.narozeninách.
No a právě tato Hana Reitsch napsala svoje paměti, kde popisuje těžké začátky, které ji jako začínající pilotku a ještě k tomu ženu, provázely.

Její touha létat a stát se pilotem byla prý strašlivě silná. Už koncem školy snila o létání a pořád o tom mluvila. Dokonce to zašlo tak daleko, že si její rodiče, učitelé a kamarádi mysleli, že je ta holka posedlá. Její otec jí proto řekl, že jí zaplatí plachtařský kurz, když vydrží do konce studií nemluvit nikdy a před nikým o létání.

Hana to vydržela. A tím se dostávám k čertovu kopýtku. Ve svých pamětech píše, že to dokázala díky duchovním cvičením, tzv. duchovní exercicie, které sestavil sv. Ignác z Loyoly, zakladatel Jezuitů. Smyslem těch cvičení je vlastně osobní "ztišení" meditace, rozjímání nad svým životem a především umění rozlišovat své vnitřní touhy, které nás vedou (třeba i k nezřízenému nakupování zbraní) a umět jim čelit.
Trochu jsem si hledal o co přesně jde a musíme vzít v potaz, že to sestavil kněz Ignác, jezuita někdy v 16. století. Zajímavé je to, že to sestavil nejen pro lidi jako je on, katolické kněze, ale i pro obyčejné "civilisty", laiky. Vypadá to jako forma meditace, jógy a něčeho, co mi připomíná Foglarův "modrý život" Kdy každý den, kdy s úspěchem čelíte svojí touze, je pro vás jako vyhraná bitva.

Možná je to celé blbost, ale možná taky ne a je možný, že to opravdu může pomoci lépe kontrolovat sám sebe. Samozřejmě normální chlap dokáže sám sebe kontrolovat pouhou vůlí, ale v tomto případě, když je touha příliš silná a blíží se mánii, by toto mohlo pomoci.

Další

Obsah fóra / Střelectví / OFF TOPIC - MIMO TÉMA

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků