HK XM8, SL8, G36, G3

[DPMS]

k Para
ukotvení tlumiče plamene G 36, viz foto v oddíle CZ 805.

Ještě jsem tento tlumič plamene volný neviděl, a to ani u zbraní s odstřílenou hlavní.

1. Návrh umožňuje tlumič řádně dotáhnout, u verze C naprosto plynule, u verze K s jištěním po zlomcích jedné otáčky.
2. HaK používá dostatečně jakostní materiály.
3. Ne vše říká foto, ještě je dobré vidět detaily zpracování včetně vedení a dosedacích ploch.
4. Tlumiče plamene nejsou namáhány jako kompenzátory, či brzdy, takže pro tento typ plynodynamického nástavce řešení plně vyhovující.
5. I kdyby nějaká vůle vznikla, tak stačí mírně pootočit.

[Jimram]

http://www.deutschesheer.de/portal/a/he ... ALA7T83CR4

[Original.boy]

Zdravím vás, chtěl bych vás zkušenější poprosit o rady. Kolega si koupil G3 PTR-91 a nevíme jakou montáž, zvažujeme něco od B&T (21174,212621) a jakým puškohledem to osadit, který by vydržel. Chce nitkový kříž, variabl by byl fajn X 40-45mm na rekreační střelbu do 200m cena do 25tis. (Leupold?) a časem i nějaké herisky.

[Béďa]

Na 200m bych šel spíše do origo Hensolda co používal BW. Občas se dá sehnat i v ČR (jeden jsem taky měl, ale už je pryč).

[Walt]

Jen pro info, myslim slusna cena

http://www.zib-militaria.de/epages/6143 ... ssicView=1

[kopecek]

Svého času měli v ZS civilní klon G3, PTR-91. Po slevě to spadlo na nějakých 25tis. Pro G3 jsem měl vždy srdeční slabost , ale z pohledu rozumu, vyplatí se do ní jít?

[DPMS]

Výměna zásobníkové šachty, cca 8 minuta....

https://www.youtube.com/watch?v=1QIqVVy-_Gk

Jen poznámka: Některé, na videu popisované rozdíly v konstrukci zbraně, platí pro civilní verze...

[Jimram]

pro mne je ta (docela hezká G36) flinta lapsus. němci rezignovali při její konstrukci na praktické problémy bojiště, prach, bláto, horko. Mířidla s extrémně malým zorným polem bez zálohy mechanických mířidel pro prašné či blátivé prostředí. Ten trojkový dalekohled sice umožňuje přesné míření a ten záměrný obrazec je podle mne dobře navržený, ale za šera je optika vysloveně slabáh, navíc nalezení osy průhledu je o milimetrech, takže za šera při miniaturní chybě přilícení nevidíte a hledáte, jak natočit hlavu. Měl jsem ho na 858... . V tom videu je zajímavé, že němci použili blokaci zápalníku podle brenu. Jinak ta tahanice o to, zda má G 36 konstrukční chyby je pochopitelná, HK jde o pověst a o peníze a v postmoderní době je k předvídatelnosti soudu potřeba delfská věštírna. Jinak použití nesymetrického antiodrazového řešení nosiče závorníku je na 58 a stejné řešení je, pokud si vzpomínám , na AK.

[DPMS]

k Jimram

Předně bychom měli ocenit skutečnou modularitu pušky HaK G 36 (pro laika je trochu skryta), která byla na svou dobu skutečně nadstandardní, tedy i snadnost a rychlost výměny šachet pro STANAG, či HaK Magazines. Natočit podobné video k výměně šachet, resp. přizpůsobování CZ 805 Bren, na verzi MC, tak je celé jen o výměně té šachty….

Němci vůbec nerezignovali na podmínky reálného bojiště, naopak, systém HaK G 36 je neobyčejně blbuvzdorný a spolehlivý i za extrémně špatných klimatických podmínek, nevyžaduje prakticky žádnou údržbu (vůle, způsob vedení závěru, ocel v polymerovém vedení), což mj. mnohokrát dokázal ve srovnávacích testech, včetně zkoušek XM8 v USA (s rezervou nejspolehlivější, v podstatě designově jiná G36).

Kritika ohledně možnosti přetížení intenzívní střelbou je málo korektní, a byla ovlivněna jak konkurencí, tak i vnitřní politikou v SRN. Stačí se jen podívat, co se psalo na začátku aféry, a co na konci. Nakonec se na oficiálních místech v SRN konstatuje, že „puška není vhodná pro dlouhotrvající bitvy, že již po stovkách vypálených ran dochází k prudkému poklesu přesnosti…“. Aha, a která útočná puška je, resp. byla navržena pro takto intenzívní palbu, jistě, u celokovových pušek je lepší odvod tepla, a kov má své nezpochybnitelné přednosti, ale ani zde, po vypálení stovek ran, nelze garantovat, že budou plně bojeschopné, zejména schopny vést přesnou palbu na vzdálené cíle. Už jen sálání horkého vzduchu od rozpálené hlavně výrazně omezuje schopnost přesného míření, o negativních dopadech tepla na zbraň a především vývrt nemluvě…

Na videích, které jsem dříve přiložil, je vidět, že se polymerová puška HaK G 36, co se týče funkce, nezhroutila ani po vypálení 900 ran v dávkách za sebou, a na druhém, že ani po čtyřech zásobnících v dávkách nedošlo k znatelnějšímu zhoršení přesnosti střelby (seskupenost a správnost), což je mj. problém mnoha zbraní.

Puška byla navržena pro použití v mechanizované válce, tedy v době, kdy ji standardní uživatel nerozhodil, ani když v dávkách, rychle za sebou, vypálil celý svůj tehdejší palebný průměr (do 6 zásobníků). Asymetrické války přinesly některé změny, a tak nelze vyloučit i velmi intenzívní palbu, např. v obklíčení, přesto i u mnohem většího palebného průměru, který je dnes nesen, max. však cca 10 zásobníků, není pravděpodobné dostat se zde v reálném boji na limit. A pokud ano, byla by to však nesmyslná, panická střelba typu, max. do 1-2 minut nemám žádnou munici a co dále…. Já osobně jsem zbraň zkoušel 7 intenzívně za sebou (dávkami) vypálenými zásobníky (210 ran) v rozpáleném Kosovu, kdy zbraň předtím ležela na slunci a byla již i tak celkem silně ohřátá (černá na odpoledním slunci…), a přesnost střelby OK.

Předpokládám, že i to rozhodnutí soudu zohlednilo zadávací podmínky a reálné výkony pušky….. Za větší rozbor by stálo, jak to, že kritika se objevila doma, v SRN, a v zahraničí, kde se puška používá často v mnohem teplejších oblastech, žádné stížnosti… Polymerová puška asi v tomto ohledu nikdy nedosáhne odolnosti pušky kovové, ale i zde lze odolnost dle výrobce o poznání dále posunout….

Co se týče mířidel, musí se věci vždy hodnotit v souvislostech. Nelze popisovat zaměřovač a současně ignorovat přítomnost kolimátoru, jasně, cenově příznivá a zástavbově vhodná optika (malý objektiv) logicky nebude vhodná pro zhoršené světelné podmínky (to ale není naprostá většina taktických zaměřovačů s menším průměrem objektivu), ale právě tehdy ji zastoupí kolimátor, který rovněž umožňuje přesnou střelbu, a na tehdejší dobu, s drtivě převažujícími mechanickými mířidly, v takových zhoršených podmínkách přímo střelbu nadstandardně přesnou. Stejně pomůže se zorným polem, ačkoli z dnešního pohledu je jeho střelecký komfort jasně překonán, umožňoval přijatelně přesnou a rychlou střelbu s otevřenýma očima a tak i v tomto ohledu duální systém převyšoval tehdy obvyklá mířidla.

Co se týče možného znečištění, je to opravdu na dlouhou diskusi. Dnešní systémy kolimátor, modul, mechanická mířidla, jsou velmi náchylné na znečištění, ale i na mechanické poškození, je tam také mnoho optických ploch, u HaK G36 s duálem byly poměrně solidně chráněny, pokud by pušky s oběma systémy nešťastně spadly v boji do bláta (kaluž), a vše by bylo značně znečištěno, nejen že u „nového systému“ budeš asi muset sejmout obě optické části, ale i čistit mířidla, přes která, zalitá blátem, používají se obvykle dioptrická, také neuvidíš, a to nerozebírám možnost vniku bláta např. do vývrtu….

Velkou výhodou duálu bylo zaintegrování zaměřovačů do zbraně, lehkost, celkově příznivé náklady na pořízení celého zbraňového kompletu a odolnost sestavy, tj. komplexní přezkoušení zbraně a zaměřovačů v pádovkách (to se u nových, uživatelsky volených sestav prakticky nedělá, a asi by to dobře nedopadlo, výrobce zbraně zpravidla přezkouší jen svou pušku….)… Stále jsem přesvědčen, že po modernizaci by byl duál pro běžnou pěchotu celkově lepším řešením, než dnešní, individuálně přizpůsobitelné systémy.

Co se týče kopírování blokace, tak je to zcela obráceně, CZUB kopírovala od HaK.

1. Byl jsem u této „průmyslové špionáže“ CZUB osobně, ale to bys mi nemusel třeba věřit….
2. Terčem špionáže se stalo HaK UMP, podívej na datum jeho vzniku a vzniku CZ 805 Bren a myslím, že je jasné, kdo tu byl dříve.
3. Blokace byla do HaK aplikována až v souvislosti s přechodem na civilní variantu, kde se na civilních tvrzích objevuje neuvěřitelně široké spektrum munice 223-5,56x45, včetně přebíjené, nesplňující často STANAGy a především pak požadavky na citlivost zápalek, kdy výrobce zbraně chce předejít všem problémů při střelbě a nabíjení… Došlo k nežádoucí iniciaci, naše blokace funguje spolehlivě, zápalník se zápalky náboje ani nedotkl, takže náboj odešel jen pouhým rázem od závěru, a to je ale jasná vada munice….. U služebních zbraní předpokládám, že je stále ve výrobě původní konfigurace, zápalník je velmi lehký, a pro všechny náboje s přijatelnou citlivostí je naprosto OK. S puškou HaK G 36 se opakovaně dělaly pádovky s nábojem v nábojové komoře na tvrdou doložku (viz testy NATO), blokace je určitě sichr pro případný soud v civilu, protože v dnešní době vítězí zdravý rozum obzvláště obtížně … až budu mít poslední verze HaK G 36 v ruce, tak zde doplním informaci…

Na videu popisované úpravy závěru v souvislosti s odrazem jsou opět řešení až pro civilní verzi, u HaK G 36 je zde především sypký těžký kov v dutině nosiče závěru. Tyto změny s vysokou pravděpodobností slouží především k eliminaci možnosti aplikovat do civilní verze závěr z automatu a současně snížit i riziko předělání Semi verze na verzi Full. Vzájemnou kompatibilitu jsem ale fyzicky nezkoušel. Až budu mít poslední verzi HaK G 36 v ruce, dám informaci, zda je něco v tomto ohledu na vojenské zbrani pozměněno, ale nevidím racionální důvod, aplikovat tyto změny do bezchybně fungujícího původního full systému.

Já osobně vidím HaK G 36 jako jednu z mála rychle a levně vyrobitelných moderních pušek (přímo vhodná pro statisícové série), které jsou blbuvzdorné, nenáročné na údržbu, na opravárenskou základnu, a jsou neobyčejně spolehlivé.. Pokud by se provedlo několik designových úprav, a modernizace duálního sytému, byla by to jedna z nejvhodnějších min. evropských zbraní pro masové vyzbrojování a případné povolávané záložní armády….

Prakticky všechny, doposud představené moderní sofistikované útočné pušky jsou velmi pracné a tedy i výrobně nákladné, nevhodné pro velké série v limitovaném čase..., to platí rovněž pro Bren 2.

[glock1719]

Po zhlédnutí toho videa.Puška s 90let.Kde udělali v brodě chybu?

[Jimram]

zadej si v googlu obrázky g36 a Afganistán. Před 3-4 roky jsem to udělal a v Afgánu byly vidět až na výjimky
pouze původní provedení. Tehdy se tam nové prvky testovaly. Jednoznačně tam němci narazili na problém, o kterém píši.

[DPMS]

Jimram

nyni trochu nechapu, jaky problem mas presne na mysli.

Pokud myslis modernizaci v oblasti zamerovacu, tak je jasne, ze puvodni a nemodernizovany dualni system musel po 20 letech zastarat, zejmena, kdyz v onech 20 letech nastal prudky rozmach optoelektronickych miridel. To ale neznamena, ze byl dual spatny, ci koncepcne chybny.

glock1719

kdyz CZUB realizovala vyvoj CZ 805, byly v CR mj. i HaK G36, CZUBaci si je byli prohlednout, a presto uzly, a komponenty, ktere mohli celkem snadno zkopirovat pos...., jako napr. zasobnik. Nikdy jsem nepochopil, proc nekdo, kdo veci moc nerozumi, ignoruje osvedcena reseni a prichazi se svymi....

[glock1719]

Ta výměna šachty mě dostala nejvíc.Jediné co bych vyčetl jsou ty 3 ks ztratných montážních kolíku.určitě by šli udělat neztratně.
¨

[DPMS]

glock1719

Urcite slo, pouzdro je ale z polymeru a tak by bylo dukladne kotveni koliku v demontazni (vysunute) pozici trochu slozitejsi, zejmena proti troubum, co vsechno vzdy rvou velkou silou....

A tak u HaK opet zvolili jednoduche koliky s pruznou dratenou pojistkou proti vysunuti, podobne jako maji predchudci, vcetne MP5, a spolehaji na drill, kolik ven a ihned do otvoru v ranenni opere...

[Parabellum]

Tak ono u němců to taky bude patrně tím, že prostě zvolili leta osvědčené a jednoduché řešení. Měli to tak již na HK G3 a problém se ztrátou kolíku vojínem byl za ta léta patrně minoritní, proto se nebáli stejné řešení použít i na nové pušce. To jen u nás se z tohoto systému kolíku na 805 najednou dělal z komára velbloud

[DPMS]

Ano, myslím, že takto uvažovali i v HaK, navíc přidali otvory pro přechodné uložení kolíků (po dobu demontáže) v pažbě. Při správném drilu snad nejde takový kolík ani ztratit...

U CZ 805 to CZUBáci kopírovali i s těmi otvory v pažbě... , ale nic špatného na tom nevidím... , kéž by u CZ 805 více kopírovali a méně vymýšleli neprověřená, světově unikátní řešení.

To máš tak, když puška vykazuje mnoho problémů, pak se do jejího vylepšování pustí každý, kdo má..... a výsledek je často zcela kontraproduktivní, viz např. aplikace úsťových brzd u CZ 805 MC...a následná vynucená výměna za tlumič plamene. I ta napínací páka mohla zůstat pohyblivá, jen ne taková, jaká byla u CZ 805.

[Jimram]

D PMS: u G36 podle mého názoru byli autoři řešení zaměřovač 3x o malé světelnost a zorném poli a kolimátoru zase s malým zorným polem byli tak uneseni pokrokovostí, že dokázali přesvědčit i hlavouny bundeswehru, že jde o to pravé. Prostě zamítli prostředí plné zvířeného prachu a létajícího bahna zvednutého výbuchy jako pro budoucnost nepatřičné. To je prostě chyba, kterou porodilo divné uvažování a nebo lépe kolaps logiky.
Jinak dril ti nepomůže v situacích, kdy s tebou mávají výbuchy granátů, které tě sice nemusí zabít, ale otřesou tě.

Jinak v počátcích debaty jsem to byl já, kdo tady na webu správně identifikoval, že 805 má blokaci úderníku, tvá reakce byla, že to žádná útočná puška nemá, později si přišel s tím, že toto řešení je namístě s ohledem na možný výskyt nábojů s měkkými zápalkami u nejrůznějších uživatelů. Takže pokud jsi byl u toho, že lidi od čzub zjišťovali současný stav techniky, tak je to obvyklý způsob práce při vývojích (a lidi od hk toto dělají také, viz použití řešení typických pro ar15 na jejich puškách), a ty jsi byl zřejmě pasivním účastníkem.

[DPMS]

Jimram

Na světě už to tak chodí, že se lidé názorově liší…

Nejprve k blokaci:

Nevím, z čeho jsi zkompiloval své tvrzení, které mi jako můj názor podsouváš… takto jsem to jistě nikdy nezformuloval, protože to mj. vůbec neodpovídá mému názoru na věc!

1. Pakliže je zbraň (útočná puška) navržena pro munici dle Stanag 4172, resp. pro munici s citlivostí zápalek v obvykle užívaných hodnotách, pak při správném návrhu vojenské i bezpečnostní praxi a standardním testovacím programům (pádovky) dobře vyhoví i systém bez blokace zápalníku, příkladem nechť jsou světoznámé M16/M4 a HaK G36, ale i mnoho dalších…včetně poměrně moderní FN SCAR....

2. S měnící se západní společností (určitý druh degenerace), se snahou o co největší bezpečnost (s ohledem na možná rizika mnohdy zcela přehnanou) došlo i k zvýšení bezpečnosti některých nově zaváděných útočných pušek, a to doplněním blokace zápalníku, HaK byl jedním z prvních výrobců, který své nové produkty v oblasti dlouhých zbraní začal blokací zápalníku osazovat, kdy jím aplikované řešení se jeví jako zdařilé a také mnohdy kopírované (UMP, MP7, 416…). V době návrhu a zavádění HaK G 36 k tomu neexistovaly racionální argumenty....

3. K nárůstu počtu blokací u dlouhých zbraní dané třídy vede i postupné uvolňování původních vojenských zbraní na civilní trhy, kde bohužel nelze zcela spoléhat na munici s obvyklými tolerancemi citlivosti zápalek. Tito výrobci se pomocí technického opatření chtějí vyhnout složitým a drahým soudním sporům v případě mimořádných událostí (postřelení osob při manipulaci se zbraní)…. Zdaleka to však neznamená, že tomuto trendu podlehli všichni… viz např. FN SCAR....

4. Aplikace blokace zápalníku do útočné pušky není chyba, je to ale nárůst konstrukční a výrobní složitosti, vždy především záleží, jak je tento uzel řešen. V každém případě to pro vojenské zbraně nutné řešení není.

5. Má kritika k CZ 805 směřovala především k uživatelské nerozebiratelnosti sestavy závěru, která byla CZUB často odůvodňována právě tím, že je zde aplikována blokace zápalníku…. Ostatní výrobci, kteří blokaci aplikovali, uživatelskou rozebiratelnost sestavy samozřejmě zachovali, to platí i u předmětu oné průmyslové špionáže CZUB, tedy SMG HaK UMP…. Je ale rozdíl převzít již patentově nechráněnou a všeobecně kopírovanou konstrukci a tuto zdokonalit, nebo téměř přesně převzít chráněné řešení... Těžko se mohu aktivně podílet na průmyslové špionáži CZUB , ale bez mého souhlasu by museli jít kopírovat o dům dál.... , a to nerozebírám, že nedodrželi slib, že výsledné řešení nebude téměř identické s řešením HaK....

6. Skutečnost, že CZUB uzel okopírovala od HaK je celkem zřejmá, a v časových souslednostech i doložitelná, na jedné výstavě se proti tomu prý HaK i ústně ohradil, ve smyslu, že takto se to nedělá…

7. Skutečnost, že řešení, aplikované na CZ 805 Bren, bylo zcela chybné, nikoli proto, že mělo blokaci, ale proto, že sestava byla uživatelsky nerozebiratelná, nejlépe dokládá po pár letech marného dovývoje CZ 805 Bren do akceptovatelné podoby především nově vzniklý CZ Bren 2, kde se výrobce rozebiratelností sestavy závěru dokonce chlubí… Míra změn a součástková nezaměnitelnost Brenu 2 s CZ 805 jasně naznačují, že i samotná CZUB potichu uznala, že kritika CZ 805 byla a je v drtivé míře naprosto oprávněná (mezi čtyřma očima Ti to CZUBáci s přehledem bez vytáček přiznají ). Mj. CZ 805 nebyla obchodně úspěšná, a nebýt povinného odběru A ČR, bylo by to pro CZUB velké finanční fiasko, a samozřejmě i ztráta prestiže… Výroba vlastně končí už po pár letech a CZUB se s CZ 805 dokonce už nechlubí ani v propagačních materiálech (taktně ji vynechává), kdy za zlom při dodávkách do ozbrojených složek už oficiálně považuje dodávky CZ Bren 2. Z jejich pohledu je celkem snadné zapomenout na cca 2 miliardy vyhozené z kapes daňových poplatníků…

8. Pokud někdo ignoroval realitu skutečného bojiště, byla to právě CZUB s modelem CZ 805 Bren, jelikož puška s uživatelsky nerozebiratelnými sestavami závěru a pístu by ve skutečné válce, s množstvím nečistot produkovaných počasím a především aktivitami válčících stran, spolehlivě dlouho uživateli nesloužila, a nakonec by ji musel pomocí kladívka a vyrážeče v boji trvale udržovat řadový voják sám, jenže pokud by kolík špatně zajistil, a po více demontážních cyklech to lze očekávat, dlouho by nestřílel……(naprosto nešťastně řešené pouzdro závěru, kolík se může vysunout a pohyb závěru blokovat, neuvěřitelná bota, jako kdyby nešlo prostě převzít osvědčená řešení....)…

Zaměřovače:

Poté, co se přešlo k sofistikovanějšímu zaměřování (optika a optoelektronika) u útočných pušek, což má samozřejmě své výhody i nevýhody, jsou tyto nepříznivé vnější vlivy problémem prakticky pro všechny aplikované systémy, jak jsem již psal, v případě velkého znečištění, nebo mechanického poškození, se pro další boj musí optické členy sestavy často sejmout a následně použít mechanická mířidla, to rovněž zabere čas, který v přímém kontaktu s nepřítelem mnohdy není, navíc záložní mířidla (obvykle sklopná) také nejsou zcela imunní vůči špíně a hlavně, nejsou imunní vůči hrubému zacházení , což prokázaly i zkoušky. Co je mi platné, že mám na zbrani mechanická mířidla, když po pádu zbraně na tvrdou podložku, či nechtěným úderem, např. o pancíř techniky, skelet dobývané budovy, již tato mají často odchylku, někdy i mnoho MOA, a původní nastřelení je v podstatě zrušeno.

A to nerozebírám fakt, že pro mnoho dnešních konečných uživatelů není vůbec snadné nastřelovat dva a někdy až tři zaměřovací systémy na útočné pušce (velká část, jak říkají politici „profesionálů“, to prostě neumí).

HaK G 36 zdaleka nebyla první útočnou puškou osazenou výhradně optickými zaměřovači, když nepočítáme např. pomocná mířidla na horní ploše optiky Steyr AUG, popř. na starších ACOG, či různé podhledy apod., která jsou však použitelná jen v příznivých světelných podmínkách a na kratší vzdálenosti….

Tohle je na hodně velkou diskusi a hlavně, chce to mít i praktické znalosti s více systémy a zkušenosti s reálnými dopady, např. malou schopností běžného uživatele si více zaměřovacích systémů správně nastřelit a průběžně je kontrolovat, či v kritické situaci rychle vyhodnotit, co učit, aby byla bojeschopnost pušky zachována…. Další pokračování na dané téma již považuji za oboustrannou ztrátu času.

Drill:

Správný a intenzívní výcvik a především pak drill pomůže vojákovi právě ve stresových situacích, kdy není čas na dlouhé rozhodování, i s puškou bez mířidel a s vyřazenými zaměřovači lze vést úspěšně palbu na kratší (pistolové) a kontaktní vzdálenosti…., chce to ale odpovídající výcvik a neztrácet hlavu… Je-li nepřítel více vzdálený, pak je obvykle i čas na nápravná opatření, či takticky správný postup….

[hrd]

Ahoj, kdo máte G3 POF, jaká je přesnost u této zbraně? Ideálně v porovnání s L1A1, popř. čínskou M14 apod. (měl jsem G3 Sabre Defense a byla to velice přesná zbraň, ale mohlo to být dáno ne konstrukcí, ale výrobcem, resp. mohlo jít jen o konkrétní povedený kus). Díky.

[panacea]

zajímalo by mne, jak je ta POF G3 vlastně udělaná. Má někdo možnost ji nafotit rozloženou? Co všechno je na ní původní licenční výroba HK a co od Pákistánců? Dík