Doutnáková mušketa

[Stanislav38]

Výběr materiálu nech na Kunovi, jen mu řekni svou představu o ráži, délce hlavni a tvaru a on ti navrhne co je možné a vhodné.
Nemá smysl něco kupovat a pak mu to nosit, on to nakoupí určitě levněji než ty. A samozřejmě ti
řekne i cenu. Jen pro info, Pedersoli používá na perkusní hlavně materiál 12230, ale nejsem si jist
na 100%, je to již dávno kdy jsem s touto informací přišel do styku. pro nábojové zbraně na bezdýmák pak používá třídu oceli 15, přesné číslo jsem již zapoměl.

No pravě psal že má jen 15,4 vrták na hlaveň, takže nejni co vybirat .

[FrankJ]

A to se ti zdá malá ráže ? Chceš větší ?
A což takhle koupit hotovou hlaveň, třeba od Pedersoliho, např. z Brown Bess, cal .75, což je
nějakých 18,28mm a je to hotové včetně zkušebny. Zavolej do DAVE tam ti řeknou cenu a dostupnost.
http://www.zbrane-dave.cz/products/kres ... rown-bess/

[Stanislav38]

Mě to vyhovuje,jen pan kuna mi to napsal tak v první odpovědí tak že patrně toho ma moc ,tak mi doporučil prodejce materiálu 11523,(je to teda jen muj pocit)takže uvidim co odepíše na druhý imejl.

[FrankJ]

Já osobně p. Kunu považuji za odborníka v segmentu zbraní a materiálů pro ně.
Ale pak jsme opět na začátku našeho problému, kdy jsem napsal, že mat. tř.11 je možno použít
na doutnákovou mušketu na salutní střelbu. Jen mám obavy, zda ti tady někdo nevynadá do pitomců
a osob ohrožujících sebe a okolí s takovým " blátem" jako je "bláto" tř. 11, když Pan Kuna doporučil
materiál 11523....
A člověk který má alespoň 7 tříd ZŠ si udělá o tomto problému obrázek sám.

[Kentan]

Se obávám, že tady někdo nepochopil pointu kolegova cvičení... tedy to, že lauf může být z jakéhokoli bláta, ovšem s rostoucí blátivostí matroše rostou požadavky na sílu stěny, hrubost a výšku závitu.....

[FrantaB]

Zase to FrankJ-pokud jsi postřehl, původní dotaz směřuje na hotovou věc postavenou ze sortimentu trubek z 11 353.1 a jedině na něj jsem pořádal početní a slohová cvičení-nejen kvůli Stanislavovi, ale i kvůli jiným, protože občas se takový dotaz objeví, šermířská fóra jsou toho plná (a těch blbostí a pověr okolo...) a tady to fulltext vyhledáváním někdo záhy najde taky.
Pokud chceš uvažovat o "železe se spoustou nežádoucích příměsí a strusky" ze 14. stol., tak se koukni na tloušťku stěny hlavně u komory-cca. 12-16 mm při kalibru cca. 18-22 mm. Srovnáváš absolutně nesrovnatelné.
V jedenáctkových ocelích jsou min. tři materiály (byť ve sporadické produkci), ze kterých bych se nebál udělat hlaveň s osmihranem 25 mm v cal. 45 na 110 grs prachu pod 550 grs těžkou střelu-ale o těchto materiálech řeč nebyla, od začátku šlo o nejběžnější přesné konstrukční trubky, které jsou z 11 353.

... Jen mám obavy, zda ti tady někdo nevynadá do pitomců
a osob ohrožujících sebe a okolí s takovým " blátem" jako je "bláto" tř. 11, když Pan Kuna doporučil
materiál 11523....

Stanislavovi nikdo nenadával, nadával jsem tobě a vysvětlil jsem proč. Máš pravdu, kdo vychodil sedm tříd základky si ze souslednosti obrázek udělá sám. (kdo se to chvíli zpátky vztekal kvůli podsouvání?)
A DOST.


11 523 je jiná káva. Trubku 33x8 jsem zatím nepotkal, ale jestli máš tip kde ji pořídit tak super. S vhodným závitem (kouknu do tabulek, tyhle rozměry vlastně nepoužívám a tak je nemám v hlavě) už je OK. Když budu počítat s velkým průměrem matice 20, tak při minimálních pevnostních hodnotách pro 11 523 a fouknutí do závitu nevratná deformace nastává někde kolem 850 BAR a prasknutí někde kolem 1225 BAR. Trubka samotná (když bude na čele dnového šroubu a proti němu v přechodu z vnitřního průměru do závitu srovnaná rovnoběžná plocha na těsnění (sealing shoulder) a vhodně předepnutý dnový šroub) by měla držet do trvalé deformace cca. 1050 BAR a do prasknutí cca. 1500 BAR. S tím už se dá fungovat.
Navíc (velmi zjednodušeně)-navážka kolem 5 gramů je v cal. 17 mm jen těsně nadčtvercová (výška je jen o málo větší než průměr) a poměry při výstřelu tak mnohem víc nahrávají fouknutí ven než u menších kalibrů, kde je válcová (např. u kal. 15 mm je sloupec 5 gramů černého prachu vysoký cca. 29 mm, což je skoro 1:2-úplně jiná liga ohledně rozvíjení směrování tlakových poměrů při zážehu).
Pokud chceš všechno udělat sám pro radost svou a budeš pracovat bez soustruhu, tj. závitník + očko, tak jedině závity Whitworth a případně "plynové" závity řady G, na metriku se vykašli. Naříznuté stavitelné očko samozřejmostí.

To FrantaB
tak na to už kokám od rána,koukám na polotovary hlavni.
Rá bych si to vyrobil sám pokud budu mit polotovar a na zkušebnu bych taky došel.
Tomu závitu nějak nerozumim 18x15 a těsnosti na soustruhu taky ne.Mysliš že zkušeny soustružník bude vědět?Nejlepe by bylo mit komplet hlaveň s dnovým šroubem pro mě.

Když soustružníkovi řekneš, že chceš závit v metrickém stoupání udělaný jako Whitworth, tj. naprosto bez vůlí a s
-malý průměr matice=malý průměr šroubu (popř. malý průměr šroubu o fous větší)
-velký průměr šroubu=velký průměr matice (popř. velký průměr šroubu o fouc větší)
měl by vědět, vč. toho že si musí přebrousit nůž.

[Stanislav38]

děkuji za spostu informaci.
Ty informace k výrobě kvalitního dnového šroubu a závitu bych ještě rád slyšel.
Na výrobu dnohého šroubu jestli předpokládam dobře, je potřeba použít stejnou třídu 11523?
A k ostré střelbě hodi se tento materiál?

[Stanislav38]

Tak jsem psal na ten uřád zbrani a střeliva poplsal jsem ji tam tu svoji hlaven,napsaly že by to šlo tak nevim a taky jsem zjistil když jsem scháněl někoho na výrobu hlavní že jsou puškaři kteři vyrábi hlavně ze stejného materíálu 11353 jen to fika a tormentaci jim na to v uřadě udělaji i na kuli.
Informoval jsem se i u pana Kuny ten mi hlaven vyvrtá z šestihranu 11600 za nějakých 1900 kč zbytek si musim udělat sám protože nemá na to kapacity výrobni.

[FrantaB]

Ahoj, tak to jsou vcelku dobré zprávy. Já se omlouvám že jsem se týden neozval, měl jsem trochu kalup. Co se hlavně z trubek týče, jasně že by to šlo vyzkoušet. Jestli se rozletí nebo nezůstane o něco nafouknutá (a po nějakých dalších výstřelech zase o kus...) je druhá věc...

Hlaveň z 11 353 na kuli-jo, ale kolem komory a kus dopředu bude něco jako 10 mm rostlého materiálu, ne 4-5 jako u trubky.
11 600 je dost blízká 12 050/12 060, což je +/- úroveň materiálu dříve používaného, mez pružnosti o 1/4-2/5 i víc výš než 11 353 a pevnost taky jinde. Stejně pořád 7-8 mm materiálu na začátku.

Jestli Ti p. Kuna vyvrtá polotovar, pokus se ho přemluvit ať natočí dozadu závit pro dnový šroub. Vnější závit uděláš, protože do něj dobře vidíš, ale vnitřní chce nějaké zkušenosti.
Tak ať se daří.

[Stanislav38]

Mě hlavně zarazilo že to vyrábi stejným způsobem trupku na trupku ,jako jsem vyrobil já hlaven.Jak mi řikal má to ověřene a ve zkušebně s tim nemá problém.
S panem Kunou se domluvit abych se už pohnul

[Jozef.H]

Zdravím vás pani,
Zaregistroval som sa aby som mohol zareagovať na niektoré informácie, ktoré som sa tu dočítal. Tiež by som chcel urobiť hlaven z bezšvovej trúbky 30x7,5 a nedávno som sa dopátral ako by sa to malo urobiť. Na stránke trackofthewolf.com je návod ako namontovať hlavnovu zatku. Pre raz 0,62", čo je 15,75mm doporučujú zavit UNF 3/4"-16, čo je asi M19x1,5. Hlaven sa vyvŕta na maly priemer závitu do hĺbky cca 1/2". Zavitnikmi sa nareze zavit, potom sa z druhého zavitnika v sade-jemný zavit ma len dva zavitniky odbrusi kuzelova nábehových časť a zavit sa dorobí do dna. Na zatke sa odstrani kusok závitu na začiatku zavitovanej casti - tam je aj tak len taká ziletka, ma sa to namazat aby sa spoj nezadrel. Aj zavit na zatke by mal byt narezany az do dna- az po celo toho stvorhranu čo sa montuje do pazby. Odstrani sa začiatok závitu na hlavni a tesnosť cela zátky voči tesniacej plochy na hlavni sa kontroluje na farbu. Pritom sa to celé upravuje tak, aby licovali aj tesniaca plocha zatka-hlaven a koniec hlavne s celom stvorhranu. Neviem či som to napísal zrozumitelne, ani tým amikom nebolo moc dobre rozumiet, a obrázky tam nemaju.

[FrantaB]

Pokud můžu soudit, v principu jsi to pochopil správně. Má to háček: ty hlavně jsou z 12L14, což je ocel která v Evropě nemá ekvivalent, aspoň jsem na něj zatím nenarazil. Občas je v tabulkách daná jako "přibližně odpovídající" 11 109/11 110, což je dost zavádějící.
12L14
Mez pevnosti v tahu min. 540 MPa
Mez kluzu min. 470 MPa

11 110/11 109 jsou poměrně podobné, materiálové listy nemám k ruce, ani tabulky-kdyžtak opravím:
Mez pevnosti v tahu (tvář. za tepla nebo po žíh. na odstranění pnutí min. 480 MPa (u větších průměrů 460 MPa)
Mez kluzu často udávaná jako 73% pevnosti, tj. kolem 350 Mpa

Rozdíl na první pohled. V rámci ČSN je 11 140 nebo 11 14-něco), která má skoro srovnatelné parametry s 12L14-ale nikdy jsem ji neměl v ruce ani ji neviděl prodávat (což sice vlastně nic neznamená, ale...)


Ten návod je na šroub se "sealing shoulder", který má být předepnutý, aby nefoukalo do závitu. A kontrola na barvu proto, aby sealing shoulder těsnil a zároveň nebyl šroub nevytvářel další namáhání v té části do které je zašroubován-přitom aby se do spáry mezi zadním čelem šroubu a hlavní netáhla voda. Postup vypadá jednoduše, ale s dnešními válcovými závitníky vůbec snadný není.

[Jozef.H]

Material hlavni je kapitola na dlhu diskusiu. Na stranke blackleyandson ponukaju hlavne pistoli a polotovary hlavni v razi 0.625. Vonkajsi priemer je 28.6mm, navyse sa tam vybrusuje ploska pre panvicku. Material je podla diskusie na americanlongrifles ocel na hydraulicke trubky. A udajne to preslo bez problemov skusobnou v Birminghame.
Zavit zatky je BSW 3/4", co neposkytuje ziadnu tesniacu plochu, lebo maly priemer zavitu je zrovna 0.62". Tak neviem.
Podarilo sa mi kupit v starozitnostiach stavitelnu zavitnicu s dvoma celustami BSW 3/4". Uvazujem o tom, ze si vyrobim vlastnu sadu zavitnikov- nemusia byt 3 mozem ich urobit trebars 6. Nimi by som narezal zavit v hlavni a zavit zatky urobim najtesnejsi ako sa bude dat. Ale dalo by sa to aj bez zavitnice. Skusal som napilovat zarezy na imbusovu skrutku M8, potom som to zakalil. obrusil zaciatok zavitu do kuzela a do plechu 4mm hrubeho som tym narezal zavit. Takto nejako by to islo

[FrantaB]

To vlákno jsem viděl a procházel. Pistole byla hezká a pokud si dobře pamatuju, hlaveň po obrobení prošla žíháním na odstranění pnutí-autor rozhodně nebyl úplný jeliman, ale malý průměr závitu rovný vývrtu mu, pokud vím, vyčítali. U pistole se to ještě jakš takš zkousne, protože krátká hlaveň nedovolí dosahovat ty tlaky, při kterých dobře udělaný šroub začne pružit v závitech a tedy do něj začne foukat. Ale moc málo závitu, špatná tolerance-a fouká do něj se vším špatným. U pušky kterou si člověk staví pro sebe jako hobby a ne "teď hned potřebuju gun, aby mi zachránil krk" je malý d šroubu=vývrt neomluvitelný nonsens, který při troše snahy opravdu nemusí být.

Oceli na vysokotlakou hydrauliku jsou pevností někde mezi 900-1250 MPa, mez pružnosti někde na 80-90% pevnosti, takže v principu na stejné úrovni jako klasické hlavňoviny.
ALE, s jedním háčkem-pevnost je často daná sekundárně zpracováním (tažení za studena) a obrobení tu pevnost samotného materiálu sníží-protože se ztratí část průřezu a s ním i část "paměti" materiálu. U některých rozměrů to bude víc, někde míň-ale určitě si netroufnu nadhodit byť jen orientační vodítko. Tohle může být oříšek i pro zkušeného metalurga, kterým tedy určitě nejsem. Ale vím, že jediný použitelný způsob na drážkování trubky je button rifling, řezání vede k výsledné více či méně hrubé nerovnoměrnosti rozložení napětí v průřezu aa borcení, ergo minimálně k nepřesnosti.

Jinak stavitelnou závitnici těžce závidím, s tím se dají dělat divy i v nezbraňových koníčcích...

[Jozef.H]

Asi sme nepozerali to iste vlakno. Toto bolo vseobecne o hlavnovych polotovaroch od Blackleyandson. Material je ocel E355, normalizacne zihana s pevnostou 490-630 Mpa.
Celkovo sa tam riesili nazory, ci je bezsvova trubka vhodna alebo nie. Udajne pocas 2.svetovej vojny robili hlavne na karabinu M1 z trubiek. Ale vysledny nazor nebol ani proti, ani pre.
Padla tam aj zaujimava informacia, ze v Harpers Ferry 20% vyrobenych hlavni nepreslo skuskou, niekedy aj 40%

[enfield2]

Napadly mě tyto otázky:
1 Ve které době se naposledy hromadně použily doutnákové pušky v bitvě? Je mi jasné, že ve 30. leté válce byly doutnákové zámky nejrozšířenější a asi nejvíc používané. Ale kdy jejich éra skončila? Napadl mě rok 1722, kdy se do rakouské armády dostává křesadlová Ordinare flinta, která měla jednotné rozměry, ráži apod. Ale určitě to nebyl rok, kdy by ze dne na den skončily doutnákovky. A co třeba bitva u Poltavy? Byly tam ještě doutnákový muškety nebo už ne?

2. Kdy zhruba se začínají objevovat doutnákový muškety s klasickou spouští? - Předtím byly s takovou tou pákou bez lučíku - podobně jako u starých kuší. Ale ve které době se plus minus začaly objevovat s lučíkem a jazýčkovou spouští?

3. Na jakou vzdálenost se reálně dá trefit terč velikosti člověka s lancknechtskou arkebuzou? Jistě někdo z Vás zkoušel ostré střelby na střelnici a ne jen s hajzlpapírem, ale i poctivým olovem. Takže řekněme, je možné trefit se s arkebuzou do mezinárodního pistolového terče (neřeším desítky, osmičky atd - prostě trefa do toho terče jako do papíru - kamkoliv) na 50 metrů, 100 metrů? Samozejmě za předpokladu dobře utěsněné střely v hlavni.
A co s dlouhou doutnákovou mušketou? Na jakou njevětší dálku jste se trefili při mířené střelbě? - bavíme se o hladké hlavni bez drážek.

[Grimpo]

Ohledně doby posledního použití - podívej se na bitvy v Japonsku do poloviny devatenáctého století. Tam se jelo v doutnáku do poslední chvíle. Křesadla i perkus ignorovali s téměř 100% důsledností. Vyjímky lze najít, ale ne u vojenských jednotek. Případně myslím tou dobou kdy se začínal rozpadat šogunát a zaye se to mlelo, byly asi nějaké importy novinek, ale obecně myslím tak do první čtvtiny toho 19.st. to bude doutnák.

Jestli jim křesadlo nevonělo kvůli složitosti či nedostatku pazourku - netuším. U perkusu podezírám ne zrovna velké chemické zkušenosti, ve srovnání se západem. Jako povrchovky železa a.dalších kovů, to uměli fantasticky. Ale co do výbušnin/třaskavin... přïpadně farmacie, to nebylo nic moc. Ještě tak někoho otrávit, něco nabarvit/nalakovat...
Mechanicky by to dovedli, ale takovým tím pákistánským "na bobku" stylem. Masovou výrobu ve stejných objemech jako soudubé evropské manufaktury ne. Však ani toho železa moc neměli, stačí kouknout jak dělali meče.

Kamarádovou doutnákovkou ráže cca 14 mm jsem kdysi bez miřidel, jen podle laufu, na 50 m těsně podstřelil A4 papír. Strankvě to bylo skoro střed. Ale měl jsem to položené na stole a pánvičku odpálil kamarád cigaretou (kterou už nenašel), protože jsem se to snažil co nejpevněji držet zacílené.

[Peggy]

Jen pro ilustraci, co dovedou špičkoví střelci s doutnákovou puškou (jde o článek SSK Uherský Ostroh o mistrovství světa v r. 2016):

V jednotlivcích se nejvíce dařilo Miroslavu Malůšovi. .... V disciplíně Tanegashima (doutnáková puška), ve které získal v roce 2010 titul Mistr světa se tentokrát musel spokojit s 96 nastřílenými body a tudíž „jen“ s 8. místem. V disciplíně Hizadai (doutnáková puška vkleče) nasázel 95 bodů, což stačilo na 11. místo.

https://www.ssk-uherskyostroh.cz/aktual ... z-predovek

[Black Powder]

... k tým neskutočným výsledkom len poznámka: perličková muška sa používala od ktorého roku?

[Grimpo]

Nevím jak perličková muška, ale na arkebuzách v plzeňském muzeu jsou vidět miřidla v podobě prakticky pra-dioptru.